Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Postkomunistické země trápí odliv mozků i rukou. Co s tím?

Ekonomika

  6:00
Praha - Region střední a východní Evropy opustilo během 27 let po pádu komunismu podle odhadů Mezinárodního měnového fondu na 20 milionů lidí. Podaří se jejich odliv zvrátit?
Letiště - ilustrační foto.

Letiště - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Piotr Wetmanski se v srpnu vrátil do Polska poté, co v Londýně devět let studoval a posléze pracoval pro některé z největších světových finančních společností. Sedmadvacetiletý rodák z Varšavy nyní pracuje jako hlavní stratég pro Pekao, druhou největší banku v zemi, kterou loni koupil stát. „V Polsku teď zažíváme vzrušující období, země prochází velkými změnami,“ říká. „A pro mě to byla skvělá příležitost vrátit se domů.“

Wetmanski není jediný. Do střední a východní Evropy se pomalu začínají vracet lidé, kteří odešli na Západ za lepším. Jejich návratu napomáhá hospodářský růst regionu. Sám o sobě ale proti odlivu mozků dlouhodobě stačit nebude. Aby se životní úroveň v postkomunistických zemích přiblížila standardu na Západě, bude třeba mnohem víc.

Růst dává šanci

Touha po vyšších platech a zklamání z toho, že ani po více než čtvrtstoletí svobody nedostihla životní úroveň postkomunistických států Západ, vedly v uplynulých letech k odchodu velkého množství hlavně mladých lidí ze zemí střední a východní Evropy.

Banner Index listopad

Některá čísla jsou ohromující. Více než čtrnáct procent Rumunů žije v současnosti v zahraničí. K hromadnému exodu se připojilo i téměř deset procent Bulharů. Rozvinutější region Visegrádu byl sice poškozen méně, i tak ale odešlo 6,6 procenta Poláků. Na druhou stranu s Českou republikou, patrně nejrozvinutější zemí v regionu, se rozloučilo jen 1,7 procenta populace.

Pokračující ekonomický růst v regionu má ale šanci odliv rukou i mozků zvrátit. Klíčem jsou prosperující ekonomiky, které porostou rychleji než Západ. „Jsme přesvědčeni, že emigrační vlna už dosáhla vrcholu a že se zaměstnanci začnou vracet na Východ,“ tvrdí aktuální zpráva poradenské firmy Colliers International.

Podle zprávy Světové banky o migračních trendech rostl HDP v regionu střední a východní Evropy, s výjimkou období krize v letech 2008 až 2010, dvakrát rychleji než v západní Evropě. „S posilujícím růstem napříč regionem je pravděpodobné, že se tento poměr podaří udržet,“ předpovídá mezinárodní instituce. V roce 2017 zatím růst ve střední a východní Evropě překonává odhady. Jde o trend, na který možná čekali mnozí, kdo region opustili.

Wetmanski si nikdy nestanovil žádnou lhůtu, vždy ale věřil tomu, že se vrátí domů. „Rodiče i přítelkyně žijí ve Varšavě a také životní styl je mi u nás bližší než ten londýnský,“ říká a dodává: „Polsko se za posledních devět let hodně změnilo a má nyní dynamickou ekonomiku. Varšava možná není tak světová jako Londýn, ale příležitosti pro mladé lidi jsou nyní srovnatelné.“

Změnit model

Pro přilákání většího množství „expatů“ ale samotný hospodářský růst nestačí. Region bude muset projít hlubší změnou. Podle ekonomů je zřejmé, že regionální ekonomický model fungující od pádu komunismu, založený na prodeji levné, kvalifikované práce zahraničním investorům, se bude muset změnit. Jak říká Charlie Robertson z banky Renaissance Capital: „Střední Evropa už patrně nikdy nebude moci nabídnout to, co v roce 1990: nejlepší kombinaci vysoké úrovně vzdělanosti, nízkých nákladů a velké nabídky pracovních sil na světě.“

Další vlna investic do průmyslových odvětví bude podle něj patrně směřovat do vzdálenějších oblastí. Investoři už prý teď hledají příležitost v severní Africe nebo v Turecku. Ve spojení s mnohými změnami, kterými průmysl projde díky novým technologiím, a v situaci, kdy mnoho pracovních míst zaplní roboti, jde o alarmující vyhlídky. Obzvlášť pokud region nenajde odvahu přenést se přes starý model a nepokusí se vyjít vstříc požadavkům ekonomiky 21. století.

Autor je spolupracovník LN.

Autor: