Agentura Reuters již minulý týden uvedla, že Putin Dmitrijeva odvolal poté, co se ukázalo, že náklady na záchranu VEB narostly na 16 miliard dolarů.
Dodala, že rozhodnutí je znamením toho, že v době krize dává Putin přednost fiskální disciplíně před loajalitou. Putin je v Rusku známý tím, že není ochoten propustit ty, které považuje za své věrné, i když něco zkazí.
ČTĚTE TAKÉ: |
V poslední obě je však stále častěji vidět, že kvůli ekonomické krizi podpořené nízkými cenami ropy, slabým rublem a západními sankcemi Putin svůj přístup mění.
Dmitrijev byl v čele VEB od roku 2004 a je třetí vysoce postavenou osobou, která za posledních zhruba šest měsíců přišla o práci. Předchozí dva byli šéf státní železniční společnosti Vladimir Jakunin a šéf největšího ruského provozovatele vodních elektráren RusHydro Jevgenij Dod.
Politické změny zřejmě řídí napjatá finanční situace. Analytici varují, že ruský rezervní fond, který vláda využívá k pokrytí rozpočtového deficitu, může být kvůli poklesu příjmů z prodeje ropy a plynu za dva roky vyčerpán. Kreml tak potřebuje šetrnější manažery.
Spíš problém než pomoc
VEB, která je nekomerční státní korporací využívaná Kremlem k rozvoji ekonomiky a řízení státního dluhu, je však nyní pro Rusko spíše problémem, protože má obrovské dluhy a pro stát je zrovna nyní ta nejméně vhodná doba, aby jí s dluhy pomohl.
Když byly ceny ropy vysoké, VEB půjčovala obrovské částky na politicky vhodné, ale finančně problematické iniciativy, jako byly infrastrukturní projekty pro zimní olympijské hry v Soči v roce 2014. Nyní, když jsou ceny ropy nízké, však tento obrovský dluh způsobuje Kremlu spíše bolesti hlavy.
Podle informovaných zdrojů, na které se odvolává agentura Reuters, bude VEB do roku 2020 potřebovat pomoc 1,2 bilionu rublů (393 miliard korun). V letošním roce potřebuje 100 až 200 miliard rublů.
