„Aleš to tam nemá lehké. Utopil ve Slavii stovky milionů a zjevně to nebude mít konce. Takže chce opravdu prodat,“ řekl LN zdroj obeznámený s Řebíčkovou situací.
Sám Řebíček se v médiích vyjadřuje jen sporadicky a ani tentokrát na zaslané dotazy LN neodpověděl. O tom, že plánuje Slavii prodat, se však v pražských podnikatelských kruzích hovoří už dlouho.
I když pro potenciální kupce stále existuje několik vážných překážek jako například spor s majitelem stadionu ve Vršovicích, právně už je Řebíček opět nezpochybnitelným vlastníkem fotbalového klubu. A jako takový ho může nabídnout kupci.
ČTĚTE TAKÉ: |
Bývalý ministr zaplatil podle dokumentů v obchodním rejstříku za vyrovnání jeden milion korun. Spor se týkal českobudějovické firmy Falkonida, která je od loňského června v konkurzu. Její insolvenční správkyně Vladimíra Jechová Vápeníková loni v červnu zařadila do majetkové podstaty firmy 518 akcií SK Slavia Praha, tehdy většinový podíl ve fotbalovém klubu. V obchodních jednáních se tak Řebíček nemohl prokázat jako skutečný vlastník.
Nejzásadnější překážka k prodeji Slavie tedy padla. Že pro ni Řebíček usilovně shání kupce v Česku i v zahraničí, se zdá být z informací LN nezpochybnitelné. Podle propočtů deníku Sport už ve svém fotbalovém dobrodružství utopil přes 600 milionů korun.
Na konci loňského listopadu MF Dnes informovala, že Řebíček o koupi jednal s ruským podnikatelem Dmitrijem Romaněnkem, evropským zástupcem ropného a plynárenského gigantu Lukoil. Spekulovalo se i o prodeji do rukou ruského klubu CSKA Moskva.
Ve stínu PPF
Zda nyní Rusové na prodej konečně kývnou, se teprve uvidí. Podle zdrojů LN ale nebyl majetkový spor o akcie zdaleka jediným zádrhelem. Vlastnictví samotného klubu totiž z ekonomického hlediska nemá takový smysl, pokud není přímo spojen se stadionem v pražském Edenu. Nemluvě o tom, že Slavia má s arénou v současnosti ostré spory ohledně nájemného. Logicky se tak nabízí najít kupce pro klub i pro stadion. Jenže ten je ocejchován ještě mnohem složitějšími majetkovými vztahy. Oficiálně vlastní vršovickou arénu od roku 2012 kladenský advokát Václav Slavíček, o němž se hovoří jako o bílém koni silnějšího hráče v pozadí. Kdo je jím doopravdy, se dá pouze spekulovat. Lidové noviny nicméně minulý týden zveřejnily, že k nákupu stadionu měla velmi blízko skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
Rovněž stadion v pražském Edenu je zatížen dluhy. Část z nich, více než 250 milionů korun, pochází z dluhopisů prodaných některým českým radnicím prostřednictvím brokerské firmy Key Investments. Stamiliony dluží aréna i České spořitelně, která její výstavbu pomáhala financovat.
Nášlapná mina
Pro potenciálního kupce tedy značka s názvem Slavia vypadá jako noční můra. Kdo by si koupil zadlužený fotbalový klub a ještě víc zadluženou arénu?
Podle zdroje LN se navíc „ve vnitřnostech“ fotbalového klubu skrývá řada finančních výbušnin, které Slavia zdědila z dob netransparentních finančních transakcí. Právě během jedné z nich vznikl problém s firmou Falkonida, který teď Řebíček úspěšně vyřešil.
Všechno začalo na valné hromadě v roce 2008, kdy klub za podezřelých okolností ovládla známá společnost Key Investments. Pomocí nepeněžního vkladu (tedy prakticky zadarmo) navýšila základní kapitál o 618 milionů korun, a majoritu tak ztratila britská firma Enic.
Key Investments poté převedla akcie klubu na čerstvě založenou společnost Falkonida, od níž putovaly k dalším vlastníkům. Například k Antonínu Francovi, řidiči kontroverzního miliardáře Petra Sisáka, nebo ke skupině Natland. Falkonida ale za Slavii nikdy nezaplatila. A tak jen rok a půl poté, co se Řebíček Slavie zmocnil, vypluly na povrch pohledávky v hodnotě více než 800 milionů korun.
Insolvenční správkyně Vladimíra Jechová Vápeníková poté zahrnula 518 akcií Slavie do majetkové podstaty a Řebíčkovi trvalo celý rok, než se s prekérní situací vypořádal.