"Světová ekonomika je uprostřed nejhlubší a nejvíce synchronizované recese za našeho života. Způsobila ji finanční krize a prohloubil kolaps světového obchodu," píše se ve zprávě. Situaci zhoršuje i napjatá situace na úvěrových trzích a celková nízká důvěra.
Prudkému poklesu HDP se nevyhne ani jeden ze tří hlavních hospodářských celků, tedy Severní Amerika, západní Evropa a Japonsko. Eurozóna zaznamená pokles asi o 4,1 procenta a klesat bude i příští rok, i když výrazně méně než letos. V útlumu zůstane příští rok i Japonsko; Spojené státy už by ale mohly začít přecházet z útlumu k růstu.
"Dopady recese na společnost budou ohromné. Nezaměstnanost ve všech zemích OECD prudce vzroste a její míra bude kulminovat v roce 2010, možná až začátkem roku 2011. V řadě zemí dosáhne míra nezaměstnanosti poprvé od začátku 90. let minulého století dvouciferných hodnot," očekává OECD.
Pokud můžete, zvyšujte deficity
OECD také doporučila zemím, které ještě mají prostor pro zvýšení vládních výdajů, aby jej využily. Jakmile však hospodářské oživení začne nabírat na tempu, měly by být vlády podle organizace připraveny tyto stimuly z ekonomiky stáhnout.
Za země, které by ještě mohly své ekonomiky stimulovat zvýšenými rozpočtovými deficity, OECD označila Německo, Kanadu, Austrálii, Nizozemsko, Švýcarsko, Jižní Koreu a některé skandinávské země. Naopak státy s vysokým zadlužením jako Japonsko, Itálie, Řecko, Maďarsko, Island nebo Irsko již podle organizace takové možnosti nemají.
Otázka další stimulace ekonomik bude horkým tématem nadcházejícího summitu zemí G20 v Londýně. Spojené státy prosazují, aby se velké ekonomiky zavázaly k dalšímu zadlužování ve prospěch podpory hospodářství. Evropská unie však žádné specifické přísliby podpořit nehodlá, výsledkem v komuniké ze summitu tak zřejmě bude jen obecnější znění příslušné pasáže.
OECD odhadla, že průměrná země OECD podpoří svou ekonomiku v letech 2008 až 2010 stimulací odpovídající zhruba 2,5 procenta HDP. Mnohem více se zadluží Spojené státy, kde stimulační balík dosahuje asi 5,5 procenta ročního HDP. Mezinárodní měnový fond a EU doporučují, aby stimulační plány se pohybovaly kolem dvou procent HDP.
