Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Babiš zveřejnil odpovědi na 22 otázek. Některé sporné body ale neosvětlil

Ekonomika

  15:59aktualizováno  16:40
PRAHA - Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš v neděli zveřejnil odpovědi na 22 otázek ČSSD ohledně jeho podnikání. Na řadu otázek ale přímo neodpověděl. Například zopakoval, že správnost transakcí, z jejichž výnosů koupil kontroverzní korunové dluhopisy, potvrdily auditorské firmy.

Andrej Babiš foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Obě firmy však jen potvrdily, že měl Babiš dost peněz pro nákup dluhopisů, ale zdůraznily, že jejich zprávy o Babišových financích nepředstavují audit podle mezinárodních auditorských standardů.

Sociální demokracie se v otázkách zveřejněných 28. dubna na webu strany ptá například, jak Babiš získal peníze na nákup korunových dluhopisů za 1,5 miliardy korun, zda finanční správa nákup dluhopisů prověří nebo jak Babiš získal svou někdejší firmu Agrofert. Babiš v odpovědích na webu ANO sdělil, že otázky jsou absurdní a založené na lžích.

Peníze od Agrofertu

K důvodu nákupu jednokorunových dluhopisů Agrofertu, ze kterých má Babiš nezdaněné příjmy, ministr uvedl, že představovaly půjčku pro Agrofert. Taková půjčka byla pro firmu podle Babiše výhodnější než bankovní úvěr.

Ze zpráv auditorských firem EY a PWC ale vyplývá, že téměř polovinu z 1,8 miliardy korun Babišových příjmů do roku 2013, kdy dluhopisy nakoupil, tvořil zisk z prodeje akcií Babišových firem Profrost, Afeed a Afeed CZ holdingu Agrofert za 748 milionů. Část takzvané půjčky pro Agrofert tak pocházela z peněz získaných právě od Agrofertu.

Zprávy auditorských firem EY a PWC, jimiž Babiš obhajuje v odpovědích správnost svých transakcí, navíc - podle vyjádření EY a PWC v těchto zprávách - nepředstavují audit. „Slovo audit se používá běžně pro výraz prověrka. Auditorská firma může ale dělat skutečný audit pouze u právnických osob a živnostníků, nikoli u fyzických osob, které nevedou účetnictví,“ sdělila k tomu v neděli mluvčí ANO Lucie Kubovičová.

ČSSD ve svých otázkách rovněž sdělila, že má pochybnosti o tom, zda Finanční správa spadající pod Babišovo ministerstvo financí, vyšetří možné daňové úniky související s korunovými dluhopisy. „Finanční správa sama jasně deklarovala, že všechny operace s dluhopisy prověří,“ prohlásil v odpovědi Babiš. Agrofert v dubnu oznámil, že specializovaný finanční úřad si vyžádal od holdingu podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala. Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček ale dříve v médiích několikrát prohlásil, že neví, podle jakých zákonných norem by měla správa postupovat v problematice možných úniků u jednokorunových dluhopisů.

Kdo vlastnil firmu IMOBA?

V odpovědích Babiš také vynechal informaci o zahraničních vlastnících jeho někdejší firmy Imoba. ČSSD v otázkách Babišovi vyčítala, že tvrdí, že nepoužívá firmy sídlící v daňových rájích, zatímco Imoba sídlila léta ve Švýcarsku. „Společnost IMOBA a.s. má od svého založení sídlo v Praze v České republice,“ odpověděl Babiš. Imoba má skutečně od založení sídlo v Praze, ale podle obchodního rejstříku ji po několik let vlastnila švýcarská firma Fertagra. „Švýcarsko není daňový ráj. Platí se tam normálně daně,“ uvedla k tomu mluvčí ANO.

Babiš rovněž přímo neodpověděl na otázku ČSSD, jak získal před 17 lety peníze na koupi podílu v Agrofertu, jehož celková hodnota tehdy byla podle sociální demokracie asi čtyři miliardy korun. „Akcie jsem koupil za tržní cenu, tedy za cenu, za kterou byli akcionáři ochotni prodat,“ uvedl Babiš. „Peníze na pořízení Agrofertu Andrej Babiš získal z příjmů před rokem 1996,“ doplnila mluvčí ANO. Údaje o příjmech do roku 1996 ale Babiš v odpovědích na otázky ČSSD ani ve zprávách auditorských firem EY a PWC nezveřejnil.

Odpovědi na otázky

1) Jaký byl ekonomický důvod pro vydání korunových dluhopisů s úrokem 6 procent, když se společnost Agrofert těšila přízni bank, jež jí v té době půjčovaly za významně menší úrok? Společnost se těšila přízni bank, protože byla dobře řízená - manažersky i finančně.

Banky poskytovaly běžné krátkodobé a střednědobé financování. Agrofert potřeboval dlouhodobé financování. Kdyby si půjčil od banky za stejných podmínek, za jakých vydal dluhopisy (na 10 let, nezajištěné, podřízené), platil by bance úrok přesahující 6% p.a.. Z pohledu Agrofertu jako dlužníka je samozřejmě výhodnější půjčit si za stejnou nebo nižší úrokovou sazbu od svého akcionáře, který je v případě finančních krizí nebo otřesů na trzích rozumnější věřitel než banka. Banky akcionáře jako podřízeného věřitele jenom uvítají.

Většina obchodních korporací se financuje zároveň bankovním a vnitroskupinovým (spřízněným) dluhem. Není na tom nic nezákonného nebo nemorálního. Vysvětluje to každá učebnice podnikových financí. Daňový zákon s takovým financováním přímo počítá. Omezuje totiž spřízněný dluh na čtyřnásobek kapitálu a požaduje tržní úrok. Obě podmínky Agrofert splnil. Taková jsou fakta.

2) Proč byl jediným nabyvatelem těchto dluhopisů Andrej Babiš jako vlastník Agrofertu? Proč nebyla emise dluhopisů nabídnuta i jiným zájemcům? Protože veřejná emise dluhopisů má své výhody (např. přístup k většímu objemu zdrojů), a nevýhody (např. nutnost žádat držitele dluhopisů o souhlas se zásadními podnikatelskými rozhodnutími). Agrofert v době emise zvažoval vstup na akciový trh a připravoval příslušné kroky (např. zaváděl vykazování podle mezinárodních účetních standardů). Neveřejná emise dluhopisů byla z těchto důvodů jednoznačně výhodnější.

3) Jaký byl původ peněz, jež byly použity na zaplacení korunových dluhopisů, a to v době, kdy Andrej Babiš byl nejen předsedou politického hnutí ale i členem vlády? Původ peněz použitých na zaplacení korunových dluhopisů byl zcela transparentní. Zveřejnil jsem své základy daně a zaplacenou daň za posledních 20 let. Zveřejnil jsem podrobnosti o významných transakcích, které jsem za posledních 20 let uskutečnil. Data jsem poskytl dvěma auditorským firmám, které ověřily jejich správnost.

Co brání ostatním politikům - především těm, kteří organizují tuto kampaň - zveřejnit svoje zdaněné i od daně osvobozené příjmy za posledních 20 let? Proč mě nikdo nenásledoval? Proč se ostatních předsedů parlamentních stran mediální agentury (někteří novináři) pořád dokola neptají, kdy podobné přehledy zveřejní?

4) Proč Andrej Babiš zveřejnil speciálně připravené potvrzení od banky o zaplacení korunových dluhopisů a nikoliv standardní výpis z účtu? Protože kdyby Andrej Babiš zveřejnil výpis z internetového bankovnictví bez podpisů banky, objevilo by se ihned podezření mediální agentury, že si tento výpis Andrej Babiš vyrobil sám. Proto jsem požádal banku, aby vystavila originální potvrzení, na kterém jsou dva podpisy a jedno razítko. Proč je razítko hranaté, nevím.

5) Proč není v tomto potvrzení banky uvedeno konkrétní datum, kdy Andrej Babiš transakci provedl? A proč zaplatil celkem o cca 70 milionů více, než je hodnota dluhopisů? Na potvrzení není datum provedení transakce, protože jsem banku požádal o jedno potvrzení, že platby za dluhopisy proběhly z mého účtu. Protože to tak bylo, banka o tom vystavila potvrzení.

Konkrétní datum plateb (byly 3) obsahuje potvrzení stejné banky o provedeném obchodu. V příloze dopisu panu předsedovi Poslanecké sněmovny ze dne 27. dubna 2017 je potvrzení banky, ze kterého účtu proběhly transakce, a 3 potvrzení o realizovaných obchodech včetně data provedení těchto obchodů. Kdo umí sečíst 3 potvrzení o obchodech, dostane se na stejné číslo, jako je v celkovém potvrzení banky. Záhada je vyřešena.

Ještě větší záhadou zřejmě je, proč jsem za dluhopisy zaplatil o cca 70 milionů Kč více, než je jejich nominální hodnota. Poradci si lámou hlavu, proč jsem platil více, když jsem měl z Agrofertu přeci „vytahat“ peníze... Je mi skoro líto jim to prozradit. Ale učiním tak: Protože všechny transakce mezi mnou a Agrofertem vždy probíhaly za tržní ceny, musel jsem kromě nominální hodnoty dluhopisů zaplatit i naběhlý úrokový výnos (viz výše doporučená literatura z oblasti podnikových financí).

6) Jak vysoké byly celkové náklady Andreje Babiše na investice do těchto firem [Profrost a Afeed] a proč tyto náklady neobsahují zprávy auditorů? Moje investice se pohybovaly v řádu několika miliónů korun. Ve zprávě auditorů uvedena nejsou, protože jsem auditory požádal o potvrzení příjmů z prodeje. Výroční zprávy všech těchto firem za všechny roky jsou volně k dispozici na internetu (ve sbírce listin příslušného soudu) a každý si tato čísla může zjistit.

7) Kdo poskytl prostředky na vstupní investici do společnosti Profrost, jež podle firemního webu dosáhla výše 170 milionů korun? Profrost využíval standardní bankovní financování od banky HBSC, jak opět vyplývá z finančních výkazů dostupných na internetu.

8) Nebyl prodej 20 ks akcií firmy Afeed CZ do Agrofertu v polovině roku 2011 pouze účelovou transakcí, neboť tato firma ještě koncem roku 2010 nevykazovala prakticky žádnou činnost, neměla zaměstnance a na účtu pouze 5 milionů korun? Nešlo tedy o účelovou transakci s cílem vyvést z Agrofertu nezdaněné peníze pro jeho majitele? Že jsem všechno geniálně naplánoval jenom proto, abych ušetřil na daních? Na té cestě k osvobození od daní se nám ale muselo nějak povést vybudovat jeden z nejmodernějších a nejrychleji rostoucích závodů na výrobu hluboko zmrazeného pečiva v Evropě (v případě Profrostu) a jednoho z největších československých výrobců krmných směsí (v případě Afeed). V obou případech vznikly firmy mimo Agrofert, protože jsem je zakládal s lidmi mimo tehdejší management holdingu.

Navíc mi hlava nebere, proč bych raději neprodal akcie Agrofertu, u kterých jsem měl v té době již pro daně dávno splněný časový test. Mohl jsem prodat celý Agrofert, a neplatil bych na daních ani korunu. Protože prodej akcií po splnění časového testu je od daně osvobozen. Bez ohledu na to, jestli prodáváte jednu akcii na burze nebo 100 % akcií přímo. Já jsem toto osvobození od daně nevymyslel, ale je to tak. Jednal jsem i v tomto případě v souladu se zákonem.

9) Proč Agrofert nakoupil akcie firmy Profrost za zhruba sedmkrát vyšší cenu než za ně ve stejné době zaplatila firma Rapaces Group? Existuje kompletní dokumentace ověřující legálnost této operace? Nešlo také pouze o účelovou transakci s cílem vyvést z Agrofertu nezdaněné peníze pro jeho majitele? Transakce je podrobně popsána v dopise panu předsedovi Poslanecké sněmovny ze dne 27. dubna 2017, který mu byl doručen 28. dubna 2017. Takže jenom ve stručnosti opakuji: S ohledem na opční smlouvu jsem společnosti Rapaces Group, a.s. prodával akcie za cenu, která byla stanovena v této smlouvě. Za jinou cenu jsem prodat nemohl, protože tyto akcie od počátku existence společnosti Profrost ekonomicky vlastnil management, který měl právo je za nominální hodnotu koupit. Agrofert kupoval za cenu určenou znalcem.

10) Stačily prostředky ve výši 2,4 mld. Kč, jež měl podle auditorských firem legálně vydělat Andrej Babiš v letech 1996 až 2004, na pokrytí všech jeho mezitímních investic a nákladů na jeho drahý životního styl? Tak tady ty pochybnosti asi neodstraním. Jenom za posledních 5 let jsem totiž ze svých osobních finančních prostředků rozdal na charitu více než 95 miliónů Kč. Na léčení nemocných dětí, na zlepšení podmínek seniorů, na podporu amatérského sportu, atd.

Na osobní náklady mi postačuje zlomek této částky. Proto mě poznámky o drahém životním stylu, o kterém mluví poradci pana premiéra, uráží.

Auditorské firmy ověřovaly jenom moje vybrané příjmy. Samozřejmě jsem vydělával i před rokem 1996.

Ještě připomenu, že jedna z prvních změn, kterou jsem jako ministr financí zavedl, bylo povinné hlášení příjmů osvobozených od daně správci daně, pokud tyto příjmy přesahují 5 miliónů Kč. Kdyby toto jednoduché a v civilizovaných zemích běžné pravidlo zavedl již v roce 2004 pan ministr financí Sobotka, byly by všechny příjmy z prodejů firem v daňových přiznáních jejich majitelů. Solární baroni prodávající kyperské vlastníky českých firem by to však neocenili.

A pro úplnost: Společnosti, které jsem do počátku února tohoto roku vlastnil, věnovaly za posledních 5 let na charitu dalších více než 260 miliónů Kč.

11) Chybí jistota, že finanční správa skutečnosti zkontroluje všechny, koho je nutné v souvislosti s korunovými dluhopisy potřeba zkontrolovat.

Ministr financí nemůže nařizovat finanční správě, koho přesně má kontrolovat. Finanční správa má ze zákona povinnost reagovat na všechny relevantní podněty. Kontrolní činnost finanční správy je nesrovnatelně rozsáhlejší než v minulosti. Jasně to vyplývá z publikovaných výročních zpráv. Nepochybuji o tom, že finanční správa se zaměří na všechny emitenty korunových dluhopisů, kde identifikuje jakékoliv okolnosti vyžadující prověření a přijme adekvátní závěry.

12) Chybí jistota, že finanční správa tyto subjekty zkontroluje včas, tak aby nedošlo k problému prekluze, tj. situaci, že nastane promlčení a nebude možné zpětně tyto věci zkontrolovat.

Pokud finanční správa zjistí okolnosti nasvědčující tomu, že daňová povinnost nebyla stanovena správně, má k dispozici nástroje, jak prodloužit lhůtu pro stanovení daně (viz § 148 daňového řádu). Navíc úroky z dluhopisů uplatněné jako náklad může finanční zpráva kontrolovat minimálně 3 roky od podání daňového přiznání za rok, kdy tyto úroky snížily daňový základ. Ne tedy 3 roky od vydání dluhopisů (!). Například u Agrofertu je to do roku 2026.

Finanční správa sama jasně deklarovala, že všechny operace s dluhopisy prověří.

13) Není jasné, zda a v kolika případech eventuálně daňová správa podala trestní oznámení.

Tato otázka by měla být položena finanční správě, případně policii nebo státnímu zastupitelství. Trestní oznámení může podat kdokoliv. Tedy pokud se hodnověrně dozvěděl o okolnostech nasvědčujících, že byl spáchán trestný čin.

14) Není zřejmé, jestli a v jakém rozsahu daňová správa doměřila konkrétním finančním subjektům nebo firmám v uplynulých 5 letech nějaké dodatečné daňové povinnosti.

Souhrnnou informaci o daňových doměrcích obsahují výroční zprávy finanční správy dostupné na internetu.

15) Proč Andrej Babiš tvrdí, že nepoužívá firmy v daňových rájích, když jedna z jeho klíčových firem IMOBA sídlila dlouhá léta ve švýcarském městě Zug, jež mezi daňové ráje patří? (A další firmu Romneya sídlící na Kypru použil na převzetí firmy U Rytířů, jejíž majitel po té spáchal sebevraždu.) Společnost IMOBA a.s. má od svého založení sídlo v Praze v České republice. Praha skutečně bývala faktickým daňovým rájem. Kontrolní činnost finanční správy toto zásadně změnila a Praha už daňovým rájem není. Viz také odpověď na otázku 14).

Společnost Romneya Agrofert nikdy nevlastnil.

16) Jaký byl důvod mnohamiliardových finančních operací, jež před rokem 2014 proběhly v souvislosti se společností IMOBA? Nešlo o sofistikovanou snahu vyhnout se placení daní a vyvést tak prostředky pro svého majitele a jeho další investice? K 1. lednu 2014 došlo k rozdělení holdingu Agrofert na dvě větve, a to skupinu Agrofert zaměřující se na podnikání v chemii, lesnictví, zemědělství a potravinářství a na skupinu Synbiol zaměřující se na vybrané investice mimo oblast podnikání skupiny Agrofert.

Z dokumentů zveřejněných (a tedy volně dostupných) v Obchodním rejstříku je zcela zjevné, že jsem v souvislosti s touto transakcí, tj. vytvořením podnikatelských skupin, nezískal žádné finanční prostředky.

17) Byly peníze, jež používá společnost Hartenberg pro svoje investice zejména v oblasti zdravotnictví, řádně zdaněny? Jak přesně? Jaký je jejich původ? Některé otázky poradců jsou tak nesmyslné, že rozumně na ně odpovědět je prostě nemožné. Peníze, které používá Hartenberg na investice jsou tvořeny kapitálem společnosti, úvěry od společnosti Synbiol a bankovními úvěry. Každý, kdo chce (a umí číst), si to může zjistit z účetních závěrek zveřejněných na internetu. Stejným způsobem se lze přesvědčit o tom, že jsem nikdy přímo nevlastnil podíl na společnosti Hartenberg.

18) Proč Andrej Babiš opakovaně lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond,i když ČNB jako regulátor žádnou takovou investiční společnost ani investiční fond neregistruje? Nikdy jsem netvrdil, že Hartenberg je regulovaný Českou národní bankou. Hartenberg byl založen jako společnost vyhledávající investiční příležitosti v různých oborech. Řídí ho management, který identifikuje příležitosti, provádí investice, nakoupené společnosti restrukturalizuje a rozvíjí. Říká se tomu (investiční) fond. Není regulovaný. Má dva investory. Záhada vyřešena.

19) Jakým způsobem získal Andrej Babiš (do té doby vystupující pouze jako manažer firmy) před zhruba 17 lety 45% podíl v Agrofertu, jehož celková hodnota byla v té době zhruba 4 miliardy korun? Společnost Agrofert jsem manažersky řídil od jejího vzniku. Začali jsme jako stotisícové s.r.o. V roce 1995, to už byl Agrofert akciovou společností, byl základní kapitál navýšen na 4 miliony Kč. Další finanční vklady nebyly. Agrofert rostl z vlastního majetku. Před sedmnácti lety jsem nabyl 35% podíl na společnosti Agrofert, a.s., 10% podíl na základním kapitálu vlastnila společnost AGROTER, s.r.o., jejímž jsem byl společníkem. Akcie jsem koupil za tržní cenu, tedy za cenu, za kterou byli akcionáři ochotni prodat. Na prodeji akcií samozřejmě vydělali.

20) Kde na tuto transakci vzal peníze, když do roku 2000 byl jeho zveřejněný čistý příjem pouze 8,3 milionu korun? Částka 8,3 milionu korun představuje příjmy za roky 1996 až 2000. Viz také odpověď číslo 10). Moje příjmy před tímto obdobím nezohledňuje.

21) Jak Andrej Babiš vysvětlí, že v roce 1999 odkoupil od polostátního podniku Spolana 10% podíl v Agrofertu za pouhých 2,5 milionu korun, přestože jeho reálná hodnota byla několik set milionů korun? Hradil tuto transakci rovněž ze svých příjmů? Spolana v roce 1995 investovala do navýšení základního kapitálu Agrofertu 400,000 Kč. Zároveň se již při úpisu zavázala prodat mi tyto akcie za šestinásobek investované částky. K tomu v roce 1999 došlo. Další záhada vyřešena.

22) Kdo konkrétně se skrýval za firmou O.F.I a z jakých peněz tato firma financovala své investice v devadesátých letech? Jednalo se o moje švýcarské spolužáky a přátele z doby, kdy jsem ve Švýcarsku studoval. Je s podivem, že si tuto informaci, která byla na internetu v různých formách již mnohokrát probírána, páni poradci nedohledali.

Zdroj: ANO - Andrej Babiš

Autor: