19. července 2008 13:12 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Nový cíl: ruský jaderný trh

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 36Diskuse
Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto | foto: ČTK

PRAHA Elektrárenská společnost ČEZ začala intenzivně jednat s ruským energetickým gigantem RAO JES o možnosti koupit třetinový podíl ve společnosti Kaliningrad AES. Ta by měla již v roce 2016 spustit novou jadernou elektrárnu Baltic 1 se dvěma reaktory o výkonu 1000 megawattů. Velikostí i výkonem by se podobala Temelínu.

„V Rusku se angažovat chceme. Jsou zde sice jinak nastavené standardy než u nás, přesto je tento trh velmi lukrativní. Je ale předčasné o tendru mluvit,“ řekl LN generální ředitel ČEZ Martin Roman. Tendr na novou jadernou elektrárnu totiž nebyl vyhlášen, a projekt je tak stále ve stadiu plánování.

„Informace o případné účasti v ruském tendru lze hodnotit jako nepřekvapující. Skupina ČEZ se drží své strategie z poslední doby zvažovat každou potenciální příležitost k získání aktiv v zemích střední a východní Evropy,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

 Nová jaderná elektrárna v Kaliningradské oblasti by měla zásobovat nejen Petrohrad a okolí, ale i pobaltské státy, Polsko, a dokonce i Německo.
Náklady na stavbu elektrárny Baltic 1 se odhadují na šest miliard eur.
 Rusko chce nabídnout čtyřicet devět procent v budoucí elektrárně možným zahraničním investorům a jedním z nich by mohl být právě ČEZ.

 Důvody, proč se firma chce podílet na výstavbě nové jaderné elektrárny, jsou jasné. Může zvyšovat své kapacity a podílet se na očekávaném dalším růstu poptávky i ceny elektrické energie. „ČEZ má jako jedna z mála evropských utilit s provozováním jaderných elektráren zkušenosti, navíc je výstavba nových jaderných bloků finančně i technicky náročná, proto se většinou na projektu podílí více společností,“ dodal Hatlapatka.

 S ohledem na to, že Rusko není členem Evropské unie, vyhne se případný investor složité povolovací proceduře, která zpožďuje stavbu evropských energetických zdrojů, a to zhruba o sedm let. Otázkou zůstává, zda ČEZ může na ruském trhu uspět. V poslední době se mu totiž v Rusku nedaří.

„Rusko je velmi specifická země. Jsme opatrní a nechceme tam jít, dokud nebudeme mít zajištěnou naprostou většinu rizik. Bezhlavě tam lít peníze nebudeme,“ konstatoval Roman. Spojení s Kaliningradskou AES by skupině ČEZ mohlo přinést značné úspory při dostavbě Temelína, protože ruský projekt počítá s použitím stejného typu reaktoru, jaký je předběžně projektován i pro Temelín.

 ČEZ by pak mohl být ve skupině, která nebude objednávat dva, ale čtyři, nebo ještě více reaktorů, což by znamenalo úsporu v řádech desítek miliard korun. Proto se chce ČEZ účastnit i dostavby slovenských Mochovců, kde se rovněž počítá se stejnými reaktory.


Rozhovor 
s šéfem ČEZ Martinem Romanem
si přečtěte v pondělním vydání deníku


 

  • 36Diskuse