Česko má v Kraillingu naftu za zhruba 1,2 miliardy korun, po vyhlášení insolvence firmy Viktoriagruppe se k ní ale nemohlo skoro dva roky dostat.
V červenci tohoto roku podepsala SSHR, Krailling Oils Development a insolvenční správce smlouvu, na základě které by ČR mělo získat naftu zpět. Středeční jednání v Německu bylo první bez insolvenčního správce. „Můžeme oficiálně deklarovat, že proces uzavření kupní smlouvy a následných kroků a přechodů se uskutečnil úspěšně, a vše běží podle plánu a v souladu se smluvní dokumentací,“ uvedla Radostová.
Rozbitá železniční vlečka
Převozu nafty zpět do ČR zatím brání rozbitá železniční vlečka v areálu skladu. Místní firma, kterou najal nový vlastník, ji začala opravovat. Opravená by mohla být první týden v říjnu. „Musí se opravovat mimo jiné těsnící plochy a spáry a současně se bude betonovat část nádraží,“ řekla Radostová. Po opravení vlečky by mohl začít převoz nafty po železnici do Česka.
Kdy dojde k vypravení první cisterny, nechtěl Švagr předjímat, přesný termín by podle něj mohl být znám do konce září. „Náš zájem je, co nejdříve, jakmile bude vlečka opravena, splní všechny technické parametry a dostane všechna potřebná povolení, sem vlak přistavit,“ uvedl Švagr.
Začal rozprodej Viktoriagruppe. Dlužník českého státu se zbavil skladu v Chlumci |
Německá firma Krailling Oils Devolepment, která je majetkově propojená s tuzemskou firmou Fau, podle Radostové převzala také všechny zaměstnance skladu. Firma podle ní plánuje v Kraillingu provozovat sklad s pohonnými hmotami i nadále. Česko už ale zájem o uskladnění ani do budoucna nemá. „Doufám a věřím, že jsme v tom šťastném okamžiku, kdy máme jak my, tak kupující stejný zájem. My chceme co nejdříve vyskladnit, a kupující už se s tím faktem, že nás tady nebude mít, smířil už na začátku a musí si pro ten areál hledat nějaké jiné podnikatelské aktivity,“ uvedl Švagr.
Česko může mít část zásob nafty uskladněnu v Německu na základě dodatku smlouvy o skladování specifických zásob z roku 2004, který v roce 2010 uzavřela SSHR. Správa tehdy argumentovala například tím, že stát uskladněním části zásob nafty v Německu ušetří desítky milionů korun. Švagr v minulosti několikrát uvedl, že předchozí vedení správy ale neodhadlo všechna potenciální rizika, která z kontraktu vyplývala.