Nepotřebné firmy proměnil stát ve strategické. Přesto je prodá nebo zlikviduje

Druhým dechem je třeba dodat, že stát o několik společností navzdory zařazení do strategické kategorie ani nadále nejeví zájem. Lépe řečeno ministerstvo financí, které podíly spravuje. Do strategické kategorie je přesunulo mezi lety 2013 a 2014.

Řeč je třeba o Koradu z České Třebové, jednom z největších výrobců radiátorů v zemi. Stát v něm drží 34 procent – což se málo ví – a chce se podílu zbavit. V seznamu je i společnost Gaileo Real zaobírající se realitami či odkupem pohledávek. Před deseti lety z ní několik manažerů podvodně vyvedlo půl miliardy korun. Česko pak získalo zpět jen část peněz.

A dále: na prodej je dlouhodobě společnost Vipap Videm Krško, velká slovinská tiskárna, v níž český stát historicky drží majoritu. Velmi zjednodušeně: jde o dědictví ze zkrachovalé banky IPB. I balkánský podnik je nyní strategickou firmou, jeho hodnota se pohybuje kolem dvou miliard korun.

Upozornění na nové zařazení těchto firem je drobný, ale velmi zajímavý detail z pondělní zprávy Národního kontrolního úřadu (NKÚ). Jeho lidé se zaměřili na to, jakým způsobem vybraná česká ministerstva spravují firmy s majetkovou účastí státu.

NKÚ: K odpovědi se nedostaneme

Kontroloři z NKÚ hledali mimo jiné odpověď, proč se výše zmíněné firmy ocitly mezi strategickými. Marně, ke klíčovým informacím z firem se dostat nemůžou.

„Rozšířením okruhu společností s majetkovou účastí státu, které ministerstvo považuje za strategické, jsme se sice zabývali, ale odůvodnění, se kterým byly dané společnosti zařazeny mezi strategické podniky, jsme prověřit nemohli, protože vzhledem ke své současné působnosti nemůžeme kontrolovat hospodaření zmíněných společností,“ vysvětlila mluvčí NKÚ Olga Málková.

Jděte klidně k soudu, vzkazuje stát podnikateli. Pawlowski chce 2,6 miliardy

Z vyjádření resortu financí plyne, že na jeho původních záměrech s firmami se nic nezměnilo. Pouze jim chce věnovat větší péči – ať už kvůli potenciální problémovosti či rozsahu majetku, který třeba v případě Korada může dosahovat až stovek milionů korun. V případě slovinské tiskárny už jde o miliardy.

Firmy dostal do rukou odbor strategických majetkových účastí a podle úředníků došlo pouze k logickému uspořádání agendy výkonu akcionářských práv a centralizaci pod jeden útvar.

„V této souvislosti je nutno jako ‚strategické‘ chápat buď společnosti s významnou majetkovou účastí nebo ty, které z pozice ministerstva financí jako vlastníka vyžadují maximálně aktivní přístup, ať už z důvodu významnosti vzhledem k hodnotě aktiv, nebo aktivní podnikatelské činnosti,“ uvedl mluvčí resortu Michal Žurovec.

Firmy čekají různé osudy. Stát si podle všeho ponechá karlovarský hotel Thermal, o jehož prodeji před časem uvažoval a s jehož hospodařením nebyl spokojený. Možná i proto se na seznamu strategických společností ocitla akciovka Thermal-F, která hotel spravuje.

Jiné „strategické“ podniky zase brzy čeká zánik. Třeba Centrum-F, který se podle obchodního rejstříku zabýval pronájmem bytů či jiných nemovitostí a spadal pod Fond národního majetku. Nyní je v likvidaci a podle ministerstva financí do konce roku skončí.

„Tyto společnosti rozhodně nelze do doby jejich likvidace či zániku ignorovat. I tento proces musí být řízený, aby byl přínosným a efektivním řešením. Majetkové účasti byly převedeny pod jeden útvar, který disponuje odbornými znalostmi a kompetencí a jehož aktivní přístup k výkonu akcionářských práv přinesl i nemalé snížení nákladů,“ uvedl mluvčí Žurovec.

Tvrdí, že například společnosti Imob – která jako předmět podnikání také uvádí třeba pronájmy nemovitostí - z výše zmíněné skupiny Galileo Real po zařazení mezi „strategické“ společnosti klesly vstupy na polovinu.