Přes 37 miliard korun slíbil Brusel dát jen do roku 2020 do toho, aby Evropa ve vývoji umělé inteligence předehnala USA a Čínu. A další desítky miliard mají následovat. Češi mají přitom stejnou příležitost jako třeba Francouzi, říká eurokomisařka Věra Jourová, která plán ve středu představí v Praze v rámci Týdne inovací na konferenci Institutu pro politiku a společnost.
Evropská komise podpoří vývoj umělé inteligence, navýší své investice na 1,5 miliardy eur |
LN: Jak chce Brusel pomoci takové oblasti, jako je umělá inteligence?
Podpořit a nesahat. Nesahat na legislativu je důležité, nepřicházíme s žádnými návrhy, jak všechno přeregulovat. Říkáme, ať se tato oblast rozvíjí, je to důležité pro konkurenceschopnost EU a dáváme do toho dost peněz. A to je jasný signál, že to myslíme vážně. V Evropě by se ale měla umělá inteligence rozvíjet s ohledem na respekt k jednotlivci a jeho právům. To, jak se to dnes děje v USA a v Číně, je vykoupeno tím, že se využívá dat způsobem, jaký Evropa nechce dělat.
LN: Co se plánuje v oblasti legislativy, za kterou zodpovídáte?
Říkáme, že nebudeme novou oblast svazovat novými předpisy, neměli bychom přece regulovat vždy a všechno. Ať už jde odpovědnost za vady výrobků, nebo škodu, kterou zjednodušeně řečeno robot způsobí člověku, pojďme aplikovat právo, tak jak je teď. Zároveň se budeme zabývat algoritmy, protože je dost zásadní, aby nám počítače neurčovaly, kdo dostane jakou službu a k čemu bude mít kdo přístup. Tady se nesmí stát, že se nám to vymkne z ruky.
Dohlédneme na dodržování pravidel ze strany Facebooku, tvrdí Jourová |
Není nutné vytvářet speciální legislativu pro umělou inteligenci a moc nevidím ani snahy států s podobnou speciální legislativou přicházet. To by pro mě byl varovný signál, protože by mohlo dojít k fragmentaci napříč EU. V digitální sféře, která nezná národní hranice, není úplně dobrá cesta, aby si to každý stát řešil po svém.
LN: Co konkrétně tedy teď přijde z Bruselu?
Především vznikne skupina evropských expertů, z každé země jeden, kteří budou říkat kde se v této oblasti v EU dělá něco zajímavého a co je potřeba podpořit. Budou to právě oni, kdo to celé nasměruje. Finanční pomoci se snad chytí výzkumné instituce a věda ve vazbě na průmysl a ekonomiku. To je velmi důležité.
Do konce roku pak vznikne akční plán, který určí hlavní směry, kde by měla Evropa zabrat, ať už je to automobilový průmysl, energetika, zdravotnictví, sociální služby, tedy celé spektrum oborů, kde máme největší potenciál. To vše pak předurčí, kam potečou finance. Plán dnes nemá konkrétní mašličky, není konkrétní určení. Kam půjdou peníze, se rozhodne v nejbližších měsících.
LN: Francouzský prezident Emmanuel Macron označil umělou inteligenci za jednu ze svých priorit. Jakou má šanci Česko?
Nevidím jediný důvod, proč by to Češi neměli využít a být v tom dobří. U nás je velká základna i v rámci aplikovaného výzkumu, je to obrovská šance, nesmíme ale čekat, až nám to někdo nabídne.
LN: Co by pro to měla udělat vláda, aby k nám z EU přišla jedna ze slibovaných investic?
Česká vláda by měla především rozhodnout, co budou hlavní směry ve vývoji technologií, kde budeme chtít mít hlavní slovo. Nemůžeme mít ambice chtít všechno a pro to, co si vybereme, potřebujeme i politické krytí.
Například ve Finsku se už někdy před rokem rozhodli, že v rámci umělé inteligence bude jejich směr zdravotnictví a sociální služby. V tom chtějí být jednička v celé EU, mají na to strategii, zapojili vysoké školy i průmysl a jdou jedním směrem. Specializace na automobilový průmysl či bezpečnost jsou oblasti, na které by se Česko mělo zaměřit.
LN: Nepředběhne nás tedy třeba větší a silnější Francie?
Prezident Macron udělal první výkop právě proto, aby zmobilizoval Francii. Musíme udělat totéž a ne čekat na drobky ze stolu, které na nás zbudou.
LN: Česko bylo trochu zklamané, že na nás po brexitu nezbyla žádná instituce, nebude se to opakovat?
Na to nepotřebujete nové instituce. Chceme, aby se vytvářela právě výzkumná a vývojová centra a k tomu mohou sloužit instituce, které už máme.
