Podle Pikettyho působí směšně, když se právě Němci staví do čela přísných strážců splácení dluhu. Zároveň naznačil, že evropské země by vůči Řecku měly být mnohem pokornější, jinak s sebou nynější dluhová krize může strhnout celou Evropu.
Řecku nelze jednoduše diktovat a věřitelé příliš tlačili, říká tajemník pro EU |
„Vždycky, když slyším, že Německo zachovává velmi silný morální postoj ohledně dluhů a víry, že musejí být splaceny, říkám si, že musí jít o vtip. Německo je země, která nikdy dluhy nesplatila. Nemá žádné právo poučovat o platební morálce jiné státy,“ uvádí v rozhovoru Piketty.
Lekce z historie
Naráží tím na období po druhé světové válce, kdy dluh Německa z válečných reparací dosáhl 200 procent hodnoty jeho hrubého domácího produktu. O deset let později byl dluh snížen na méně než desetinu. Francie, jak Piketty připomíná, později provedla podobný odpis svého dluhu.
Na poznámku redaktora, že podle názoru Berlína si Řekové stále neuvědomili své chyby, zareagoval ještě přísněji. „Kdybychom vám Němcům v 50. letech řekli, že jste si pořád neuvědomili své chyby, pořád byste ten obří dluh spláceli. Naštěstí jsme tehdy byli chytřejší,“ myslí si Piketty.
Věřitelům se prý řecký návrh reforem líbí, mohli by dát 74 miliard eur |
Zároveň odmítl názor, že Německo už v řešení řecké krize prokázalo dostatečnou dávku milosrdenství a štědrosti. Podle Pikettyho Berlín naopak na půjčování peněz Řecku vydělává. Ekonom upozorňuje, že na trzích si Německo půjčuje peníze s velmi nízkým úrokem přibližně 0,75 procenta na deset let. Řecku ale půjčuje za vyšší úrok, takže teoreticky tím naplňuje státní pokladnu.
„Německo se stalo zemí tak hrdou na svůj úspěch, že se cítí oprávněno radit jiným státům. To je trochu infantilní. Samozřejmě chápu, jak důležitý byl projekt úspěšného sjednocení pro kancléřku Angelu Merkelovou vzhledem k její minulosti. Ale teď by Německo mělo některé své postoje přehodnotit. Jinak svou pozicí v této krizi vykope hrob celé Evropě,“ míní francouzský ekonom.
Zároveň nabídl svůj pohled na to, jak by se zadlužení Řecka mělo řešit.
„Je třeba svolat mezinárodní konferenci týkající se dluhu všech evropských států, podobně jako po druhé světové válce. Restrukturalizací by měl projít veškerý dluh, nejen ten řecký, ale i v řadě dalších evropských států. V tuto chvíli jsme jen ztratili šest měsíců absolutně netransparentním vyjednáváním s Aténami,“ tvrdí Piketty.
Eurozóna nyní počítá s tím, že Řecko dokáže dosáhnout přebytku rozpočtu ve výši čtyř procent HDP a za 30 až 40 let své dluhy splatí.
Neustále odkládané řešení
„To je úplně směšné. K tomu nikdy nedojde. Přesto skutečné řešení pořád odkládáme,“ zakončil rozhovor Francouz.
Pikettyho pověst ekonoma s poměrně neortodoxními názory na reálnou politiku (navrhl například zavedení globální daně z bohatství) nedává příliš šanci na úspěch jeho verze řešení řecké krize. Nicméně o odpuštění řeckého dluhu se skutečně vedla debata. V nejnovější analýze tuto variantu jako vhodné řešení uvedl Mezinárodní měnový fond, který je jedním z hlavních věřitelů Řecka. Restrukturalizaci dluhu žádá také řecká vláda v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem.
