V pražských kuloárech se přitom začíná mluvit i o jiné trase horní části okruhu, než se kterou se nyní počítá. Podle zástupců města se má nyní na schůzce zdůraznit, že jinudy, než je nyní v plánu, Pražský okruh vést nemůže.
„Obrovské množství aut, která Prahou projíždějí, protože ji není kudy objet, obyvatelům metropole ničí život. Stavbu musí realizovat stát, my mu ale nabízíme maximální součinnost. Proto tento týden radním a zastupitelům představíme fakta o současném stavu,“ říká k tomu náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (PRAHA SOBĚ).
To, že se na čtvrteční schůzce bude řešit i další varianta severní části okruhu, potvrzuje náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za TOP 09). „Máme připravenou prezentaci pro koaliční zastupitele. Spíš v ní ale vysvětlujeme, proč jiná varianta není možná,“ uvedl Hlaváček pro LN.
Severní část autostrády dlouhodobě naráží na odpor dotčených městských částí a obcí. Jejich zástupci také stojí za iniciativou Za rozumný okruh Prahy, jejímž cílem je dostat na stůl i jiné varianty okruhu, než je ta, která vede přes jejich území. Jedna z nich také nyní koluje v hlavním městě.
Okruh přitom tato varianta prodlužuje o několik desítek kilometrů a v podstatě jen problém odsouvá o pár kilometrů dál – do jiných obcí Středočeského kraje. A není jich zrovna málo. Namátkou by zasahoval například do Tuchoměřic, Klecan, Brandýsa nad Labem, Úval nebo Nehvizd. Dohromady jsou jich na čtyři desítky.
Množství dotčených obcí, kterých by se jiné trasování případně dotklo, však není jediný problém jiné trasy. Území pro okruh, tak jak se s ním počítá nyní, je pro výstavbu blokované, protože je zanesené v zásadách územního rozvoje, pro žádnou jinou variantu nic takového neplatí.
Odklad do neznáma?
I přes to, že představitelé města vyvrací, že by mohla jiná varianta okruhu než ta stávající vstoupit do hry, existuje v hlavním městě obava, že jen spuštění diskuse by mohlo dostavbu severní části Pražského okruhu na čas pohřbít.
  |
„Podporujeme, aby se pokračovalo v původní trase. Jakákoliv změna, a to i diskuse o změně, znamená neochotu okruh dokončit a prodloužit jeho stavbu o desítky let,“ říká opoziční zastupitel Patrik Nacher (za ANO).
Podobně ale smýšlejí i někteří koaliční politici. „Stavět cokoliv jiného než stávající variantu je nesmysl, protože by to znamenalo, že se dostavba okruhu odkládá do neznáma,“ míní radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09/Spojené síly pro Prahu).
Paradoxně by se však právě jeho uskupení mohlo v otázce Pražského okruhu štěpit. Spojené síly pro Prahu mají mezi sebou kromě členů TOP 09 či lidovců i zástupce Starostů a nezávislých (STAN), jejichž členové jsou mnohdy starosty městských částí, kudy má autostráda vést. K nejhlasitějším odpůrcům patří například dlouholetý šéf radnice Suchdola Petr Hejl.
Suchdol, ale i další obce, jejichž území se má současná varianta okruhu dotknout, se dlouhodobě výstavbě brání. Trasu okruhu se dokonce snažili starostové zrušit i u soudu. Neuspěli. Soud před dvěma lety řekl, že není důvod zábor pro stavbu rušit. Rozsudek je přitom pravomocný.
Úspěch jihovýchodní části
Pražský okruh je v gesci státu, konkrétně ho má na starosti Ředitelství silnic a dálnic, součinnost Prahy je ale pro stavbu zásadní. I proto je důležité, jak se k ní současní zástupci města postaví.
Další část Pražského okruhu, která má spojit Běchovice s dálnicí D1 na jihovýchodě města, přitom dosáhla před dvěma týdny dílčího postupu. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) se dohodl s pražským náměstkem Scheinherrem na výkupech pozemků. Ty mají začít přesto, že stavba zatím nemá územní rozhodnutí. Scheinherr to označil za obrovský úspěch.
Scheinherr se chce teď na šťastné vlně svést a dopomoci i k úspěšné realizaci severní části okruhu. „V blízké době chci iniciovat diskusi se starosty dotčených městských částí i státními orgány tak, abychom našli rozumné řešení,“ slibuje náměstek.
