Celá Evropa snižovala cenu, alespoň v porovnání minulého a předminulého týdne, větším tempem. A Česko je, co se nafty týče, dražší než všechny sousední země. Včetně Německa, které mívá běžně pohonné hmoty hodně drahé.
Vyplývá to ze srovnání, které zveřejňuje Evropská komise a u nás je zpracovala nákupní aliance Axigon. Nafta tvoří až dvě třetiny spotřeby všech pohonných hmot v Česku i Evropě. Její odbyt je úzce navázán na spotřebu kamionů při dopravě zboží, a tedy nepřímo i na růst či pokles ekonomiky.
Unipetrol vyvíjí paliva z kuchyňského oleje. Bionafta už neobstojí |
Přesto, že hospodářství, a tedy i spotřeba nafty, v posledních měsících rostou, palivo vlivem propadu světové ceny ropy jako základní suroviny zlevňovalo.
V minulém týdnu proti tomu předcházejícímu klesl vážený průměr ceny nafty ve 28 členských zemích Evropské unie o 1,2 procenta, v přepočtu o 40 haléřů na 33,19 koruny. Průměr v Česku za tu dobu klesl podle údajů shromažďovaných Evropskou komisí o 1,1 procenta na 31,62 koruny.
Levnější je i Německo
Sousední země však zlevnily větším tempem. Německo, které mívá dlouhodobě pohonné hmoty dražší, zlevnilo z týdne na týden naftu v průměru o 1,3 procenta (41 haléřů) na 31,44 koruny.
Slovenská nafta stojí ještě mnohem méně – zlevnila během týdne o 2,5 procenta (skoro o 80 haléřů) na 30,25 koruny. Litr nafty tak vychází na Slovensku takřka o 1,4 koruny levněji než u nás.
„Nejnovější vývoj tak potvrzuje fakt, že Česko na tom je, pokud jde o ceny nafty, v porovnání se všemi sousedy nejhůře,“ komentuje statistiku šéf nákupní aliance Axigon Damir Durakovič.
V Evropě je pro nakupování řidičů rozhodující to, jak se vlivem vývoje cen ropy a poptávky po ropných produktech obchodují benzin a nafta na burze v Rotterdamu. Jde řádově o stovky dolarů za tunu paliva.
K tomu si dodavatelé (rafinerie, dovozci) ve vnitrozemských státech přičítají různě vysokou „vnitrozemskou přirážku“ (náklady na dopravu paliva) v řádu desítek dolarů za tunu. To je základní cena paliva. K tomu patří ještě spotřební daň a DPH a marže distributorů.
Ukazuje se, že nižší tempo zlevňování způsobuje v Česku právě vnitrozemská přirážka dodavatelů nafty a marže prodejců.
I když podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka může být důvodů více. Třeba odlišný způsob, jakým se v některých zemích ceny tvoří.
Pomalejší reakce
V Česku vycházejí velkoobchodní a následně i maloobchodní ceny z průměru, za jaký se nafta a benzin obchodovaly na evropské burze v předchozím týdnu. Třeba v Německu ale pumpy reagují prakticky okamžitě.
„Je také otázka, zda se minulý týden do cen u některých pump u nás nějak neprojevilo zvýšení velkoobchodních cen nafty následkem havárie chemičky Unipetrolu v Litvínově. Tenhle vliv na cenu u pump ale v tuto chvíli nelze ověřit,“ soudí Indráček, který zastupuje menší distributory a pumpaře.
Klobásy od řezníka, domácí marmelády. Pap Oil se stane ‚vesnickým obchodem‘ |
Ministerstvo financí upozorňuje na další statistiku Evropské komise, podle které je česká nafta v průměru nejdražší z okolních zemí i při srovnání holé ceny paliva, tedy bez započtení spotřební daně a DPH.
„Z toho je patrné, že vyšší cena nafty ve srovnání s okolními zeměmi není způsobena vyšším daňovým zatížením, ale samotnou cenou nafty v České republice, případně maržemi v distribučním řetězci,“ uvedla Kateřina Vaidišová z tiskového odboru ministerstva financí.
I proto stát neuvažuje o snížení spotřební daně z nafty, o které usilovali v minulých letech někteří politici. Největší zdražení české nafty proti sousedním zemím nastalo po zvýšení sazby daně v roce 2010. Dnes je ale cenový rozdíl menší a ministerstvo tvrdí, že snížení daně by nezvedlo spotřebu o tolik, aby to státní pokladně kompenzovalo úbytek způsobený inkasem nižší sazby.
