Newyorský dav fascinovaně hledí na muže, který vysoko nad hlavami lidí stojí na zdvihací plošině a v ruce třímá sekeru. Když jedinou ranou přesekne lano, na němž plošina visí, vykřiknou lidé hrůzou. Plošina se zachvěje, propadne se o pár centimetrů níž, pak se ale zastaví. „Vše je bezpečné, pánové,“ prohlásí muž se sekerou.
Píše se rok 1853 a Elisha Graves Otis právě newyorskému publiku představil první výtah na světě opatřený bezpečnostní brzdou. Jeho vynález umožnil budovám růst do dříve nevídané výše a navždy změnil podobu měst i životního stylu jejich obyvatel. Samotný vynález výtahu byl přitom starý již mnoho století.
Tajemný miliardář poprvé ukázal tvář. Do Varů jezdím na festival, říká |
První zmínky o zdvihadlech, poháněných zvířecí či lidskou silou, případně vodou hnaným mechanismem, pocházejí již ze 3. století před naším letopočtem. Zařízení podobné výtahu sestrojil v témže století slavný učenec Archimédes, kabina visela na konopném laně a do výšky ji zvedal rumpál.
Svůj osobní výtah měl císař Nero, a to dokonce i s bezpečnostním prvkem – případný pád tlumily nafouknuté kožené měchy. Osobní výtah, nazývaný „létající židlí“, měl rovněž francouzský král Ludvík XIV. Konstruktér Velayer při jeho stavbě jako vůbec první použil protizávaží, které vyvažovalo konstrukci výtahu.
Newyorský mrakodrap Singer z roku 1908.
V roce 1830 pak v anglickém městě Derby postavili Angličané Frost a Strutt první výtah na parní pohon. V roce 1845 byl vynalezen první pneumatický výtah, o rok později byl uveden do provozu také první výtah s hydraulickým pohonem. Éra moderních výtahů ale započala až s Otisovým vynálezem bezpečnostní brzdy.
Otisův výtah byl nejprve nainstalován v New York Crystal Palace, kde překonával dvě podlaží, a později – v roce 1857 – v obchodním domě E. V. Haughwout Co. v New Yorku. Obsluhoval pět podlaží rychlostí 0,2 metry za vteřinu, což byla na tehdejší dobu nevídaná rychlost. Jen pro srovnání, dnešní výtahy jezdí obvyklou rychlostí do 2,5 metru za vteřinu.
Začíná ramadán. Během něj sice muslimové chudnou, ale jsou šťastnější |
Výtah v následujících dekádách proměnil Ameriku a posléze celý svět. Města byla najednou schopná přijmout nové obyvatele, aniž by musela nutně zvětšovat svou plochu. Rostla prostě do výšky.
Zatímco před Otisovým vynálezem měly nejvyšší budovy maximálně šest až sedm pater, díky výtahu rostou ve Spojených státech první mrakodrapy.
Souběžně s tím se mění i sociální hierarchie obyvatel budov. Zatímco dříve byla vyšší patra vyčleněna pro služebné a chudší nájemníky, výtah učinil z podkrovních bytů luxusní nemovitosti. Jen málo vynálezů má tak velký vliv na život lidí, a přitom je tolik opomíjeno.
