Současná hospodářská krize sice udeřila naplno před rokem 7. září, problémy se ale objevily dřív. Již na konci roku 2006 se totiž začal otřásat hypoteční trh v USA, jehož kolaps postupně přerostl v globální krizi.
Vše o globální ekonomické krizi naleznete ZDE |
Dopady finanční krize na ekonomiku vybraných zemíBRITÁNIE - Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 5,5 procenta a hospodářský propad tak byl nejprudší od roku 1955, kdy se údaje začaly sledovat. Britská ekonomika tak klesla již páté ČESKO - Výkon české ekonomiky se v letošním druhém čtvrtletí meziročně snížil o 4,9 procenta. Jedná se o největší čtvrtletní meziroční propad HDP v novodobé historii ČR. Oproti předchozímu čtvrtletí však HDP vzrostl o 0,3 procenta. V roce 2008 česká ekonomika vzrostla o 3,1 procenta. FRANCIE - Francouzská ekonomika se ve druhém čtvrtletí odrazila ode dna a po poklesu 1,3 procenta v prvním čtvrtletí překvapivě vykázala růst o 0,3 ITÁLIE - Italský hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí snížil o 0,3 procenta proti předchozím třem měsícům. V meziročním srovnání zůstala JAPONSKO - Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí stoupla o 0,9 procenta a NĚMECKO - Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí podle prvních odhadů vykázala růst o 0,3 procenta. Mezi analytiky se počítalo s dalším propadem, který měl činit 0,3 procenta. Vývoj za druhé čtvrtletí naznačuje, že nejhlubší recese německé ekonomiky od druhé světové války se chýlí ke konci. Meziročně však hospodářství vykázalo propad o 7,1 procenta. Růst německé ekonomiky za celý loňský rok zpomalil na téměř polovinu a byl nejslabší od roku 2005. HDP stoupl o 1,3 procenta po tempu 2,5 procenta v roce 2007. RUSKO - Ruská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 10,9 procenta. Loni ruský HDP vzrostl o 5,6 procenta, což bylo citelné SLOVENSKO - Hrubý domácí produkt se snížil v druhém čtvrtletí o 5,3 procenta v porovnání s poklesem o 5,6 procenta v prvním čtvrtletí. Za celý loňský rok slovenská ekonomika vzrostla o 6,4 procenta po předloňském růstu o 10,3 procenta. |
Důvodem otřesů amerického hypotečního trhu byly nesplácené hypotéky poskytované za vyšší úrokové sazby klientům se špatnou úvěrovou minulostí. V roce 2006 se konfiskace zadlužených obytných domů v USA dostaly na rekordní úroveň a prodej nových rodinných domů v USA se za celý rok 2006 snížil o 17,3 procenta a zaznamenal tak první pokles za posledních šest let a největší propad za 16 let.
Na jaře 2007 se počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték v USA dostal na nový rekord, což zapříčinilo krach desítek poskytovatelů úvěrů. Kvůli krizi hypotečních ústavů poté začaly výrazně padat americké akcie kvůli obavám, že problémy by mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku.
Důvodem oprávněných obav bylo, že trh amerických hypoték je díky převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v zahraničí.
V srpnu 2007 tak největší francouzská veřejně obchodovaná banka BNP Paribas zmrazila výběry hotovosti ze tří svých investičních fondů, což zdůvodnila krizí v sektoru rizikových hypoték v USA, a krize se tak přelila do Evropy.
Firmy, které obchodovaly se strukturovanými dluhopisy souvisejícími s hypotékami, musely jejich hodnotu ve svém účetnictví odepsat a dostaly se do problémů. Následoval růst úroků na evropském peněžním trhu a propad akcií i cen komodit.
Centrální banky proti krizi zasáhly pumpováním krátkodobých úvěrů, ale situace se zlepšila jen dočasně. Na podzim roku 2007 ohlásila řada prestižních bank těžké ztráty, což vyústilo v rezignaci jejich šéfů. V březnu 2008 americká centrální banka (Fed) oznámila, že k zastavení šíření globální finanční krize použije další nástroje, i takové, které nevyužila od hospodářské krize v 30. letech.
Pumpujme
Kromě snižování úrokové sazby se jednalo hlavně o pumpování dalších peněz do ekonomiky. V březnu bylo také oznámeno, že banka JPMorgan Chase koupí hroutící se investiční banku Bear Stearns, která se stala první velkou bankou, již zničila krize na úvěrových trzích.
Sedmého září americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrají ústřední roli ve financování trhu hypoték a jejichž ztráty se za poslední rok vyšplhaly na téměř 14 miliard dolarů (244 miliard korun). S plnou silou krize poté udeřila 15. září, kdy americká investiční banka Lehman Brothers oznámila, že zažádá o bankrotovou ochranu před věřiteli.
Následné období bylo poznamenáno vlnou akvizic, rekordních bankrotů, znárodňování finančních institucí v USA i v dalších zemích nebo propady světových akciových trhů. Řada zemí také oznámila propady hospodářského růstu a nezaměstnanosti a krize stále citelněji zasahovala další a další odvětví ekonomiky. Řada zemí se musela dohodnout s MMF na pomocných úvěrech a například Island se ocitl na prahu státního bankrotu. Jednotlivé země také na krizi reagovaly záchrannými plány v hodnotě stovek miliard dolarů,
zvýšením záruk na bankovní vklady nebo zavedením takzvaného šrotovného.
Nenasytnost bankéřů
K hlavním viníkům krize řadí většina ekonomů "nenasytnost" bankéřů, kteří půjčovali téměř každému, špatnou regulaci finančního trhu a ratingové agentury, které hodnotí úvěrová rizika. Podle některých analytiků ke krizi výrazně přispěli i politici zejména z tábora demokratů, kteří prostřednictvím hypotečních agentur těžících z podpory státu prosazovali svůj program zvýšené dostupnosti bydlení.
Agentury jim vyhověly, protože po účetních skandálech nechtěly přijít o své privilegované postavení. Když se ukázalo, že se trh dostává do problémů, začali někteří ekonomové volat po přísné regulaci Fannie Mae a Freddie Mac a omezení růstu jejich stále
rizikovějších hypotečních portfolií.
Klíčový zákon, který by obě agentury výrazně reformoval, ale neprošel díky demokratům. Mezi kritiky obou agentur byl i bývalý šéf centrální banky Alan Greenspan, který ale podle jeho odpůrců regulaci finančních derivátů zablokoval. Jeho kritici také poukazují na to, že za jeho vedení Fed po recesi v roce 2001 držel příliš dlouho nízké úrokové sazby, čímž způsobil rozsáhlou úvěrovou bublinu.
Greenspan se bránil tím, že zvýšení sazeb Fedu znemožnily globální síly, zejména přetlak peněz plynoucí z Číny a dalších prudce rostoucích rozvojových zemí.
Vliv hospodářské krize na jednotlivá odvětví
|