Developer – společnost Premium Real – však zatím s výstavbou vyčkává. Projekt na pozemku, který spadá do Přírodního parku Košíře–Motol, totiž vyvolal odpor několika občanů i sdružení a provázejí jej letité soudní pře. Konečný verdikt je stále v nedohlednu.
Na vině jsou mimo jiné vágní předpisy týkající se výstavby. Umožňují různé interpretace toho, co na zmíněném pozemku smí či nesmí vzniknout (box Nízkopodlažní, či nikoli).
„Věc má dvě roviny. Ta první je emocionální – zboural se objekt, který si zasloužil pozornost. A tou druhou rovinou je skutečnost, že na místě vily má vyrůst objemný betonový masiv,“ vysvětluje Jiří Vyskočil, který vlastní sousední nemovitost a od počátku patří k odpůrcům novostavby.
Pozemek s historií
Někdejší usedlost Božínka koupil A. V. Frič na počátku 20. století. Nechal ji přestavět na vilu v novorenesančním stylu. Na přilehlých pozemcích dal vybudovat skleníky, v nichž pěstoval exotické rostliny, hlavně kaktusy. Jejich sbírka patřila k největším na světě.
A. V. Frič s indiánem Čejkolkem z kmene Toba. Zdroj: Wikimedia.org
Fričovo sídlo se záhy stalo centrem společenského života, k častým hostům patřil například malíř Zdeněk Burian. Po Fričově smrti v roce 1944 ale objekt chátral.
Božínka, k níž se váže unikátní historie, nezískala status kulturní památky. A v roce 2005, kdy radnici Prahy 5 vedl kontroverzní politik Milan Jančík (ODS), byla vila zbourána. O tři roky později pak komise územního rozvoje páté městské části souhlasila s tím, že na pozemku může vzniknout novostavba. Počítalo se s tím, že bude zahrnovat 20 luxusních bytů a 42 parkovacích míst v podzemních garážích. Zastavěno by mělo být zhruba 875 metrů čtverečních, původní vila zabírala plochu 170 metrů čtverečních.
Kladně se tehdy k projektu vyslovila i rada Prahy 5. Proti se ale postavilo několik občanů a občanských sdružení, kteří v roce 2008 podali odvolání proti umístění stavby k magistrátu a také žalobu k Městskému soudu v Praze.
Odpůrci projektu poukazovali na to, že se objekt svou zastavěnou plochou, hmotou, výškou i tvarem střechy vymyká stávající zástavbě v lokalitě, již utvářejí násobně menší rodinné vily. Navíc podle nich neodpovídá architektonicko-urbanistickým hodnotám a požadavkům na výstavbu v oblasti, která je přírodním parkem.
Opačný názor ale zastával jak pražský magistrát, tak původně Městský soud v Praze, který v roce 2011 žalobu zamítl. V postupu stavebního úřadu pro Prahu 5, který vydal územní rozhodnutí o umístění stavby, neshledal soud pochybení. Souhlasil s tím, že projekt je v souladu s platným územním plánem.
Ve svém verdiktu soud cituje vyjádření magistrátu, který ohodnotil developerský záměr jako zásah, „který negativním způsobem nesnižuje přírodní, kulturní ani historickou charakteristiku místa a přírodní hodnotu, ale mění jeho estetickou hodnotu způsobem, který lze akceptovat“.
Zrušil, potvrdil, zrušil...
Rozsudkem Městského soudu v Praze ale kauza neskončila. Oponenti se obrátili na Nejvyšší správní soud, který jim dal za pravdu – zrušil zamítavý rozsudek a věc vrátil k dalšímu řízení.
Nízkopodlažní, či nikoli?Novostavba má vzniknout v lokalitě, kde vyhláška z roku 1991 zřídila oblast klidu a stanovila stavební uzávěru. Umožňuje pouze výstavbu rodinných domků nebo nízkopodlažní zástavbu. Odpůrci tvrdí, že projekt vzhledem k plánovaným sedmi podlažím tato kritéria nesplňuje, magistrát byl opačného názoru. V roce 2014 padly oblasti klidu a město nařízením vyhlásilo přírodní park. Připouští se pouze dostavba stávajících sídelních útvarů, která je v souladu s územně plánovací dokumentací a nesmí narušit charakter lokality. Dle magistrátu plánovaná novostavba kritéria splňuje, dle oponentů nikoli. Konečné slovo tak bude mít soud. |
Městský soud následně v roce 2012 zrušil územní rozhodnutí, jehož vydání měl znovu posoudit magistrát. Ten ho v roce 2013 potvrdil. V roce 2016 – na základě správní žaloby – městský soud rozhodnutí magistrátu opět zrušil. Magistrát ale koncem července loňského roku územní rozhodnutí potvrdil. Obdobným kolečkem prošlo i stavební povolení.
Vlekoucí se kauzu má nyní opět na stole Městský soud v Praze. Žaloby, které napadají verdikt pražského magistrátu potvrzující vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, podal začátkem roku Vyskočil. Požadoval též, aby soud vydal předběžné opatření, kterým by znemožnil začít s výstavbou. Tomu ale soud nevyhověl. „Nebyla splněna základní podmínka, tedy že by na straně žalobce vznikla újma,“ vysvětluje postup Městského soudu jeho mluvčí Markéta Puci.
Jednatelem developerské společnosti Premium Real je Hannes Schöckler a vlastníkem rakouská firma Premium Projektverwaltung, která má v portfoliu projekty ve Vídni a v Berlíně. V současnosti by mohla začít v Košířích s výstavbou. Riskovala by ale, že v případě prohraného sporu bude muset stavbu odstranit.
LN zjišťovaly, zda developer výstavbu zahájí před konečným verdiktem a zda zvažuje úpravy projektu. „Nemáme souhlas klienta k poskytování konkrétních informací. Můžeme pouze sdělit, že vzhledem k tomu, že usnesení soudu o tom, že se žalobě nepřiznává odkladný účinek, bylo vydáno nedávno, klient zvažuje další postup,“ sdělila LN advokátka Eva Dobrohrušková, která zastupuje Premium Real u soudu.
Redakce oslovila i architektonické studio Picek Architects, které je autorem návrhu. Otázky ale zůstaly bez odpovědi.
