Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Není to ostrov vyvolených, říká miliardář Šmejc o luxusním resortu

Ekonomika

  11:00
PRAHA - Jiří Šmejc otevřel před několika lety na maledivském ostrově Velaa svůj luxusní resort, sestávající ze 43 soukromých vil s bazénem a pěti rezidencí. Podle Forbesu devátý nejbohatší Čech (majetek 11,7 miliardy korun) se v médiích vyskytuje jen výjimečně, a když se ho ptáte proč, odpovídá, že by byl nejradši neviditelný. Vzhledem k aktuálnímu prodeji části resortu dalšímu českému miliardáři Danieli Křetínskému, vám přinášíme starší rozhovor o tomto luxusním středisku.

Luxusní hotelový komplex, který otevřel český podnikatel Jiří Šmejc v lednu pro turisty na svém soukromém ostrově Velaa na Maledivách, získal ocenění cestovní společnosti Linara Travel jako nejlepší resort na souostroví. foto: velaaprivateisland.com

Když chcete být neviditelný, nemůžete kupovat ostrovy...
Aspoň jsem se ho snažil koupit daleko. Ostrovy na Maledivách se navíc neprodávají, ale pronajímají. V roce 2011 jsem si jej pronajal na padesát let.

Kde teď žijete?
V letadle. Loni jsem nalétal šest set hodin, to je skoro měsíc ve vzduchu. Dnes večer odlétám na Maledivy, pak do Kazachstánu, potom do Číny, na Filipíny...

Kdy jste byl poprvé na Maledivách?
Na podzim roku 2005. A pršelo jedenáct dnů ze třinácti. Byli jsme na Maledivách na dovolené se ženou – a rozhodli se tam vrátit, protože jsme si zamilovali tamní lidi. Myslím, že mají mimořádný talent pro služby v pohostinství, jsou inteligentní, milí a osobní, ovšem zároveň přesně vědí, kdy je třeba respektovat váš prostor, soukromí a klid.

Jiří Šmejc (42)

Rodák z Karlových Varů a bývalý spoluvlastník Novy Jiří Šmejc začal v roce 2004 působit ve skupině PPF, v roce 2005 se stal jejím akcionářem.

Loni svůj pětiprocentní podíl PPF prodal a současně získal i 13,37procentní podíl ve společnostech Home Credit B. V. a Air Bank.

Jiří Šmejc

Vytvořil jste si tam přímo osobní přátelství, nebo vám jen vyhovoval personál?
To je složité říct, ale například když jsme tam byli podruhé nebo potřetí, uspořádali jsme večírek pro téměř všechny zaměstnance, se kterými jsme přicházeli do styku. Šlo o zhruba čtyřicet padesát lidí. Byla to určitě jedna z nejlepších party v mém životě.

Vracel jste se tam i během pracovních cest po Asii. Proč?
V Asii jsem často, do Číny teď létám skoro každý měsíc. Proto jsou pro nás Maledivy ideální zastávkou – přes víkend můžu být s rodinou a stále zůstávám ve stejném časovém pásmu. Do Evropy pak nepřijíždím úplně mrtvý.

Šmejc prodal Křetínskému podíl ve svém luxusním letovisku na Maledivách

Takže váš resort Velaa Private Island Maldives, který leží asi tři čtvrtě hodiny cesty hydroplánem od mezinárodního letiště v Malé, má i osobní důvod?
Přesně tak. Nejsem sběratel rezidencí, jen jsme si na Velaa vybudovali odpočinkovou bázi.

Ten resort, kam jste se dřív vracíval, vám už nevyhovoval?
Změnilo se vedení společnosti, někteří zaměstnanci odešli a skvělá atmosféra týmu, který tam byl, se vytratila.

A koho napadlo: když to nefunguje tady, zařídíme si jiný ostrov podle svého?
Jednou jsme se ženou pozvali místní lidi na degustaci vín na pláži. Bylo nám smutno, že to tam končí. Každý den jsem chodil s místníma klukama hrát fotbal na pláž, když jsem chtěl jít šnorchlovat, už volali: „Jdu taky, jdu taky!“ A najednou jsme viděli, jak ten domácký pocit mizí. Při vínu jsem jen tak plácnul, že jediná varianta bude postavit si vlastní resort – a místní lidé se toho chytili. Mně už pak bylo hloupé couvnout, nechtěl jsem vypadat jako kecal. Tak jsme se pustili do práce. Maledivané průběžně vyhlašují aukce pronájmů, to znamená, že si vydražíte konkrétní ostrov, zaplatíte jednorázovou částku a pak platíte za pronájem.

Ostrov, který jste chtěli, vám prý vyfoukla firma Louis Vuitton Moët Hennessy.
Na začátku jsme opravdu jednali o pronájmu ostrova, který má dnes hotel Cheval Blanc Randheli. Ale chtěli víc peněz, než jsem byl ochoten dát. A tak jsme šli na Velaa, což je mimochodem v místním jazyce želva.

Co tedy pro vás ostrov je? Vášeň, koníček, rodinná oáza, byznys?
Něco mezi obchodním a osobním projektem – čili nejhorší kombinace na světě. Neočekávám, že bych na Maledivách zbohatl, nicméně je to tak drahá investice, že si nemůžu dovolit úplně pominout její návratnost. Můj obchodní plán je navíc hodně ambiciózní, chceme být „cream de la cream“, nejlepší z nejlepších. Pak si můžete říct o podstatně vyšší cenu než resorty pod vámi. Má to ale háček: musíte být skutečně nejlepší.

A je tady i možnost, že resort prodáte?
Dal jsem do ostrova obrovské množství energie. Hodně ovlivnil mou rodinu, protože jsem mu věnoval všechen volný čas. Je v něm kus srdce. Na druhou stranu, kdyby ho – čistě hypoteticky – koupil někdo rozumný, mohl bych si na něm nechat vlastní rezidenci a nestarat se, jestli se mi hádají zaměstnanci. Takže nikdy neříkej nikdy.

Co je v tuto chvíli pro vás nejdůležitější?
Pečlivě sledovat, kolik hostů se k nám vrátí. Za leden i únor jsme překročili plán. Když se nám letos podaří mít průměrnou obsazenost mezi čtyřiceti a padesáti procenty vil, bude to úspěch, vždyť je to nový resort pro top klienty luxusních tour operátorů a privátních consierge. Nepošlou sem nikoho, dokud se sami nepřesvědčí, co nabízíme, takže teď se nám na ostrově střídají různí lidé z těchto společností.

Cena za jednu noc ve vašem resortu začíná na 33 000 korunách, dovolená může stát až čtyři miliony. Proč je to tak drahé?
Protože to tolik stálo. Když na mně někdo chce najít tu pověstnou nit, co nezůstane suchá, tak si řekne, že rozmazlený chlapec si postavil z peněz, které kdovíjak vydělal, drahou hračku. To je typicky české hodnocení situace. Jenže pravda je jiná: nejezdil jsem se na ostrov rekreovat, ale pracoval jsem tam šestnáct osmnáct hodin denně, dřel jako mezek, abych vše dotáhl do finální podoby.

Kolik vás Velaa stála?
Několik miliard korun. I proto jsme museli ceny nasadit vysoko, abychom vycházeli alespoň ze základů obchodní logiky. Myslím si, že cena je jeden z atributů luxusu. Díky ní vyjadřujete sebevědomí, víru ve svůj produkt.

Luxusní resort na ostrově Velaa, který nechal vybudovat miliardář Jiří Šmejc.
Luxusní resort na ostrově Velaa, který nechal vybudovat miliardář Jiří Šmejc.

Kdybych byla agentka Brada Pitta, jak mi zaručíte, že ho tam nikdo nevyfotí?
To vám nezaručíme. Kamery máme jen v zázemí pro zaměstnance, aby hosté neměli pocit, že je někdo sleduje. Že si některého významného hosta někdo ze zaměstnanců vyfotí, se stát může. Že ho pak za to vyhodíme, je jiná věc. Je ale pozitivní, že pro většinu personálu je ostrov srdeční záležitostí. Ostrov nabízí velké soukromí, máme relativně málo vil včetně rezidencí, k tomu tři restaurace, tenis, squash, golf... Hlavní denní restaurace má navíc tři části, takže se lidé po ostrově přirozeně rozptýlí.

Co bylo na vašem ostrově předtím?
Pár lidí sem jezdilo pěstovat melouny, jinak nic, i většinu palem jsme museli dovézt. Dnes máme tři sta zaměstnanců plus pár desítek sezonních lidí.

Co bylo na stavbě komplexu nejtěžší?
Rozhodli jsme se, že nepřipustíme kompromis v kvalitě, všechny dokončovací práce proto dělali Češi. Původně jsem měl místního architekta, ale vzápětí jsem ho vyměnil. Byl příliš laxní. Třeba jednou přišel o tři hodiny později na schůzku, a když se ho asistentka ptala proč, odpověděl, ať se nestresuje, že na Maledivách je to normální...Proto jsme se domluvili s architektem Petrem Kolářem, který měl původně na architektonické práce jen dohlížet, aby zakázku převzal. Ve výsledku u nás jen v posledním roce pracovalo tři sta padesát Čechů, celkem se jich tam vystřídalo víc než tisíc. České firmy získaly poměrně velké zakázky.

Jaké typy klientů k vám jezdí?
Různí lidé z různých zemí, od byznysmenů přes top manažery až po arabské šejky. Když jsme pozici ostrova na mezinárodním trhu řešili se zahraničními konzultanty, tak jsem říkal, že bych moc chtěl „island where you do not meet any idiot“. V podstatě že tam nepotkáte žádného hlupáka, vytahujícího se nad ostatní. Ale to se bohužel nedá zařídit. Chceme, aby ostrov měl mezinárodní atmosféru, proto jsme si určili kvóty na jednotlivé národnosti. Když se slavil čínský Nový rok, ostatní ostrovy byly plné Číňanů, kdežto my jsme omezili počet bungalovů pro čínské hosty. To samé platí i pro hosty z jiných zemí.

Jaká tedy bude klientela kromě čínské?
Rusové, lidé z Německa, Anglie a dalších zemí Evropy. Překvapuje mě, že už teď máme rezervace ze Spojených států, přitom jsem si myslel, že Američané budou raději jezdit do Karibiku a ne takovou dálku. Ovšem evidentně existují lidé, které baví zkoušet nové možnosti cestování. Už přišly i rezervace z Latinské Ameriky, například z Brazílie.

S Home Creditem expandujete do Číny, budete mít na ostrově pracovní schůzky?
Rozhodně. Je to resort, kam mají mí obchodní partneři chuť zajet, povídat si o byznysu – a zároveň trávit čas v relaxačním prostředí. Beru to jako jistou přidanou hodnotu.

Budou k vám jezdit třeba i prezidenti?
Už jsme tam měli nějaké vysoce postavené politiky, ale nesmíme to říkat.

Jak řešíte jejich bezpečnost?
Experti na security přijedou předem, nastudují si plán ostrova, řeknou: My chceme tyhle vily, dokážete nám poskytnout tohle a tohle? Umíte, neumíte? Amy většinou umíme.

Plánujete zvát i VIP turisty z Čech – dáte licenci nějaké cestovní kanceláři?
V Čechách to není třeba. Lidé, kteří na to mají, si ostrov najdou sami. A mimochodem, v Čechách je dost lidí, kteří si mohou dovolenou u nás dovolit.

Jen aby se nebáli přijet na ostrov vyvolených.
Není to ostrov vyvolených! Je pro lidi, kteří tam přijedou kvůli atmosféře, kterou jsme vytvořili, proto, že mají rádi soukromí a decentnost. O ty, kteří tam chtějí přijet jen proto, aby se tím mohli někde chlubit, nestojíme.

Klimaticky vzato se Maledivy podle některých názorů potápějí, myslíte si, že vám ostrov padesát let vydrží?
Klimatické prostředí Malediv je nesmírně složité. Korály si tu žijí vlastním životem, nelze je kontrolovat; seriózně předpovědět budoucnost neumí nikdo, takže se příliš neobávám.

A politickou nestabilitu řešíte?
Super stabilní společenské prostředí na Maledivách není. Většina maledivských politiků má však někde resort nebo alespoň zainvestováno do cestovního ruchu, je v jejich zájmu, aby si ohlídali, že se na ostrovech nebudou páchat nějaké hrůzy.

Riziko převratu podle vás nehrozí?
Už jsem zažil dva převraty – jen za dobu, co jsem na ostrově stavěl. Tři dny probíhaly v hlavním městě Malé demonstrace, pak si uvědomili, že fotky z nich běhají po televizích a internetu, a situace se rychle uvedla do normálu. Jediné, co se ve výsledku změnilo, jsou daně: dřív na Maledivách nebyly žádné, teď už zase roste DPH.

Kdy se vám investice do resortu vrátí?
To je složitá otázka. Velkou část investice jsem platil z vlastních zdrojů...

U vašich aktivit s Home Creditem a Air Bank to funguje tak, že si většinu možností vyzkoušíte v Česku – a pak s nimi jdete do zahraničí. Uvažujete vybudovat ještě pět sedm resortů na dalších ostrovech?
Hodně lidí se mě ptá podobně. Je to lákavé, ale když si představím martyrium, které jsme při stavbě podstupovali, tak na to fakt nemám sílu.

Co bylo na té stavbě tak hrozného?
Všechno. Budujete nový tým, neznáte dodavatele, někoho si najmete, ten nefunguje, tak ho vyměníte. Pak ho vyměníte podruhé, potřetí. Pak vám rupnou nervy a zavoláte firmě z Čech.

Kdy například?
V jedné z restaurací je podlaha z malých vyskládaných oblázků a nad ní visí jako designový prvek šest set létajících ryb. Abyste je mohla na složitých lešeních zavěsit u stropu, musíte mít nejdřív podlahu. Ta se za normálních okolností položí rychle, takže jsme zároveň povolali i interiérový tým z Čech. Jenže dělníci otevřeli kontejner, v němž měly být oblázky, a uvnitř našli mramor, který jsme nikdy neobjednali. V Singapuru spletli zásilky. No a teď řešíte, jestli Češi zase pojedou domů, protože správný kontejner přijede za šest týdnů. Pak naštěstí zjistíte, že náklad s oblázky uvízl v Malé a bude se čekat jen deset dnů...

Jak ostrov funguje ekologicky, kam se odváží odpad?
Ostrov musí fungovat na bázi plné soběstačnosti, co se týče elektřiny a výroby pitné vody. Máme vlastní generátory, odsolovačky i čističky. Je to vlastně vesmír sám pro sebe, všechno, co se tam spotřebuje, by se tam taky mělo nějak inteligentně zlikvidovat. Mám rád rovnováhu mezi ekologií a užitnou hodnotou staveb. Proto si myslím, že mají přinášet lidem pohodlí, ale zároveň se člověk nemá chovat jako hlupák. Vypouštět odpad do vody je podle mě hrůza, proto jsme vybudovali čističky a jejich kapacitu nadále zvyšujeme.

A jak se staráte o korálový útes?
Najali jsme lidi, kteří se o něj starají, čistí jej a neustále zvelebují. Přitom našli šedesátimetrový pás, kde žily stovky humrů. Jeden vedle druhého, krásně čisťouncí. Jenže pak v noci přijel nějaký chlapík s nákladní lodí a všechny humry zničil. Tak jsme museli začít znovu. Takové věci mě rozčilují.

Který z maledivských zážitků je nezapomenutelný pro vás?
Jednou se mi podařilo šnorchlovat se želvami. Bylo to úchvatné, udržují s vámi směr i rytmus, nevím, jak to dělají. Před časem jsme jeli na delfíny – máme tam specialistku, podvodní bioložku. Říkala, že jich tam bylo tak tisíc. Jedete na lodi a delfíni vyskakují přímo kolem vás. Neuvěřitelné.

Vloni jste mluvil o krizi středního věku, už vás přešla?
Ostrov nesouvisel s krizí.

Říkal jste: Mám krizi středního věku, chci si udělat něco sám, vlastní projekt.
To bylo osamostatnění se v podnikání, koupit ostrov jsem se rozhodl ještě předtím. Chvíli trvalo, než resort vznikl, vlastně déle než tři roky. A jestli mě přešla krize středního věku... hm... Určitě mám hodně práce, přivítal bych, kdybych pracoval míň. Ale spokojený jsem.

Jak vypadá váš den na Maledivách?
Když nepracuji, vstanu v jedenáct, dám si snídani, pak jdeme do moře, s dětmi blbneme, po obědě vyrazím na vodní sporty, večer si zahraju tenis nebo beach volejbal... Jo a ráno, ještě před snídaní, jdu na jógu.

Vy cvičíte jógu?
Uklidňuje mě. Dělá dobře tělu. Občas mě bolí záda, a když cvičím jógu, jsem bez problémů. Mám tam učitele, ke cvičení přidává i meditaci. Mám rád, když sebou po cvičení plácnu na pláž a nechám svět kolem sebe plynout.

Máte klidné spaní?
Extrémně klidné spaní. V poslední době jsem spal hůř, protože se mi toho nakupilo hodně, ale spíš je to výjimka.

Ale to nebylo kvůli resortu, že ne?
Resort je zajímavý v tom, že jej cítím srdcem, takže se mě každý problém dotkne daleko víc, víc všechno prožívám. Věc, nad kterou bych jinde mávl rukou, vnímám jako tragédii. Třeba když se hádají zaměstnanci.

Podle českých pramenů jsou na ostrově k dostání šperky české značky Zorya, budou tam i další?
Své šperky tam má i německá designérka Tamara Comolli. Snažíme se tam mít nabídku, co není úplně všude.

A tu jste objevil jak?
Objevila ji moje žena. Ještě bychom chtěli nabídku doplnit o vysoké šperkařství, například Van Cleef & Arpels. Takže bychom tam měli autorský design Zorya, letní šperky Tamary Comolli, které patří k dovolené, a do třetice něco luxusního na doplnění.

Co vás čeká zítra ráno, až na Maledivy přiletíte?
Prvních pár dnů nechci řešit žádné problémy, vyspím se a poté se budu věnovat ostrovu. Potom odjíždím na cesty kvůli Home Creditu do dalších asijských zemí. Takže mým úkolem je sportovat a vyspat se. Abych nabral sílu na tu další cestu.

Přinášíme vám starší rozhovor, který vyšel v magazínu Esprit.

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Přípravář staveb/rozpočtář

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč