20. ledna 2018 19:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Paneláky řešily bytovou krizi, díky ceně lákají kupce i dnes

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 10Diskuse
Panelák - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Panelák - ilustrační foto | foto: Archiv

PRAHA Panelové domy začínaly jako experiment, v socialistickém Československu byly rychlým řešením bytové krize. Nejvíce se jich postavilo v letech 1958 až 1990. V roce 1985 tvořila panelová výstavba skoro 99 procent všech nových bytů v bytových domech. Dnes představují alternativu pro lidi hledající vlastní bydlení. Jejich životnost je delší, než se předpokládalo, a opravami se ještě prodlužuje, sdělil analytik týmu nemovitostí poradenské společnosti Deloitte Petr Hána.

Paneláky mají podle něj mnoho nevýhod, jako špatnou hlukovou izolaci nebo chybějící parkování. Většinou ale stojí na místech s rozvinutou občanskou vybaveností a v blízkosti dopravní infrastruktury. Za výhodu označil Hána i nižší ceny v porovnání s developerskými projekty nebo starší cihlovou zástavbou. Kvůli obecnému cenovému růstu bydlení i nedostatečné nabídce zdražují ale i panelové byty. Podle Deloitte byla ve třetím čtvrtletí loňského roku průměrná cena panelového bytu v Praze a krajských městech 41 100 korun za metr čtvereční. Proti bytům v developerských projektech byly o 30 procent levnější.

Panelová výstavba skončila v Československu na přelomu 80. a 90. let se změnou režimu. Od 50. let do roku 1991 bylo v Česku postaveno zhruba 80 tisíc panelových domů s 1,2 milionu bytů. V roce 1989 v nich bydlely více než tři miliony lidí. Bytová výstavba dosáhla vrcholu v polovině 70. let, kdy bylo dokončeno přes 70 tisíc bytů v bytových domech. Podle údajů Českého statistického úřadu tehdy intenzita bytové výstavby činila osm až devět bytů na 1000 obyvatel ročně a výrazně převyšovala úroveň výstavby ve většině evropských zemí.

Standardizovaná panelová sídliště výrazně měnila ráz měst. Příkladem jsou pražské Jižní město, brněnské Bohunice, Poruba v Ostravě, Severní Předměstí v Plzni, Moravské Předměstí v Hradci Králové, sídliště Máj v Českých Budějovicích nebo Severní Terasa v Ústí nad Labem.

Nejvyšší panelový dům byl dokončen v roce 1980 v pražském Jižním Městě. Měří 81 metrů a má 23 podlaží. Nejdelší panelový dům je od roku 1975 v pražských Bohnicích v Zelenohorské ulici. Měří 300 metrů.

„Po ukončení centrálně plánované výstavby nastalo na českém rezidenčním trhu vakuum, které pomohl vyřešit až zákon o vlastnictví bytů z roku 1994. V 90. letech ještě nebylo možné koupit byt, a to zejména kvůli nerozvinutému trhu. Jednodušší bylo postavit si vlastní dům a nastal čas takzvaných satelitů za hranicemi velkých měst,“ doplnil Hána. Podle ČSÚ byla bytová výstavba nejnižší v roce 1995, kdy klesl počet dokončených bytů v porovnání s rokem 1975 o 87 procent. Teprve poté začala bytová výstavba mírně ožívat.

Podle Hány umožnila nastartování bytového trhu až privatizace obecního a podnikového bytového fondu, rozvoj bytových projektů a po roce 2000 i rozvoj trhu s hypotečními úvěry. „Od jednoho extrému v podobě čistě státní či obecní výstavby jsme se posunuli na druhou stranu, kdy téměř veškerou bytovou výstavbu zajišťují soukromé společnosti,“ uvedl Hána. Jako příklady největších novodobých projektů v Praze zmínil Zelené město, Trojský vrch, Javorovou čtvrť, Prosek park, Metropoli Zličín, Rezidenci Garden Towers nebo bytový areál Jahodnice.

Sídliště mají své plusy a patří dle expertů do dějin architektury

Svébytnou kapitolou dějin moderní architektury jsou podle odborníků panelové domy a sídliště, mnohými opovrhovaný způsob bydlení. Dnes se jim věnují výzkumy v mnoha oborech, protože výslednou podobu sídlišť spoluurčovala řada faktorů od politické situace přes dění v kultuře až k ekonomice a novým technologiím. Přestože na sídlištích dnes žijí bezmála tři miliony obyvatel, jde o dosud nezmapovaný komplexní fenomén, řekla Lucie Skřivánková, která řídila výzkumný projekt studující 73 sídlišť v celé ČR.

Některé otázky kolem sídlišť podle ní zůstanou nezodpovězeny. Kvůli absenci archivních pramenů nelze třeba zhodnotit, jestli byla typizovaná výstavba ekonomicky efektivnější, nebo ne. Výzkum podle ní prokázal, že mezi sídlišti je třeba rozlišovat a že neplatí teze, že všechna jsou stejná. Počátky sídlišť se kladou už do 40. let. Takzvaná protosídliště byla ještě stavěná zděnou technologií, ale využívala prefabrikované prvky a principy funkcionalistického urbanismu.

Socialistický realismus v 50. letech přinesl první panelové domy s historizujícími fasádami. Pionýrská fáze (přelom 50. a 60. let) byla ve znamení experimentů s technologiemi, které vyústily v první celostátně rozšířené konstrukční systémy. V takzvané krásné fázi 60. let vznikly architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s širokým spektrem občanské vybavenosti a obytnými kvalitami veřejného prostoru, uvedla Skřivánková.

Během normalizace v 70. letech byla architektura ve vleku požadavků na kvantitu a finanční úspory. Poslední fáze postmodernistických sídlišť (80. léta) zase vyrostla z kritiky nelidského prostředí obřích obytných souborů předcházející etapy.

„Naším cílem bylo ukázat, že ne všechna sídliště musejí nutně být nahodilými shluky betonových krabic, že řadu z nich projektovali zajímaví architekti a urbanisté, u některých celků z 50. a 60. let to byly ještě osobnosti meziválečné architektonické avantgardy,“ uvedla Skřivánková. Jako příklady vydařených sídlišť se stále nejčastěji zmiňují pražská Invalidovna a Ďáblice, kladenská Sítná a Lesná v Brně. „Architektonické a urbanistické kvality má řada dalších celků,“ míní.

„Chtěli jsme přispět k citlivějšímu přístupu k rekonstrukcím panelových domů a k revitalizaci prostředí sídlišť,“ uvedla k výzkumu. Podle ní by mohlo být zdrojem inspirace zahraničí. „V Německu a ve Francii se snižuje počet podlaží nebo se bourají některé objekty, aby se odlehčila přílišná hustota výstavby; to ale nelze uskutečnit v našich podmínkách, kde je většina paneláků plně obydlená. Reálnější je poohlédnout se po příkladech kvalitních přestaveb panelových domů,“ řekla.

Někteří památkáři chtějí chránit urbanistickou strukturu sídlišť tam, kde je podle nich kvalitní. „V případě některých solitérů, jako třeba Wolkerák v Liberci nebo Experimentální dům PL 60 v Plzni, má smysl uvažovat o jejich prohlášení za památky. Nejde o to paneláky glorifikovat, ale bylo by chybou snažit se je vymazat z dějin architektury a tvářit se, že nemohou mít žádné architektonické kvality,“ uvedla Skřivánková. Prohlášením sídliště Lesná se ministerstvo kultury zabývalo před několika lety, památkou se ale nestalo a úřad doporučil jeho ochranu vydáním regulačního plánu. Stejně se staví k návrhu na prohlášení sídliště v Praze Ďáblicích.

ČTK
  • 10Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!