"Vzhledem k vysokému počtu přijímaných žádostí je nutné překontrolovat jejich správnost a úplnost, vše vyhodnotit a všechny podané žádosti zpracovat," uvedl náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková. Například u žádostí na zateplování panelových domů se chybovost týkala až poloviny případů.
Státní fond obržel celkem 50 tisíc žádostí o dotaci v celkové výši 15,3 miliardy korun. V programu tak zbývají prostředky ve výši necelých čtyř miliard korun, po vyřazení zmatečných žádostí to zřejmě bude více. Zbývající peníze chce ministerstvo rozdělit v příštím roce. Příjem žádostí chce obnovit na počátku února.
Výsledky programu označila Bízková za jednoznačný úspěch. Dotace umožní zhruba 200 tisícům domácností snížit své výdaje za energie nebo přejít k ekologičtějšímu druhu vytápění. "Každý rok díky programu snížíme emise oxidu uhličitého o více jak jeden milion tun. Cíl stanovený v Akčním plánu energetické efektivnosti tak místo v roce 2016 splníme o několik let dříve," zdůraznila.
Ministerstva životního prostředí má tudíž v plánu v programu Zelená úsporám pokračovat. Od roku 2013 jej chce financovat pomocí příjmů z prodeje emisních povolenek.
Příjem žádostí o dotaci z programu Zelená úsporám zahájil Státní fond životního prostředí loni v dubnu. Podporu stát poskytuje formou nenárokové dotace. Program je financován z příjmů z prodeje emisních kreditů AAU, které Česká republika získala díky plnění závazků vyplývajících z Kjótského protokolu.
Rut Bízková připomněla, že Česká republika dosud prodala emisní kredity AAU v hodnotě téměř 19 miliard korun a získala tak vyšší výnos než jakákoli další evropská země. Hlavním kupcem bylo Japonsko, další volné jednotky AAU odkoupilo Rakousko, Španělsko a Světová banka. K prodeji jsou připraveny další emisní kredity v hodnotě okolo pěti miliard korun. Umístit na trhu je bude těžší, jejich prodej totiž zahájila Ukrajina i další země regionu.
