Vysokorychlostní železniční tratě, na kterých budou vlaky v budoucnu jezdit 300 až 350kilometrovou rychlostí, zrychlí nejen spojení mezi velkými městy v Česku a okolních zemích, ale přispějí i k rozvoji menších měst na dané trase, zdůraznil ve svém příspěvku Surý.
Kromě rychlovlaků budou totiž tratě využívat běžné rychlíky, čímž zkrátí dojezdové časy i pro obyvatele měst, ve kterých nebudou stavět ty nejrychlejší spoje.
Co zadrží auta před Prahou? Velká parkoviště přibudou v Benešově či Kladně |
V první fázi má podle šéfa SŽDC něho o výstavbu tras Praha - Litoměřice, Brno - Břeclav a minimálně části tratě mezi Prahou a Brnem. Zbytek plánovaných rychlostních spojení by pak měl být dokončený do roku 2050.
„Kromě mezinárodních spojů, které jsou známé z Francie jako TGV nebo z Německa jako ICE, by na těchto rychlostních tratích v tuzemsku měly jezdit vlaky například s minimální rychlostí 160 kilometrů v hodině,“ uvedl Surý. Tím by se výrazně zlepšila rychlost a kvalita vnitrostátního cestování.
Správa železnic a ministerstvo dopravy v současnosti pracuje na studii proveditelnosti a vytyčení tras, kudy by měly plánovaná rychlá železniční spojení vést. Naráží ale na odpor samosprávy v řadě obcí, kterými by měly tratě procházet.
Anketa
Věříte tomu, že Českem za 15 let povedou první vysokorychlostní tratě?
„Některé obce si nepřejí, aby kolem jejich rybníčku vedla železniční trať. My si ale myslíme, že toto je správná cesta, kterou jde velká část Evropy, mnoho vyspělých zemí v Asii, Americe a i první vlaštovka v Africe, Maroko,“ uvedl Surý.
Podobná situace byla podle něho i koncem 19. století, kdy se v tuzemsku železnice masově stavěla. Obce, které ji odmítly, poté ekonomicky zaostávaly proti sídlům, které byly na železnici napojeny, dodal šéf státní organizace, která má na starosti modernizaci a správu železniční sítě.
