Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Peněz do kolejí teče dost, ale mají smysl? Betonová mafie utápí miliardy, říká Jančura

Ekonomika

  6:00aktualizováno  8:26
PRAHA - Poslední nová významná železniční trať na našem území vyrostla v roce 1953 mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem. Od té doby už Češi v podstatě jen zvelebují stávající síť – i v tom však mají rezervy. Peněz do přejezdů, zrychlování či rozšiřování tratí plyne díky evropským fondům relativně hodně, ne vždy však podle kritiků účelně. Podnikatel Radim Jančura dokonce mluví o „betonové mafii“.

Ilustrační foto. foto: earch.cz

Co se týče objemu utracených peněz - v množství investic na přepočet kilometrů tratí tradičně zaostáváme ve srovnání s bohatým Německem a Rakouskem. Ale nejen s nimi.

V roce 2014 bylo Česko v „soutěži“ se čtyřmi sousedními zeměmi dokonce nejhorší. Do modernizace své železnice dalo něco přes 12 miliard korun, což odpovídalo průměru 1,3 milionu korun na kilometr zdejší sítě. Vyššího průměru dosáhli i Slováci a Poláci.

Miliardový spor o mašiny. 'Pokorného' soud dostal maximální pokutu za úmyslné průtahy

O rok později bylo výrazně lépe a s 31 utracenými miliardami se Česko vyšvihlo před tyto země. Jenomže pro letopočet 2015 bylo příznačné až zběsilé utrácení, abychom stihli dočerpat peníze z bruselského operačního programu pro dopravu. Investice z velkých projektů se kvapně přesouvaly na menší, zejména regionální stavby. Například úpravu kolejí mezi Plzní a Rokycany tehdy nešlo stihnout do konce roku, a proto se dotační díra záplatovala třeba šesti modernizovanými železničními přejezdy či rekonstrukcí nádraží v Litoměřicích.

Následoval investiční sešup bezmála o polovinu. V řeči čísel: 2016 – 18,5 miliardy, 2017 – předběžně 16 miliard, 2018 – přibližně 22 miliard. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která jednotlivé projekty vypisuje soutěže a plánuje je, připouští, že ideální částka je vyšší.

KOLIK JDE DO KOLEJÍ

Investice do rozvoje železniční dopravní cesty v Česku.

  • 2014 - 12,4 mld. Kč
  • 2015 - 31,1 mld. Kč
  • 2016 - 18,5 mld. Kč
  • 2017 - 16 mld. Kč (odhad)
  • 2018 - 22 mld. Kč (odhad)

„Co se týká objemu investičních zdrojů, tak částka někde kolem 20 až 25 miliard ročně odpovídá velikosti sítě a možnostem přípravy a realizace staveb. Nemůžeme se určitě srovnávat s ÖBB Infrastruktur nebo DB Netze (rakouský a německý správce železnice – pozn. red.), tam historicky byly a jsou částky vždy neporovnatelné. U DB Netze je to samozřejmě i o velikosti sítě (třikrát rozsáhlejší než v Česku – pozn. red.),“ vysvětluje mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.

S tím, jak se investuje do modernizace železniční sítě, je spokojený i „nadřízený“ SŽDC, jímž je ministerstvo dopravy. „U investic je nutné zohlednit řadu různých faktorů, neboť výchozí stav sítě je v každé zemi jiný. Pokud jde o uvedené srovnání, v porovnání s Německem, Rakouskem a Polskem se u nás neinvestovalo špatně,“ míní Tomáš Neřold, mluvčí úřadu.

Potud chvála. Jeden z propagátorů výstavby vysokorychlostních tratí v Česku Petr Šlegr z organizace CEDOP potvrzuje, že srovnání se sousedními zeměmi může být ošidné. Zároveň naráží na to, že některé miliardy bylo možné utratit lépe.

Investice do rozvoje železniční dopravní cesty.

„Objem utracených prostředků nevypovídá o přínosu investice. Vzpomeňme trať Horní Dvořiště - České Budějovice nebo přeložky na III. železničním koridoru bez významného zvýšení rychlosti,“ připomíná Šlegr některé z investic. Právě téměř neznatelné posuny v rychlostech u nákladně modernizovaných tratí jsou body, do nichž se kritici často opírají.

Příprava rychlotrati do Drážďan může začít. Má vést tunelem pod Krušnými horami

Ještě ostřeji než Šlegr hodnotí přípravu staveb v Česku provozovatel žlutých vlaků RegioJet Radim Jančura. Podle něj nemá smysl investovat do málo využívaných regionálních tratí, ale zejména do páteřních a příměstských tras. To se však podle něj neděje.

„Takzvaná betonová lobby čili betonová mafie společným úsilím připravuje stavby, kde utápí stovky miliard v projektech s minimálním společenským užitkem. Jde zejména o navýšení rychlosti o 10 až 20 kilometrů v hodině na 90 až 100 km/h (maximální povolená rychlost v Česku je 160 km/h - pozn. red.)“ říká Jančura. Koho konkrétně kritizuje?

„Do betonové lobby patří zejména monopolní dodavatelé zabezpečovacího zařízení, kolejí, výhybek i pražců. to vše se děje s nekritickou podporou SŽDC,“ tvrdí Jančura, který tvrdě kritizuje i projektantské firmy, které takové tratě navrhují, a ministerstvo dopravy, které za celkový stav nese odpovědnost.

Problém: střídání ministrů

Namíření investic do menších projektů namísto klíčových tratí kritizoval v minulosti i bývalý náměstek ministerstva dopravy a železniční expert Emanuel Šíp.

Tvrdí, že jednou z příčin nižších průměrných investic v posledních letech na české železniční síti oproti cenově srovnatelným slovenským a polským železnicím bylo zanedbání přípravy dopravních staveb.

„A to v důsledku častého střídání ministrů dopravy a jejich koncepcí. Za druhou příčinu lze označit naši špatnou stavební legislativu, která dává daleko větší prostor snahám zablokovat přípravu strategických staveb než podpoře této přípravy. To pak vede k nízkým objemům skutečně realizovatelných investic nejen do dopravní infrastruktury,“ dodává Šíp.

Autor: