Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Příští stanice: Leninova. ‚Zelená‘ trasa metra oslavila 40 let jízdou sovětské soupravy

Ekonomika

  16:06
PRAHA - Nostalgie s příchutí normalizace. Na neděli připadlo čtyřicáté výročí slavnostního otevření zelené linky pražského metra A, a Dopravní podnik Praha (DPP) je oslavil v hnědém retro kabátku – oblékl do něj své zaměstnance, kteří v dobových uniformách provedli cestující sovětskou soupravou 81-71. Ta do třetí hodiny odpoledně jezdila mezi stanicemi Dejvická (tehdejší Leninova) a Náměstí Míru.

Personál na sobě po dobu provozu speciální linky historické uniformy s hodností vyznačenou na levém rukávu. foto:  Petr Kozlík, MAFRA

„Jedete na historickou jízdu?“ odstartovali organizátoři akci, která z depa Kačerov (v době otevření trasy A šlo o jediné existující depo, se zelenou linkou jej spojují dva tunely) zamířila do hlubin pražských tunelů. „Ne, hledám bankomat,“ odvětil kolemjdoucí.

První vlak s novináři z Kačerova vyrazil před jedenáctou hodinou. Historický stroj, který dopravní podnik z oběhu zcela stáhl v roce 2009, se zvnějšku od dnešních modelů liší pouze v detailech – v roce 1978 ostatně šlo o módní design, který nahradil první vozy typu Ečs. Pro soupravu je charakterictické černé čelo přecházející v stříbrošedou na bocích vagonů, pronikavý klakson a po desetiletém odpočinku v depu i zatuchlina, která vyvolává neodbytné představy balzamovaného Lenina. Po něm byla ostatně pojmenována dnešní Dejvická, cílová stanice unikátní cesty.

Personál na sobě po dobu provozu speciální linky historické uniformy s hodností...
Původní řídící mechanismus.

Moskva začala soupravu vyvíjet v roce 1976 a dodávala ji do všech socialistických států sdružených v RVHP, dnes je však již trvale zaparkovaná a cestující se jí tak mohou svézt pouze během speciálních akcí.

Ruční řízení

Svým interiérem souprava 81-71 spíše než současné pražské metro připomíná vesnickou kantýnu. Laděna je téměř výhradně do ospalých odstínů hnědé a béžové, podlahy se liší v závislosti na místu nástupu, a zaprášené kouty pamatují doby front na toaletní papír. Soupravu na rozdíl od moderních strojů řídí samotný strojvedoucí, jehož v době otevření trasy A doprovázel ještě designovaný pomocník.

„Hlavní rozdíl oproti současným soupravám je, že tyhle se řídily ručně, ty nové jsou v podstatě automat. Staré soupravy jsou dělány mechanicky, u nových je to přes počítač. Zodpovědnost strojvedoucího je ale pořád stejná, to je jedno, zda je to souprava stará, nebo nová. Ale ty staré byly na řízení trochu složitější,“ poznamenal strojvedoucí.

DPP vypravil klasickou čtyřvozovou soupravu, která se nijak neliší od té, jež jezdila před 40 lety. Při vyšších rychlostech jednotlivé vagony ‚tančí‘ o trochu více, než je dnes v pražských tunelech zvykem, na funkčnosti to však soupravě neubírá. Na dokreslení atmosféry chybí dobový plánek metra („No, ten nemáme,“ poznamenal jeden z průvodčích) a dobové cedulky s nápisy. Ty jsou prý „pečlivě schované“, a to z důvodu, že by mohlo dojít k jejich rozkradení.

Všechno nejlepší, přála cestující

Personál na sobě měl po dobu provozu speciální linky historické uniformy s hodností vyznačenou na levém rukávu. „Košili mám propocenou, všechno mám propocené, a mluvil jsem pro dvě televize,“ shrnul svůj zážitek člen vlakového personálu. Průvodčí, která vlak vypravovala z Dejvické, kromě hnědého stejnokroje oblékla i výrazně červený baret.

Reakce čekajících cestujících na projíždějící soupravu se různily, objevila se lhostejnost a dokonce i nespokojené kroucení hlavou, to v případě, kdy poloprázdný vlak s novináři stanicemi projížděl bez zastavení.

U jiných se však historický exkurz Dopravního podniku těšil zájmu – na první vypravený spoj řada cestujících nadšeně mávala, jedna z nadšených fanynka v zeleném klobouku dokonce poskakovala za stálého pokřiku: „Všechno nejlepší! Všechno nejlepší!“

Z Leninovy na Dejvickou

Výstavba linky A byla zahájena v roce 1973, začala pak fungovat 12. srpna 1978, tedy přesně před 40 lety. Úsek vedoucí mezi stanicemi Leninova (dnešní Dejvická) a Náměstí Míru byl dlouhý 4,7 km a měl 7 stanic. V roce 1976 začala výstavba dalšího úseku, který se otevřel v roce 1980. V následujících letech došlo k několika dalším prodloužením.

Trať A je takzvanou hlubinnou tratí, ve které došlo poprvé na území Česka k zavedení již typických ražených trojlodních stanic, tedy zastávek formovaných třemi sousedícími tunely – dvěma krajními vedou koleje a uprostřed se nachází nástupiště. Stanice Náměstí Míru, která byla v době otevření trasy A poslední stanicí na trase, je dodnes nejhlubší stanicí celého pražského metra. Její nástupiště je 52 metrů pod povrchem.

Stanice Dejvická je pak jedinou stanicí z původní trasy A, která byla po revoluci přejmenována z původního názvu Leninova. Kromě ní byl přejmenován Vyšehrad (původní Gottwaldova), Háje (Kosmonautů), Pankrác (Mládežnická), Chodov (Budovatelů), Opatov (Družby), Nádraží Holešovice (Fučíkova), Roztyly (Primátora Vacka) a Florenc (Sokolovská). Socialistická historie je na řadě z nich však stále patrná – například ve stanici Staroměstská zakrývá trafika mozaiku, která připomíná Vítězný únor.