"Zdá se, že lidé jsou více informováni a svoji špatnou finanční situaci řeší už spíše reálným prodejem bytu, a ne operacemi připomínajícími prodej, na druhou stranu to nutí podvodníky přicházet s novými triky," řekl LN Martin Gojný z Poradny při finanční tísni.
Senioři, kteří vlastní nemovitost, ale mají finanční problémy, nebo si jen chtějí přilepšit k důchodu, prodají svůj byt či dům i s věcným břemenem (sebou na dožití). Nový majitel pak hradí veškeré náklady spojené s bydlením, včetně energií. Ochranou zpravidla bývá notářsky ověřená smlouva. Pokud se nový majitel zpozdí s platbou nebo přestane platit, byt přechází zpátky na původního majitele. Potud je to v pořádku.
O podvod jde ve chvíli, kdy nový majitel nezařídí zápis věcného břemene do katastru nemovitostí. Tím pádem se z důchodce stává běžný nájemník, kterého může majitel pomocí nátlaku, nebo dokonce vydírání vystěhovat.
Na co si dát pozor při prodeji bytuMožnosti podvodů: |
Výkup nemovitostí zatížených věcným břemenem nabízí několik realitních kanceláří, například HBC Reality, Century 21 nebo Next. Tam jde o seriózní nabídky. Odkup nemovitostí, často na principu zpětné hypotéky, však častěji nabízejí soukromé osoby nebo uměle vytvořené firmy.
Terčem jsou především senioři
Libor Ostatek, ředitel společnosti Golem Finance, která sdružuje hypoteční makléře, uvádí příklad takové nabídky z pouličního letáku. Jeho text zněl: "Osamělé důchodkyni(ci) zaplatím nájem a nechám na dožití, případně zaplatím dluhy na nájmu a byt odkoupím." Nabízející byl podepsán jako "slušný ing.".
"Zda bude dotyčný podveden, záleží na tom, jak je nastavená smlouva a jestli je notářsky ověřená. Jestliže nový majitel důchodci neplatí a dá se od smlouvy odstoupit a získat nemovitost zpátky, je to v pořádku," říká Gojný.
Další podvodné praktiky jsou zaměřené na lidi, opět většinou seniory, kteří jsou zadlužení. "Znám z praxe případy, kdy realitní kancelář je spjatá s úvěrovou společností, která údajně pomáhá zadluženým lidem vyplatit dluhy na nemovitosti tím způsobem, že dům odkoupí a do doby splacení zůstává v majetku úvěrové společnosti.
Přičemž sankce za neplacení již první dlužné splátky je hrubé porušení smlouvy a o nemovitost lidé přicházejí," říká Petr Navrátil z Centra pomoci při finanční tísni. Většinou se tak děje do šesti měsíců od podpisu smlouvy. "Samozřejmě si ještě nezapomenou naúčtovat provizi za zprostředkování mezi realitní kanceláří a úvěrovou společností," dodává.
Podvody jsou důmyslné
Gojný připojuje případ důchodkyně, která řádně splácela každý měsíc člověku, který jí poskytl úvěr. Ten ji však potom vyzval, že tento měsíc mu splátku nemá posílat s tím, že jde něco podepisovat k notáři, a ať za ním paní přijde a dá mu splátku u notáře. Ona mu je dá v hotovosti, protože přítomnost notáře v ní budí důvěru. Dotyčný podvodník si však u notáře vyřizuje něco jiného, co se splátkou nesouvisí. "Za dva týdny jí pak napíše, že mu nepřišly peníze na účet. Takže nesplnila podmínky a dům si nechává," říká Gojný.
Podobných případů jsou desítky, možná stovky ročně, ale zejména staří lidé nechtějí jít k soudu, brzo to vzdávají, chtějí se spíš domluvit. Nebo se nechají zastrašit a věc neoznámí. "Občas někdo podá trestní oznámení. Jestli to je stejný člověk a udělal to několikrát, je tu šance, že ho soud uzná jako podvodníka. Ale jestli je smlouva po právní stránce v pořádku a poškozený opravdu převedl byt či dům na někoho jiného, má smůlu," upozorňuje Gojný.