V detailní analýze, obsahující jedenáct bodů, se její autoři bez emocí a subjektivních hodnocení snaží odpovědět na otázku, co může současná uprchlická vlna znamenat pro německou ekonomiku a celkový vývoj společnosti. Právě do Německa totiž směřuje ze všech evropských zemí nejvíce uprchlíků.
A výsledek analýzy? I samotní autoři přiznávají, že odpovědi na některé otázky jsou přinejmenším překvapivé.
Deník například v prvním bodě dospěl k závěru, že bez masivního přílivu pracovní síly ze zahraničí hrozí Německu v budoucnu vážné hospodářské potíže. Tvrdí, že bez přistěhovalců by na německém trhu chybělo už do deseti let až 6,5 milionu pracovníků.
Němečtí politici chtějí nařídit umísťování uprchlíků do prázdných bytů |
„Německo totiž stárne a tím ubývá i Němců schopných pracovat,“ píše list. Pokud by uvolněná pracovní místa neobsadili přistěhovalci, ovlivnilo by to prý negativně nejen produktivitu zaměstnavatelů, ale i hospodářský růst.
Další bod analýzy se zabývá otázkou, jaký finanční „komfort“ Německo žadatelům o azyl z řad uprchlíků během azylového řízení poskytuje.
Každý dospělý žadatel, jemuž země zajišťuje ubytování a jídlo, dostává navíc kapesné 140 eur, tedy zhruba pět eur na den. V případě dětí jde o tři eura. Pokud uprchlíci nebydlí v táboře, dostávají na měsíc v případě dospělých 212 eur. Tato suma jim ale musí na rozdíl od obyvatelů tábora stačit na nákup jídla a ošacení.
Loni požádalo v Německu o azyl za rok 202 843 lidí, letos už byl ale tento počet naplněn v červnu. Úřad pro migraci očekává do konce roku příchod až 800 tisíc uprchlíků. Vyřízení žádosti o azyl v Německu trvá v průměru 5,3 měsíce. A náklady státu na ubytování žadatelů o azyl? V roce 2013 Německo vynaložilo takřka 1,5 miliardy eur. Je to hodně, nebo málo?
Autoři analýzy tuto sumu srovnávají s náklady na uprchlíky v 90. letech v době války na Balkáně. Tehdy Německo platilo za ubytování a jídlo pro žadatele o azyl 2,8 miliardy eur ročně. Pokud by letošní příspěvek pro žadatele o azyl dosáhl této úrovně, znamenalo by to zhruba dvanáctinu toho, co stát vyplácí na podpoře nezaměstnaným.
Liché obavy
Důležitou součástí analýzy byla i odpověď na otázku, nakolik mohou žadatelé o azyl připravit o práci domácí zaměstnance.
Nyní pracuje na plný úvazek jen 0,9 procenta žadatelů, na částečný pak 1,5 procenta. To je ale dáno ztíženým přístupem na pracovní trh. Žadatel o azyl v Německu se může ucházet o práci až po třech měsících pobytu, zaměstnán ale může být tehdy, pokud dostane svolení úřadů.
Ty prověřují, zda o místo, o které se uchází uprchlík, nemá zájem domácí kandidát ani občan jiné země EU. Teprve pak může dát zaměstnavatel práci žadateli o azyl. „Často zmiňované obavy z toho, že azylanti připraví Němce o práci, jsou tedy liché,“ píší Süddeutsche Zeitung.
Imigranti by naopak mohli údajně zaplnit prázdná místa v lavicích zejména učilišť. V Německu je dnes podle listu na středních školách a učilištích neobsazeno přes 37 tisíc míst, a to například ve strojírenských oborech, o jejichž studium nemají mladí Němci zájem, zatímco zaměstnavatelé takové absolventy marně shánějí.
Nižší daně pro Němce
Součástí analýzy byla i otázka kvalifikace uprchlíků. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung má v Německu největší šanci získat azyl obyvatel Sýrie, zmítané válkou. U Syřanů vyřizují úřady žádost kladně v 86,7 procenta případů. Přitom právě lidé, kteří přicházejí ze Sýrie, mají údajně dobrou kvalifikaci, často jde o vzdělané lidi a absolventy univerzit.
Naopak žadatelé z Bosny a Hercegoviny, Srbska, Makedonie či Albánie nemají prakticky šanci na udělení azylu. Z 99 procent je jejich žádost zamítnuta.
Německo na řecké krizi vydělá, i když mu Atény dluhy nesplatí, tvrdí studie |
Analýza Süddeutsche Zeitung řešila i otázku zatížení sociálního systému ze strany přistěhovalců, tedy těch, kteří získají v zemi právo pobytu. A i v tomto případě nevypadá výsledek katastroficky.
Dle nedávné studie Centra pro evropský hospodářský výzkum dokonce cizinci pracující a žijící v Německu přispějí ročně do státního rozpočtu částkou 22 miliard eur. Každý zaměstnanec bez německého pasu totiž v průměru zaplatí na daních a sociálním pojištění o 3300 eur víc, než kolik získá na příspěvcích od státu.
A to pomáhá i sociálnímu systému. Kdyby podle analýzy přišlo do Německa za rok za prací jen 20 tisíc přistěhovalců, z nichž 30 procent by mělo vysokoškolské a 50 procent středoškolské vzdělání, jejich příspěvek do státní kasy by teoreticky umožnil, aby každý německý daňový poplatník zaplatit na daních o 400 eur méně.