Nobelovku za ekonomii dostali tři Američané

Výsledky této teorie, úzce propojené s teorií her nebo s teorií
ekonomických kontraktů, je možné použít při určování pravidel pro aukce nebo specifické trhy. Lze je však také užít pro oboustranně co nejvýhodnější rozmisťování mediků do nemocničních praxí nebo ve veřejných financích pro určení optimálního daňového systému. Požadovaným výsledkem může být v ekonomice především větší společenský blahobyt či zdravá rozpočtová bilance.

"Klasická metafora Adama Smithe o neviditelné ruce mluví o tom, jak trh za ideálních podmínek zajišťuje efektivní alokaci vzácných zdrojů. V praxi však podmínky obvykle ideální nejsou," uvedl výbor akademie. "Konkurence není vždy úplně volná, spotřebitelé nejsou dokonale informováni a soukromě žádoucí produkce a spotřeba mohou vytvářet jak společenské náklady, tak výnosy," dodává se v komentáři výboru.

Američan ruského původu Hurwicz, který se ve svých 90 letech stal
nejstarším laureátem Nobelovy ceny, podle akademie celou teorii inicioval a Maskin z Princetonské univerzity s Myersonem z Chicaga ji rozvinuli.

Nobelova cena za ekonomii byla ustavena v roce 1968 švédskou centrální bankou a nepatří mezi pět původních cen určených poslední vůlí vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Naprostou většinu cen za ekonomii získali američtí ekonomové. Většinu jich také dostali ekonomové za práce staré někdy až několik desetiletí, které již prošly zkouškou času a ukázalo se, že fungují.