Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Naše dálnice mají příliš mnoho sjezdů. Ubude jich, říká ministr Ťok

Ekonomika

  7:15
PRAHA - Pokud by firma Kapsch nesouhlasila s předáním informací o současném mýtném systému, účastníkům budoucího tendru je poskytne sám stát. „Poneseme riziko, že nás bude Kapsch stíhat,“ říká v rozhovoru pro LN ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO).

Ministr dopravy Dan Ťok. foto:  Petr Topič, MAFRA

LN: Hrozí pořád, že budeme v Česku stavět příliš drahé dálnice?

Myslím, že otázka nejdražších dálnic v Evropě sice v minulosti byla populárním tématem, ale zaznívaly tu nepravdivé argumenty. Drahé dálnice – ale nikoliv nejdražší – jsme měli také proto, že se u těch dálnic stavěla spousta věcí, které se stavět nemusely.

LN: Máte na mysli třeba koridory pro zvěř?

Byly to koridory, ale třeba také mosty pomalu u každé vesnice. Ke každému stavebnímu povolení se samozřejmě vyjadřují všechny příslušné obce. Ty často ucítily historickou příležitost. Dálnice opravdu určitým způsobem rozděluje území, kterým prochází, a představitelé těch obcí si řekli, aby naši občané tu stavbu lépe strávili, vykompenzujeme jim to tím, že budou mít na svá pole co nejkratší příjezd. A vynutili si třeba tři čtyři mosty kolem. Také máme hodně sjezdů, kolem Brna jich je snad pět.

LN: Podobné požadavky ale asi budou zaznívat i v budoucnu?

ČTĚTE TAKÉ:

Samozřejmě budou, ale podle mého názoru se dnes s obcemi umíme bavit jinak. Například u Českých Budějovic je navrženo pět sjezdů, ale dohodli jsme se, že dva z nich zatím stavět nebudeme. Počkáme si, jak tam bude vypadat dopravní situace, jestli bude složitá, nebo ne. A je tu ještě druhá věc – dostali jsme se do normálnější situace, tolik se nestaví, stavební trh je trošku vyhladovělý a ceny se změnily. Dnes máme ve veřejných soutěžích nabídky za padesát šedesát procent jejich projektantské ceny v době kolem roku 2008.

LN: Takže i když jsme nespokojeni, protože se nestaví dálnice, má to i svou světlou stránku v tom, že dnes stavební firmy mezi sebou více soupeří? Je tu silnější konkurence?

Určitě je zde více konkurence. A stavební trh se trošku čistí. Jako člověk, který byl i na druhé straně ve stavební firmě, jsem usiloval o to, aby se mnohé věci dělaly jinak. Mám pocit, že z toho teď benefitujeme. Pokud jde o tu nespokojenost s rychlostí staveb, je nutné dodat, že podle průzkumu jsou lidé ze šedesáti procent spokojeni s jejich kvalitou. Musíme mít na mysli obojí. Není to žádný závod, ve kterém bychom někoho doháněli a předháněli. Prostě chceme zodpovědně a dobře investovat.

LN: Může to pak vyjít dráž? Mluvil jste o tom, že by se napříště dálnice měly stavět či opravovat sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. To asi dražší bude...

Ministr dopravy Dan Ťok.

Ano. Ale například na opravovaných úsecích dálnice D1 to dává velmi dobrý smysl. Když si spočítáte, kolik lidí by tam mohlo stát v zácpách a že jim tak utíkají různé příležitosti, dojdete asi k tomu, že zodpovědností státu je stavět co nejrychleji. Cena dálnic se kvůli tomu, že se bude pracovat sedm dní v týdnu a čtyřiadvacet hodin denně, může zvýšit tak o pět deset procent. Na druhé straně stavební firmy ušetří na tom, že tam budou mít veškeré zařízení místo dvou let třeba jenom jeden rok.

LN: Říkal jste, že výkupy pozemků budou dělat externí firmy...

Říkal jsem, že mohou. Neříkám, že nutně budou. Ředitelství silnic a dálnic, stejně jako Správa železniční dopravní cesty, by si měly vybrat nejvhodnější metodu. Někteří lidé z těchto institucí říkají, že podle jejich zkušeností to nejlépe dělají vlastní lidé. Já na to říkám – zkuste se dohodnout. Líčili mi, že můj předchůdce Vít Bárta zakázal jakékoliv externí firmy. Já myslím, že bychom měli využít tu nejlepší metodu.

LN: Nedávno jste jednal s představiteli čínských firem. Chcete pozvat Číňany do tendrů, a zvýšit tak konkurenci?

DAN ŤOK

Vystudoval Strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně. 

Začínal jako projektant – konstruktér parních kotlů v První brněnské strojírně. 

Později prošel řadou vysokých manažerských postů ve firmách ABB, Alstom, Jihomoravská plynárenská a KKCG Industry.

V letech 2008–2014 byl generálním ředitelem přední stavební firmy Skanska v Česku. Byl aktivní v americko-české obchodní komoře, zastával v ní post prezidenta.

Ministrem dopravy nominovaným za hnutí ANO je od minulého roku.

Byl bych rád, kdybychom zahraničním firmám více otevřeli zejména projektování a přípravu projektů. Tam je poměrně velký prostor. Samotná stavba je pak ryze lokální záležitost. Když jsem se o tom bavil s čínskou velvyslankyní, řekl jsem jí, že nejlepší metodou pro vstup na český trh je, aby tady zahraniční firma realizovala nějakou akvizici. Představa, že si zdaleka přivezete svoje lidi, svůj materiál a budete stavět, není reálná. Dálnice se nedá převážet. To není jako jiné komodity, které můžete levně vyrobit v Číně a tady prodat.

LN: Jste zastáncem projektů PPP, partnerství veřejného a soukromého sektoru. Ale tato metoda je u nás docela zkompromitovaná.

Je zkompromitovaná kvůli minulosti, kdy takové zakázky nebyly vypisovány úplně férově. Nebo nebyly splněny všechny nutné podmínky. Hodláme se touto metodou zabývat, chceme ji vyzkoušet na rychlostní komunikaci R4 přes Příbram do Písku. Myslím, že když uděláme správně všechny nezbytné kroky, podaří se nám zorganizovat velmi kvalitní soutěž. To znamená, že budeme mít správného poradce, uděláme mezinárodní předkvalifikaci a pak férovou soutěž.

LN: Ale projekty PPP jsou pro stát velmi náročné. Mluvilo se o tom, že stát nemá dostatečné kapacity na to, aby dokázal čelit fintám soukromých firem při uzavírání smluv.

Ošlapné se blíží. Nádraží za miliardy prodáme do konce roku, tvrdí Ťok

Projekty PPP jsou skutečně poměrně složité a většinou zahrnují i finanční část. Ale řekl bych, že jsou mnohem férovější než obvyklé stavby. Kdybyste chtěl zaranžovat korupci v projektu PPP, bude se vám to dělat velmi složitě. Téměř to nejde, a možná proto tu vždy nebyla velká ochota k těmto projektům.

LN: První dálnicí, která měla být tímto způsobem stavěna, byla D47 do Ostravy. I když ten projekt vypadal jako relativně výhodný pro stát, po zkoumání detailů se ukázalo, že mohl dopadnout velmi špatně.

Ten projekt se nerealizoval, takže se nikdy neukázalo, jak by to vypadalo. Platí ale, že projekt PPP samozřejmě stojí víc než čisté pořízení investice. V rámci takového projektu si zároveň od vybraného koncesionáře kupujete provoz té dálnice po dobu třeba třiceti let, její údržbu a také to, že vám nakonec dá tu dálnici do stavu, v jakém ji postavil. Je tam započítána i cena peněz, které investor do projektu vkládá. Nemůžete to jednoduše srovnávat s cenou dálnic, které tu máme. Na těch se totiž mnohdy zanedbala údržba. Dnes děláme opravy, které bychom dělat nemuseli. To si koncesionář v rámci projektu PPP nebude moci dovolit.

LN: Ten projekt dálnice D47 už ale byl v pokročilé fázi, tehdejší premiér Miloš Zeman už slavnostně poklepal na základní kámen, přesto nakonec musel být celý projekt zrušen.

Projekt dálnice D47 měl několik porodních bolestí. Cena tam nikdy nebyla zkontrolována konkurencí v otevřené soutěži. My ale chceme udělat soutěž mezi koncesionáři a vybrat si toho, kdo dá nejlepší podmínky. Buď nám to bude ekonomicky vycházet, nebo nebude. Já jsem přesvědčen, že bude. Na té metodě si cením, že tady bude někdo jiný než stát – tedy ten koncesionář, kdo bude hlídat stavitele, aby neměl takové problémy, se kterými se dneska na našich dálnicích a silnicích potkáváme my. Tedy problémy s tím, že někdo něco ošidí a neudělá to tak, jak má.

LN: Vít Bárta si vzal jako svého poradce Miroslava Patrika z Dětí Země. Vzpomněl jsem si na to, když jsem slyšel, že chcete více jednat s ekologickými aktivisty. Mimochodem Bárta je dnes obviňován z toho, že za něj byla stavba dálnic zastavena.

Byla zastavena příprava, což je ještě horší. Když přestanete projektovat a vykupovat pozemky, můžete si vybavit tento dům třeba pěti poradci z řad ekologických aktivistů, kteří nemají proti čemu protestovat. Já ale prostě chci, abychom v našem národě přestali démonizovat ekology. Minimálně polovina z nich jsou slušní lidé, kteří opravdu chtějí hájit zájmy lidí. Pojďme s nimi debatovat, a to ještě ve fázi přípravy projektů – tedy ještě předtím, než se začne kreslit. Abychom si většinu připomínek řekli dopředu. Jsem přesvědčen, a potvrzují to zkušenosti ze zahraničí, že když vezmete ekology do hry, předejdete komplikacím.

LN: Na dialog jste vsadil také u přípravy nového mýtného systému, ke které zvete opozici. Jenže třeba letitá politická jednání o penzijní reformě k ničemu nevedla. Jedna politická reprezentace udělala něco, co druhá zrušila. Je tady nějaký větší důvod k optimismu?

V jedné věci optimismus vidím – všichni budou vědět, o čem se jedná, a budou mít možnost do toho mluvit. Už jsme zažili, že když jsme dali příslušný materiál do meziresortního připomínkového řízení, začalo se znovu debatovat o věcech, které už byly měsíce vydebatované. A pak vám zase třeba měsíc trvá, než vše vysvětlíte. Opozice i koalice by měly mluvit do toho, co od mýta očekáváme a jaké má mít parametry.

LN: Nechcete, aby někdo vaše rozhodnutí po volbách zrušil?

Upřímně řečeno to ani nejde. Nerad bych ale někoho zavázal k něčemu, s čím naprosto nesouhlasí, a řekne mi – když vyhraju ve volbách, budu to chtít jinak. Víte, naše ministerstvo má jednu velkou výhodu. Na většině dopravních témat se shodneme s opozicí i koalicí. Tady není antagonistický pohled jako u té penzijní reformy. Dopravní infrastrukturu, ať už železniční, silniční, nebo vodní, prostě potřebují všichni.

LN: Mohou se jednání zaseknout na otázce, jestli budeme mít mikrovlnné, nebo satelitní mýto?

To by se zrovna stát nemuselo. Zpočátku se to bude zasekávat na tématu, jak dosáhnout neutrální soutěže, v níž může uspět jak to, tak ono. A ať se to ukáže v soutěži, tak jak to chce vláda.

LN: Nemícháme tady ale hrušky s jablky? Vždy někdo může namítnout, že nabídky na dva různé systémy není možné srovnávat. Neměli bychom si nejdřív stanovit, co přesně od toho mýtného systému očekáváme, zvolit jednu technologii a pak teprve udělat výběrové řízení?

To by bylo báječné. Ale takové zadání tady není.

LN: Vy byste to preferoval?

Vláda, politická reprezentace má právo říct, co chce. Dnes jsme determinováni tím, že už máme mikrovlnný systém, který je docela spolehlivý. Spousta kritiků ale říká, že nebyl dobře vybrán a že je už dnes zastaralý ve srovnání s moderní satelitní technologií GPS. Jenže my ten systém máme, zainvestovali jsme do něj a nemůžeme se tvářit, že začínáme na zelené louce. A bez toho, že by vláda řekla, zahodíme ten starý systém a soustředíme se jenom na satelitní technologii, je nutné nastavit férovou soutěž, v níž bude mít možnost uspět jak mikrovlnná, tak satelitní technologie.

LN: Cena těch různých variant ale asi bude záviset také na tom, jak se dohodnete se současným provozovatelem na předání informací o jeho současném systému. Tady asi určitou vstřícnost firmy Kapsch potřebujete...

To na to nemá žádný vliv. Potřebujeme se dohodnout s Kapschem, aby umožnil všem soutěžícím nahlédnout do střev současného systému.

LN: Jsou dvě možnosti – buď to umožní, nebo neumožní.

Myslím, že to umožní. Nebo ty informace předáme sami a bude pokoj.

LN: I v případě, že se nedohodnete s Kapschem?

Myslím, že i v případě, kdy taková dohoda nebude, to umožníme. Prostě poneseme riziko, že nás bude Kapsch nějakým způsobem stíhat.

LN: Proč myslíte, že by Kapsch měl být vstřícný?

Spíše si kladu otázku, proč by neměl být vstřícný. Za prvé má se státem poměrně rozsáhlý byznys včetně komunikace na železnici. Za druhé má sám šanci uspět v soutěži na nový mýtný systém. Kdybyste byl šéfem firmy, která má takový velký byznys se státem, udělal byste si ze státu nepřítele? To přece nedává smysl.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.