Evans vyzpovídal stovky lidí, kteří ke zlepšení svého života využili řeckou a římskou starověkou filosofii, včetně vojáků, astronautů, politiků a ředitelů firem. Ti všichni využili filosofii "eudaimonie". Pod tímto pojmem staří Řekové rozuměli dobrý život, blaženost, která vzniká z mravného a dobrého jednání.
Sokrates: Odvaha nesouhlasit |
"Pokud se korupce nepokryje, lidé se budou vymlouvat na to, že to dělá každý. Ale naše chování je naší zodpovědností, upozorňoval Sokrates. Sám byl připraven zemřít, než aby šel proti svému svědomí. A proto se na základě Sokratova postoje zeptejte: podporuje vaše organizace nezávislé myšlení a lidi, kteří se řídí svým svědomím? Mají lidé možnost dát zpětnou vazbu manažerům? Dáváte jim možnost, aby na špatné chování upozorňovali?
Aristoteles: Nechte lidi hledat naplněníAristoteles byl skvělým biologem i filosofem. Svoje pojetí etiky postavil na psychologické teorii lidské povahy. Tvrdil, že člověk je od přírody ctnostný, racionálně uvažující, společenský a hledá štěstí. Vlády a organizace by měly udělat co nejvíc pro to, aby se přirozená povaha lidí mohla projevit. |
Aristotelova filosofie ovlivnila teorii sebeurčení Edwarda Deciho a Richarda Ryana, podle které budou zaměstnanci lépe pracovat a dosahovat lepších výsledků, když jim zadáte úkoly, které budou moci považovat za smysluplné a užitečné.
Lidé potřebují v něco věřit, a když tomu budou věřit, budou tomu i sloužit. Pokud budete působit na jejich nejlepší povahu, oplatí vám to. Zaměstnance také víc motivujete, když podpoříte jejich přirozenou zvědavost. Může to být v rámci profesního tréninku, ale je třeba podněcovat také jejich nápady a zájem o dění kolem, o kulturu. Zaveďte přednášky v polední pauze nebo podpořte jejich večerní vzdělávání. Oceňte je za to, že se sami vzdělávají.
Plútarchos: Poskytněte lidem dobrý příkladStarořecký historik a učenec Plútarchos si uvědomoval, že lidé jsou tvorové společenští, kteří neustále pozorují lidi kolem a snaží se je napodobovat. Bohužel žijeme obklopeni špatnými vzory. I přesto je ale své zaměstnance můžete nasměrovat správně, když jim poskytnete dobré vzory. Pro vaše zaměstnance je důležitější, co uděláte, než co jim řeknete. |
Budou pozorovat vaše chování, jak zacházíte s lidmi, jak jednáte pod tlakem a jak dodržujete svoje sliby. A budou vás napodobovat. Pokud jim nastavíte dobrý vzor, budou ho následovat. Plútarchos upozorňuje také na to, že nejlepší mladí zaměstnanci s vámi začnou soupeřit, ale to je podle něj přirozené. Nechte je, ať s vámi soupeří a podpořte je, aby se dostali dál, radil filosof.
Epiktétos: Vybudujte nezlomný duševní postojEpiktétos vyrůstal v Římě jako otrok, pak se stal stoickým filosofem. Obě tyto životní role byly v jeho době nebezpečné - otroky mohli zneužít nebo zabít jejich páni a stoikové se dostávali do častých konfliktů s vládnoucími autoritami (Epiktétos strávil část života v exilu). Epiktétos se s životními nejistotami vyrovnával tak, že si neustále připomínal, co kontrolovat může a co ne. |
Můžeme kontrolovat svoje myšlenky, přesvědčení a postoje, vše ostatní je mimo naši kontrolu - to, jak vnímají jiní lidé, jak se chovají, ekonomika, počasí, budoucnost i minulost. Pokud se budeme soustředit jen na to, co kontrolovat nemůžeme, skončíme s pocitem bezmoci. Proto se musíme soustředit jen na to, co kontrolovat dokážeme a budeme se cítit svéprávní i v obtížných situacích.
Stoický pohled se stal i součástí výcviku americké armády. Vojáci se učí, že i za nepříznivých podmínek máme možnost volby a můžeme se rozhodnout, jak zareagujeme. Odolnému chování se lze naučit a své zaměstnance tak můžeme přimět k tomu, aby za své chování v krizových situacích převzali zodpovědnost a udělali to nejlepší, co je v jejich silách.
Rufus: Sledujte svůj etický pokrokMusonius Rufus byl známý jako Sokrates Říma. Byl to další stoik, který učil, že filosofie nemůže být jen teoretická. Pokud chcete být etickým jedincem nebo etickou společností, nestaší vám filosofii jen studovat, ale musíte ji cvičit v praktických situacích a dostat ji do svých zvyků. Musíte ale také svůj etický pokrok sledovat. Spoléhat se na intuici nestačí, často se mýlí, radil Rufus. |
Staří Řekové si své pokroky zapisovali například do deníků, vedli si záznamy o tom, jak často ztratili nervy nebo jak často se nadmíru opili. Pak teprve mohli zhodnotit, jestli se opravdu zlepšují nebo se jen pohybují v kruzích.
V termínech firemního řízení jde o to, vést si evidenci výkonů. Můžeme si opakovat, že jsme "eudaimoinická" společnost, že se nám daří. Ale jak to můžeme dokázat? Stačí anonymně oslovit zaměstnance, do jaké míry hodnotí svoji práci jako užitečnou, která jim stojí za námahu. Pak můžeme na zvýšení jejich pocitu důležitosti a užitečnosti dále pracovat.
Epikúros: Umění šťastně žít |
Měla by učit, jak přenést pozornost na současný okamžik, na to, jak si přítomnost užít. Měla by nám také ukázat, jak své touhy omezit na to, co můžeme snadno získat, a ne své potřeby neustále uměle podněcovat a zvyšovat.
Mnohé společnosti se dnes chytají Epikúrovy filosofie a snaží se své zaměstnance naučit umění štěstí. Tony Hsieh, výkonný ředitel obuvnické společnosti Zappos je tak oddaný firemním kurzům štěstí, že svou společnost prodal Amazonu pod podmínkou, že bude dál pokračovat v jedinečném vývoji "šťastné kultury".
O AUTOROVIJules Evans je autorem knihy Filosofie pro život a jiné nebezpečné situace. O tom, jak dosáhnout kvalitního života píše i přednáší v různých firmách a organizacích, například v Rockefellerově nadaci, v Radio Corporation of America (RCA), v Institutu pro výzkum veřejné politiky, ve Walstreet Journal, The Times a Wired Magazine. Jeho blog najdete zde: philosophyforlife.org. |
Nejsem zastáncem toho, aby firmy nutily své zaměstnance následovat jen jednu filosofii "dobrého života", píše Evans. Jak se můžeme přesvědčit, existuje mnoho cest, jak dosáhnout "eudaimonie". Společnosti mají možnost ze všech těchto životních přístupů čerpat a vytvořit si svoji vlastní etickou kulturu.