Zatímco si v minulém čtvrtletí například finanční zprostředkovatelé meziročně polepšili o více než tři tisíce korun, rybáři měsíčně do peněženky přidali jen tři stovky, což nepokryje ani růst cen.
Zatímco si rybáři reálně pohoršili o půl procenta, obchodníci, kam spadají i opravy automobilů, vydělávali o osm procent více. Podobný růst sice zaznamenali i hoteliéři, ale ani tak se nedostali z příčky okolo 15 tisíc korun, která znamená nejnižší průměrný plat vůbec. Podobně nízké platy už mají jen zemědělci a rybáři.
Žádné odvětví stále ani zdaleka nedosáhne na finančníky, kteří se pohybují nad 40 tisíci korun. Následují je výrobci energií. Měsíčně jim do banky chodí necelých 30 tisíc a oproti minulému období se jejich plat téměř nezvýšil. Potvrzuje se tak dlouhodobý trend, kdy nejvyšší platy dostávají zaměstnanci finančních institucí, pojišťovacích společností a penzijních fondů.
Zdravotníci a učitelé si polepšili, avšak méně, než je průměr. Přesto ale mají stále srovnatelné platy s průmyslníky a lidmi ze stavebnictví, tedy okolo 20 tisíc korun měsíčně.
Ještě mnohem větší rozdíly lze zaznamenat u jednotlivých sektorů. Zatímco v letecké dopravě zaměstnanci měsíčně berou 55 tisíc a v oblasti výpočetní techniky 47 tisíc, ve výrobě oděvů nedosáhnou ani na 12 tisíc měsíčně. Rozdíly průměrných platů v jednotlivých sektorech jsou tedy téměř pětinásobné a oproti minulému roku vzrostly.
Různé platové podmínky přitom nejsou jen záležitostí jednotlivých odvětví, ale i regionů. Průměrná mzda na Karlovarsku nedosáhla ani 17 tisíc korun, zatímco v Praze se pohybuje okolo 26 tisíc. Hlavní město je tak jediným krajem, kde si lidé vydělají víc, než je celostátní průměr.
„To je pouze otázka nedostatečné mobility pracovních sil,“ řekl analytik David Marek z Patria Finance. „Kdyby se lidé za prací stěhovali, nebylo by je třeba přeplácet,“ dodal.
Ve druhém čtvrtletí vzrostla průměrná mzda o 1480 na 21 462 korun. To je meziroční nárůst o 7,4 procenta. Odečteme-li inflaci, každý zaměstnanec se měl v průměru téměř o pět procent lépe než loni.
Mzdy si udržují podobně dobré tempo jako v předchozím čtvrtletí. „Pokud vezmeme tempo růstu mezd na jedné straně rovnice, tak na druhé straně musí být produktivita práce,“ vysvětluje David Marek, proč české podniky mohou zvyšovat mzdy. „Myslíme si, že v druhé polovině roku by mohlo být tempo růstu ještě rychlejší,“ dodává analytik.
Růst mezd by mohl ale určitá odvětví i ohrozit. „Zvláště pro firmy, které čelí těžké konkurenci ze zahraničí, je růst nebezpečný. Třeba textilní nebo sklářský průmysl,“ popisuje situaci Marek.
Zatímco si rybáři reálně pohoršili o půl procenta, obchodníci, kam spadají i opravy automobilů, vydělávali o osm procent více. Podobný růst sice zaznamenali i hoteliéři, ale ani tak se nedostali z příčky okolo 15 tisíc korun, která znamená nejnižší průměrný plat vůbec. Podobně nízké platy už mají jen zemědělci a rybáři.
Žádné odvětví stále ani zdaleka nedosáhne na finančníky, kteří se pohybují nad 40 tisíci korun. Následují je výrobci energií. Měsíčně jim do banky chodí necelých 30 tisíc a oproti minulému období se jejich plat téměř nezvýšil. Potvrzuje se tak dlouhodobý trend, kdy nejvyšší platy dostávají zaměstnanci finančních institucí, pojišťovacích společností a penzijních fondů.
Zdravotníci a učitelé si polepšili, avšak méně, než je průměr. Přesto ale mají stále srovnatelné platy s průmyslníky a lidmi ze stavebnictví, tedy okolo 20 tisíc korun měsíčně.
Ještě mnohem větší rozdíly lze zaznamenat u jednotlivých sektorů. Zatímco v letecké dopravě zaměstnanci měsíčně berou 55 tisíc a v oblasti výpočetní techniky 47 tisíc, ve výrobě oděvů nedosáhnou ani na 12 tisíc měsíčně. Rozdíly průměrných platů v jednotlivých sektorech jsou tedy téměř pětinásobné a oproti minulému roku vzrostly.
Různé platové podmínky přitom nejsou jen záležitostí jednotlivých odvětví, ale i regionů. Průměrná mzda na Karlovarsku nedosáhla ani 17 tisíc korun, zatímco v Praze se pohybuje okolo 26 tisíc. Hlavní město je tak jediným krajem, kde si lidé vydělají víc, než je celostátní průměr.
„To je pouze otázka nedostatečné mobility pracovních sil,“ řekl analytik David Marek z Patria Finance. „Kdyby se lidé za prací stěhovali, nebylo by je třeba přeplácet,“ dodal.
Ve druhém čtvrtletí vzrostla průměrná mzda o 1480 na 21 462 korun. To je meziroční nárůst o 7,4 procenta. Odečteme-li inflaci, každý zaměstnanec se měl v průměru téměř o pět procent lépe než loni.
Mzdy si udržují podobně dobré tempo jako v předchozím čtvrtletí. „Pokud vezmeme tempo růstu mezd na jedné straně rovnice, tak na druhé straně musí být produktivita práce,“ vysvětluje David Marek, proč české podniky mohou zvyšovat mzdy. „Myslíme si, že v druhé polovině roku by mohlo být tempo růstu ještě rychlejší,“ dodává analytik.
Růst mezd by mohl ale určitá odvětví i ohrozit. „Zvláště pro firmy, které čelí těžké konkurenci ze zahraničí, je růst nebezpečný. Třeba textilní nebo sklářský průmysl,“ popisuje situaci Marek.
