8. října 2017 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Nobelovu cenu za ekonomii může získat výzkum škodlivosti cla či myšlenka kreativní destrukce

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Nobelova cena (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nobelova cena (ilustrační foto) | foto: wikipedia.com

STOCKHOLM Vliv globalizace na světovou ekonomiku, náklady změny klimatu nebo příčiny hospodářského růstu – aneb témata, která by mohla předurčit letošního vítěze Nobelovy ceny za ekonomii.

Švédská královská akademie věd vyhlásí v pondělí 9. října po čtyřicáté osmé vítěze ceny Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela. Jedná se o nejvýznamnější ocenění v oboru ekonomie. Cena sice není mezi oficiálními „nobelovkami“, jako je medicína nebo chemie, ale i tak představuje velmi dobrý ukazatel směru této neradostné vědy.

Odhadnout vítěze je mimořádně těžké. Možných kandidátů jsou desítky, ne-li stovky. Loni cenu získali Oliver Hart a Bengt Holmström za rozvoj teorie kontraktů. Letos? Index LN tipuje některého z následujících učenců.

JAGDISH BHAGWATI Za přínos v oblasti teorie mezinárodního obchodu

Po druhé světové válce se volný obchod dostal pod palbu kritiky. Národní protekcionismus se přednášel na univerzitách a uplatňoval v politice. Jeho úkolem bylo chránit místní trh, zejména mladé odvětví a trh práce, před mezinárodní konkurencí. Jagdish Bhagwati zavrhl tento přístup jako nesprávný.

V článku „Domestic Distortions, Tariffs and the Theory of Optimum Subsidy“ dokázal spolu se svým kolegou V. K. Ramaswamim, že ochrana pomocí celní politiky není vždy nejlepší odpovědí na ekonomické nedostatky místního trhu.

Volný obchod může ohrožovat některé části ekonomiky, ale uzavření hranic není řešením. Pakliže existuje mladé odvětví, které by vystavením mezinárodní konkurenci zkrachovalo, je vhodným opatřením dotace, nikoliv clo. Dotace i clo napraví nedostatek místního trhu, ale pouze dotace zachová výhody volného obchodu.

Bhagwati je indicko-americký ekonom a právník působící na Kolumbijské univerzitě. Je jedním z nejvýznamnějších obhájců mezinárodního obchodu, a to jak ve třídě, tak na půdě významných světových organizací.

Zemák 2.0 (banner).

MARTIN WEITZMAN a PARTHA DASGUPTA Za rozvoj environmentální ekonomie

Změna klimatu je zase v kurzu, 4. listopadu 2016 vešla v platnost Pařížská dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, ke které se připojilo přes 190 států. Ale proč taková dohoda vůbec vznikla? Jaké jsou náklady globálního oteplování? Jak změny klimatu ovlivňují blahobyt? To jsou některé z mnoha otázek, na něž Martin Weitzman a Partha Dasgupta, průkopníci v oboru environmentální ekonomie, hledají odpovědi.

Martin Weitzman je americký ekonom působící na Harvardově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na analýzu nákladů a přínosů klimatických změn. Skleníkové plyny škodí, to však není dostačující důvod k jejich omezení. Regulace vypouštění oxidu uhličitého má totiž i své náklady.

Firmy budou muset omezit výrobu a lidé změnit spotřební návyky. A to není zadarmo. Proto porovnávání toho, kolik nás regulace stojí a co nám přinese, má být základním pilířem jakékoliv environmentální analýzy.

Partha Dasgupta, ekonom indického původu, je emeritním profesorem na Univerzitě v Cambridgi. Ve svém výzkumu se zaměřuje na blahobyt a využití přírodních zdrojů.

Mimo jiné je významným kritikem HDP jako měřítka bohatství společnosti. HDP má mnoho omezení: ignoruje nerovnost ve společnosti, nezahrnuje budoucí generace a neumí ocenit přírodní zdroje. Dasgupta navrhuje alternativu: Index inkluzivního bohatství. Tento ukazatel zahrnuje jak HDP, tak vzdělání, přírodní kapitál nebo zdraví lidí. Čísla tohoto indexu potom podávají mnohem lepší představu o rozdílech mezi národy.

Jestli se Nobelova komise rozhodne ocenit alternativní ekonomický směr, environmentální ekonomie a její představitelé Weitzman s Dasguptou by stáli za zvážení.

PAUL ROMER, PETER HOWITT a PHILIPPE AGHION Za rozvoj teorie hospodářského růstu

Má-li ekonomie jedno ústřední téma, je to původ bohatství národů. Už od prvopočátku se ekonomové snažili vysvětlit, proč jsou jedni chudí a druzí bohatí. Američan Paul Romer, Kanaďan Peter Howitt a Francouz Philippe Aghion nabízejí vysvětlení.

Paul Romer je v současnosti hlavním ekonomem Světové banky. Koncem osmdesátých let přišel s myšlenkou, že příčinou hospodářského růstu nejsou nerostné suroviny a fyzický kapitál, ale lidé a jejich nápady. Jeho přístup je známý jako teorie endogenního růstu. Základní myšlenka je jednoduchá: bohatství je výsledkem inovací a nových myšlenek, které nepodléhají zákonu klesajících výnosů.

Jinak řečeno, každá koruna investovaná do technologií a vzdělání přináší více než korunu bohatství, což může zaručit neustálý hospodářský pokrok.

Na tuto myšlenku navázali Peter Howitt z Brownovy univerzity a Philippe Aghion z Harvardovy univerzity. Spolu rozšířili teorii endogenního růstu o myšlenku kreativní destrukce.

Hospodářský růst je výsledkem neustálé změny. Aby pásová výroba mohla přispět k hospodářskému rozvoji, musí nejdřív zaniknout řemeslná výroba. Aby roboti přispěli k bohatství, bude muset zaniknout pásová výroba. Aby mohlo vzniknout nové bohatství, musí něco zaniknout. Lidstvo by nedosáhlo pokroku, kdyby lpělo na starých postupech a technologiích.

Romer, Howitt a Aghison posunuli obor makroekonomie tak, jak se to nepodařilo nikomu od dob Johna Maynarda Keynese. Vskutku nobelovský počin…

  • 3Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz