Opel Zafira: Generační posun

To je případ i nového Opelu Zafira, jehož jméno rozšířilo slovo Tourer. Je skoro o 20 centimetrů delší, k tomu širší, vyšší, elegantnější i honosnější než předchozí druhá generace, nyní pro změnu nazvaná Classic.

První generace Zafiry z roku 1999 nebyla průkopníkem kategorie menších velkoprostorových vozů, ale přinesla do něj nevídaně přizpůsobivý interiér a schopnost pobrat sedm pasažérů. Tu má i Tourer, ač v nejlevnějších výbavách za příplatek 17 000 korun. Dvě poslední sedačky „vytažitelné“ ze dna kufru stále poberou spíše děti, ale mnohem lépe než u předchůdců.

Pro dospělé to stále není – cestovali by s koleny v úrovni hrudníku –, přímí „sedmimístní“ konkurenti Zafiry by jim však nabídli ještě intenzivnější torturu. Interiér Toureru je nejen prostornější, ale i přizpůsobivější než předchůdcův. Má spoustu odkládacích prostor a mezi předními sedadly vedou kolejnice, v nichž jde posunovat opěrku, držáky nápojů či odkládací schránku. Pevnou lavici v prostřední řadě vystřídaly tři individuálně posuvné i sklopné sedačky. Sklopené utvoří rovnou plochu se dnem objemného kufru, který pak pobere až 1860 litrů.

Interiér má posádce poskytnout maximální komfort. Proto nabízí možnost čtyřmístného uspořádání, kdy se ze sklopené prostřední sedačky dají vyklopit dvě loketní opěrky a boční sedačky posunout vzad a trochu doprostřed, dále od dveří.

Samotná kabina vypadá mnohem lépe než dříve, může mít dvojbarevné provedení, červené tlumené podsvícení či ortopedická sedadla. Jenže nelogické ovládání příplatkové navigace s rozviklaným štítem a zastaralou grafikou nebo křehké obruče přístrojů ambice Zafiry stát se luxusnější alternativou soků zrazují.

Zkoušené auto poháněl nejsilnější dvoulitrový turbodiesel s výkonem 165 koní a točivým
momentem 350 Nm od 1750 otáček. Ten příjemně zrychluje už od nějakých patnácti set, ale po třech tisících začne uvadat a také je slyšet. Zato dokáže být střídmý, spotřeba se běžně pohybuje mezi 6 a 7 litry, ve městě do osmi.

Zafira Tourer umí své rozměry maskovat. Těžkopádně se nechová, spíš jistě, stabilně, a dokonce i hbitě. V zatáčkách snese překvapivě vysoké rychlosti, přilnavosti má dost a dobře se ovládá. Tomuto kusu pomohlo adaptivní odpružení se třemi režimy, z nichž ten komfortní dokázal rozumně zpracovat nerovnosti českých silnic i skrze obří kola. Jen řízení moc informací nedá, ač je progresivní a dobře vyvážené.

Zafira Tourer se asi nestane luxusnější alternativou svých hlavních soků, jak by si to přáli marketingoví kouzelníci značky. Na tom však nezáleží. Důležité je, že jde o povedené, v mnoha směrech působivé auto, ve své třídě nabízející unikátní možnosti. Třeba ze zadního nárazníku výsuvný nosič bicyklů... Zafira se opět může srovnávat s těmi nejlepšími. A výborně jezdí.