Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nejvypečenější opatření proti krizi roku 2009

Ekonomika

  11:30aktualizováno  11:31
PRAHA - Ekonomická krize letos zasáhla jednoduše každého. Jednotlivé politické strany se proto předháněly v opatřeních, které by měly jejich voličům v tíživé situaci ulehčit. Podle pravolevé orientace se jednalo především o zvyšování či snižování daní. Mnozí se ale snažili přijít i s originálními nápady. Vybíráme osm nejkontroverznějších z nich.
Krize nejhůře naopak postihla obyvatele se vzděláním základním. (ilustrační foto)

Krize nejhůře naopak postihla obyvatele se vzděláním základním. (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Začít zbrojit
Zcela největší rozruch způsobil už v lednu svým přirovnáním v rozhovoru pro Lidové noviny poslanec ČSSD a středočeský hejtman David Rath, když obhajoval výdaje státu i za cenu vysokého zadlužení.

"Zvýšit lidem příjmy, dotlačit je, aby začali utrácet. To je to, co potřebujeme! Jak řešil krizi Adolf Hitler?... Hitler řešil krizi tak, že začal zbrojit, čímž dal lidem práci a tím nastartoval ekonomiku! On s tím vyhrál volby! Pak to tedy vyústilo ve válku…, " přiznal Rath, že Hitlerův protikrizový balíček neskončil zrovna nejlépe.

Čtěte více: Jak řešil Hitler krizi? Začal zbrojit

Návrat komunismu
I bývalý generální tajemník KSČ Milouš Jakeš hned z počátku roku ukázal, že je opět v plné formě. Dvacet let po svém slavném projevu z Červeného Hrádku se postavil před stranické soudruhy a kázal, jakou je příležitostí ekonomická krize pro mezinárodní komunistické hnutí.

"Kapitalismus se rozšířil o obrovská území s téměř půlmiliardou obyvatel, což umožnilo oddálit na čas krizi, která znovu zákonitě přišla v současné době, a to v Mekce kapitalismu – v USA... Rozlévá se do celého světa, zasahuje výrobu i spotřebu. Jistě by bylo potřebné společně posoudit, jak v zájmu posílení vlivu komunistických stran na tuto skutečnost reagovat," prohlásil Jakeš.

Čtěte více: Jakeš řečnil o krizi

Nucené snížení ceny elektřiny
Na jaře odhalil návrh lidovců na utlumení krize ještě jejich bývalý předseda Jiří Čunek. Strana chtěla v zákoně o cenách využít formuli o mimořádných podmínkách a donutit tak ČEZ snížit cenu elektřiny o 15 procent. Společnost měla podle Čunka omezit své investiční aktivity a rozdělit celý svůj zisk mezi lidi.

"Neumíme si to představit. Je to něco, co by nás vracelo o několik let zpátky, a byli bychom v Evropě naprostým unikátem v tom negativním smyslu slova," komentoval úmysl Jiří Kovařík, mluvčí Energetické burzy Praha.

Pokud by k regulaci opravdu došlo, některým dodavatelům by se výrazně zhoršily hospodářské výsledky. Akcie by reagovaly poklesem. Následovala by tak řada žalob na stát od držitelů akcií i od soukromých dodavatelů elektřiny.

Čtěte více: ČEZ by měl snížit ceny o 15 procent

Povolení švarcsystému
Ministr práce a sociálních věcí v tehdy ještě sloužící Topolánkově vládě Petr Nečas chtěl v únoru v rámci ozdravných opatření znovu oprášit švarcsystém, tedy umožnit firmám najímat nové síly na živnostenský list.

Firmy by tak nemusely za pracovníky platit pojištění a snáze by se jich v případě potřeby i zbavovaly. Stát by tak dal zaměstnavatelům legální nástroj, jak se vyhnout zákoníku práce. "Švarcsystém v podstatě existuje, problém nezaměstnanosti však neřeší... Pracovní místa buď jsou, nebo nejsou, a to je odvislé od zakázek," přiznal tehdy generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.

Čtěte více: Nečas oprášil švarcsystém

Zavedení daně z obratu
Sociální demokraté chtěli vyřešit hospodářskou krizi především zvýšením podnikových daní z 19 na 21 procent. "Zvýšení sazby daně o dvě procenta může vést ke snížení investiční aktivity soukromého sektoru, což v období krize není žádoucí. Navíc opatření sníží atraktivitu českého podnikatelského prostředí pro zahraniční investory," vysvětlil Jan Fischer z oddělení Daňových a právních služeb PwC, proč je potřeba se takovému postupu vyhnout.

Do extrému ovšem zvyšování podnikových daní dotáhli až komunisté, kteří chtěli zavést progresivní daň z obratu. "Čím větší firma s větším obratem, tím by mohla být ta daň větší," vysvětlil místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Vzhledem k tomu, že by se daň vázala k obratu firmy, mohlo by se tak stát, že by podnik měl zaplatit na daních více, než kolik vydělal. V důsledku by došlo v lepším případě k neefektivnímu rozdrobení českých firem na tisíce malých podniků, v horším by větší podniky odcházely danit své příjmy do zahraničí a odnášely by s sebou i pracovní místa.

Čtete více: Schodek zaplatí bohatí

Sankce pro ministry za překračování rozpočtu
Hlavním zdrojem opatření pro ozdravení ekonomiky měl být Topolánkův NERV. Kromě obvyklých návrhů jako jsou daňová opatření, poradní skupina přišla i s nápadem, který je v Česku zcela nový - stát měl zavést pětileté zákonem stanovené výdajové rámce pro jednotlivé resorty a sankce pro ministry a náměstky, kteří rámce nedodrží. Přijít by tak mohli až o pětinu svého platu. Zatímco ekonomové přijímali tento nápad se souhlasem, v poslanecké sněmovně podporu nenašel.

Čtete více: Ideální opatření podle NERV

Přestat vymírat
"Musíme ale přestat vymírat," uvedl v srpnu protikrizová opatření předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Horší než finanční zadlužení státu je totiž podle lidovců stárnutí společnosti bez odpovídajícího počtu narozených dětí.

Strana navrhovala daňový bonus v případě jednoho dítěte 5000 korun, v případě druhého dítěte 10.000 korun, u třetího 20.000 korun a u čtyř a více dětí 30.000 korun. Za každé dítě by mohl pak rodič měl podle lidovců získat i slevu na odvody sociálního pojištění.

Čtěte více: Lidovci nechtějí rovnou daň

Vyplácení šrotovného

Mezi protikrizová opatření nakonec prosadili sociální demokraté zavedení šrotovného. A to přes to, že odborníci varovali před deformací trhu, která z lidí navíc vytáhne poslední peníze. Dotace ve výši 30.000 korun se měla podle v září schváleného zákona vyplácet při nákupu vozidla s cenou do 500.000 korun.

Výměnou za to majitel měl nechat zlikvidovat automobil starší deseti let. V listopadu ale od projektu šrotovného odstoupila i ČSSD. Původní návrh sociálních demokratů opět 'vylepšili' komunisté, když navrhli rozšířit šrotovné i na vlaky.

Šrotovné bude, Klausovo veto přehlasováno

Autor:

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha