Praha tedy nedokáže utratit ani to, co si sama naplánuje. Dodnes není například dořešen projekt pokračování městského okruhu za tunelem Blanka, který město financuje z vlastních zdrojů.
„Pokud v posledních letech Praha hospodařila s určitými přebytky hospodaření, pak v letech minulých byla situace opačná. Příkladem mohou být roky 2009 až 2011, kdy kumulovaný deficit dosáhl asi 8,5 miliardy korun,“ komentuje čísla náměstkyně pražské primátorky Eva Kislingerová. Sice připouští, že v současnosti město disponuje velkou sumou finančních prostředků, ty však podle ní mají jednoznačné určení, případně s nimi lze nakládat jen omezeně.
Nejde ale jen o Prahu. S přebytky hospodaří již šestým rokem i jiná česká města, kraje a územní celky. Na účtech se jim do letošního února nahromadilo skoro 190 miliard korun, z čehož na města a obce připadá dle ministerstva financí téměř 150 miliard. Před dvěma lety činila tato částka celkem 125 miliard, respektive 98 miliard v případě obcí.
Pomalé a složité čerpání
Daňové příjmy obcí rostou spolu s ekonomikou. Kde si peníze uloží, je přitom jen na nich. Například Praha má prostředky uložené u PPF banky, v níž má minoritní podíl ve výši necelých sedmi procent.
„Obrovský problém je zdlouhavost přípravy jakékoli investice obcí, počínaje dlouhodobým povolováním jakékoli stavby často komplikované nemožností rozumně se dohodnout se státem o věcném břemeni nebo převodu pozemku na obec přes příliš dlouhé a složité zadávání veřejných zakázek až po administrativně zoufale náročný systém čerpání evropských dotací,“ vysvětluje Dan Jiránek, zástupce výkonného ředitele Svazu měst a obcí a bývalý primátor Kladna.
Problém v pomalém investováním vidí i ministerstvo financí. „Zatímco na straně příjmů je trend jednoznačně růstový, na straně výdajů jsou určité výkyvy, a to především v souvislosti s realizací investičních projektů. Zde se projevuje souvislost kapitálových výdajů s výší přijatých investičních transferů, a to zejména prostředků z fondů EU,“ konstatuje mluvčí resortu financí Filip Běhal. Pokles přitom souvisel především s přechodem na nové programové období pro využití evropských fondů. Nicméně již vloni došlo podle resortu k částečnému investičnímu oživení.
„V loňském roce sice vzrostly investiční výdaje na asi 85 miliard korun, nadále ale zůstaly pod průměrem posledních let,“ dodal k tomu pro LN ekonom Marek Dřímal z Komerční banky.
Volební letošek bude štědrý
Je ovšem vysoce pravděpodobné, že část naspořených peněz letos obce a kraje utratí. V říjnu se totiž konají volby do zastupitelstev ve více než 6000 obcí.
„Blížící se volby by mohly utrácení obcí oživit. To by mohlo podpořit ekonomiku jako celek, protože těch peněz na utrácení je skutečně dost,“ souhlasí Dřímal.
Že se lidé dočkají předvolebních dárečků v podobě otevřenější městské či obecní kasy, připouští i zástupce Svazu měst a obcí. „Obecně platí, že obvykle všechny veřejnoprávní instituce, tedy i obce nejvíce investují ve volebním roce,“ říká Jiránek. „Dnes je tam, řekněme, těch 190 miliard korun. Za rok tam může být třeba jen sto, protože zbytek se utratí ve volebním roce,“ počítá. Kromě toho jsou peníze často již navázány na konkrétní projekty a nelze s nimi disponovat.
V neposlední řadě pak berou obce uspořené finance jako rezervu na horší časy. „Když přijde krize, stát vydá pokladniční poukázky či dluhopisy. To ale obce udělat nemůžou, takže si raději střádají na horší časy. Takže jde o bezpečnostní rezervu. Spoustě obcí je po minulé krizi jasné, že konjunktura nebude trvat věky,“ dodal Jiránek.
To je však pravda jen zčásti. Obce si mohou půjčovat i od bank a vlastní dluhopisy vydávala třeba Praha. „Obce si sice půjčují v konjunktuře, kdy jsou úroky nízké. V době krize, kdy banky šlapají na brzdu a úroky rostou, to už tak snadné není. Stát má přece jenom více možností, jak to řešit, “ uzavírá exprimátor Kladna Jiránek.
O část příjmů obce a územní celky nicméně od příštího roku nejspíš přijdou v důsledku navrhované daňové změny z pera ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO). Jak upozornil před časem týdeník Ekonom, návrh počítá se snížením ročních příjmů krajů a obcí o 5,3 miliardy korun. Města se proto novele urputně brání.
Spor o daňový balíček
„Dopad do rozpočtu Plzně činí dle našich propočtů asi 120 milionů korun. Zda budou v případě schválení daňového balíčku tyto prostředky chybět při sestavování budoucích rozpočtů, záleží na dalším vývoji ekonomiky,“ říká plzeňský primátor Martin Zrzavecký. „Takové zásahy státu ale vytvářejí nestabilní prostředí pro rozpočty obcí a zejména pak pro dlouhodobé plánování a zahajování víceletých projektů. Uvažované snížení příjmů města jde přímo proti rozhodnutí vlády, kdy nařízením byly významně navýšeny tarify platů, a to opakovaně ve dvou rozpočtových letech s ročním dopadem na úkor rozpočtu města o více než sto milionů korun,“ vypočítává Zrzavecký.
Podle Dana Jiránka ze Svazu měst a obcí musely města a obce kvůli tarifním změnám vynaložit na mzdy o sedm miliard korun více než dříve.
„Proti myšlence opětovného snížení daňových příjmů měst a obcí od roku 2019 v rámci tzv. daňového balíčku jsme velmi zásadně, protože bychom to považovali za opatření velmi nesystémové, krátkozraké a protikladné k principu stability podmínek a předvídatelnosti příjmů,“ říká například primátor Ostravy Tomáš Macura.
Resort financí kritiku odmítá s tím, že podle jeho propočtů případný výpadek nahradí jiné příjmy, a to i díky silnější ekonomice. „Daňová predikce počítá s meziročním nárůstem daňových příjmů obcí po zohlednění dopadů navrhovaného daňového balíčku o 2,9 miliardy korun a u krajů o 1,1 miliardy korun,“ uvedl Filip Běhal s tím, že od roku 2015 do roku 2018 se očekává celkový nárůst daňových příjmů obcí o 54 miliard korun a krajů o 19 miliard.
