13. července 2007 12:28 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Nečas: minimální mzda se příští rok nezvýší

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 98Diskuse
Peníze, reformy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Peníze, reformy | foto: Alžběta Jungrová, Lidové noviny

PRAHA Na částce osm tisíc korun by měla i příští rok zůstat minimální mzda. Ministr práce Petr Nečas neplánuje pro příští rok její zvyšování.

Ministr argumentuje tím, že zvyšování mzdy by mohlo zvednou nezaměstnanost lidí s nízkou kvalifikací.

"V tuto chvíli nepřipravujeme žádný návrh na změnu výše minimální mzdy," uvedl ministr. Podle něj byl rùst do poloviny loňska "nesmírně rychlý a nad rozumnou míru". Od letošního ledna se proti loňsku minimální příjem zvedl o 45 korun.

Stínový ministr práce za ČSSD Zdeněk Škromach má jiný názor. Podle něj by růst minimální mzdy měl odpovídat růstu české ekonomiky. Ten se rovná zhruba šesti procentům. Minimální příjem by se tak měl dostat na přibližně 8500 korun. Podle Škromacha by práce za minimální mzdu měla být výhodnější než život ze sociálních dávek.

Na částce 8500 tisíce se Škromach schodne s odbory, které mají v plánu prosazovat každoroční zvyšování minimální mzdy. Podle nich by neměla klesnout pod 40 procent průměrného výěìlku. Stejnou částku odbory navrhovaly už pro letošní rok.

Ministr práce považuje argument, že lidé nebudou chtít za nízkou mzdu pracovat a zůstanou na dávkách, za "irelevantní". Podle něj je totiž podíl zeměstnanců, kteří minimální mzdu pobírají, malý. Podle údajů ministerstva práce ji dostávají asi dvě procenta zaměstnanců.

Proti výraznějšímu zvyšování minimální mzdy byli v minulosti i zaměstnavatelé. Tvrdili, že znamená vyšší náklady a komplikace pro podniky. Některé menší výrobní firmy si stěžovaly na to, že pokud musí povinně přidávat nekvalifikovaným pracovníkům, nezbývají jim peníze na zvýšení platlů schopným odborníkům.

Minimální mzdu mají stanovenu i jiné státy EU. Záruku nejnižšího výdělku mají pracovníci například v Beneluxu, Francii, Portugalsku, Španělsku, Řecku, Británii nebo Irsku. Naopak není zaveden v Německu, Itálii, Dánsku, Finsku či Rakousku.

Podle odpůrců minimální mzdy brzdí pevně určený nejnižší příjem podnikání a podepisuje se negativně na trhu práce. Nekvalifikovaná pracovní síla je tak prý drahá. Zastánci nejnižší mzdy ji naopak považují za jednu ze sociálních jistot zaměstnancù. Podle některých představuje i motivaci k upřednostnění práce před pobíráním dávek.

čtk
  • 98Diskuse