Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Roboti nás o práci nepřipraví, říká viceprezident ABB Technology Ganz

USA

  5:00
PRAHA - Rozvoj technologií posiluje obavy, že rychlé a neomylné počítače připraví mnoho lidí o zaměstnání. „Zaměstnanci ale budou ti, kdo bude rozhodovat. Jejich pozice tak naopak posílí,“ říká Christopher Ganz, viceprezident pro výzkum a vývoj ABB Technology, světového lídra v oblasti automatizace.

Robot z Centra robotiky v Plzni. foto: iDNES.tv

LN: Internet věcí si většina lidí představuje jako chytrou pračku nebo ledničku. Domácnosti v něm ale budou hrát druhé housle, je to tak?

Ano, nástup těchto technologií potáhnou podniky. Ať už jde o tržby z produktů a služeb, o počet připojených zařízení, či o objem přenesených dat. Tak tomu bude vždy. Propojená továrna bude běžnou každodenní skutečností dřív než propojená domácnost.

LN: O internetu věcí dnes mluví každý, kdo někam instaluje čidlo, které mu co dvě hodiny posílá nějaké informace. Jak si ho představujete vy?

Konceptů internetu věcí je mnoho, pro nás ale nejsou nové. Už dnes vyrábíme roboty, které lze ovládat prakticky odkudkoliv na světě. Tyhle ovládací či kontrolní systémy bych ale nazval intranetem věcí, uzavřenou vnitřní sítí, která není o mnoho lepší než současné uzavřené firemní systémy. Pokud se chceme bavit o internetu věcí, musíme jít o úroveň výš, na otevřený internet.

LN: Tím máte na mysli cloud?

Přesně tak, cloud, internetová úložiště. Cloud nám dá možnost získávat data z různých zdrojů, analyzovat je a zajistí nám dostatečný výpočetní výkon. Internet věcí tedy nejsou uzavřené systémy, ve kterých komunikují senzory, chytrá zařízení a řada dalších prvků. Internet věcí je decentralizovaný stejně jako internet, který dnes používáme. Proto má slovo internet v názvu. Domácí síť, kterou tvoří dva počítače a tiskárna, také nenazýváme internetem.

LN: Internet ale nefunguje bez lidí, kteří ho tvoří. Internet věcí by mohl, nebo ne?

Někteří lidé si představují, že budou sbírat data, případně je předávat nějakému algoritmu, který je vyhodnotí. Ale to nestačí, tím nic nezískáme. Potřebujeme někoho, kdo se na výsledky podívá a kdo na jejich základě provede změny, aby věci fungovaly lépe. Nemyslím si, že by algoritmy byly tak důvěryhodné a že by mohly fungovat samy bez dohledu. A nemyslí si to ani šéfové továren, elektráren nebo oceláren, se kterými hovořím. Tito lidé nakupují velice drahé vybavení, ale přesto nesvěřují robotům všechno a neudělají to ani v příštích letech, pokud vůbec někdy. Stále to bude o lidech, kteří mají zodpovědnost a dělají rozhodnutí, třebaže si při tom pomohou analýzami, které by jinak sami nikdy nedali dohromady.

LN: Čtvrtá průmyslová revoluce má jistě svá pozitiva, ale i negativa. Jaká to jsou?

Přínosem je jistě zvýšení produktivity, což je něco, o co usiluje každá společnost. Také otevírá příležitost pro optimalizaci nákladů. Firma, která využívá cloudových služeb, nemusí investovat do vlastní infrastruktury. Investice se přesunou z investičních do provozních nákladů. Od zařízení k lidem. To se může pozitivně odrazit i na ceně finálního produktu.

Inženýr z USA vyvinul robota, který protrpí reklamní hovor za vás

Problémem, který už tu je a který s těmito změnami ještě naroste, je kybernetická bezpečnost. S tím souvisí i ochrana dat, a to nejen osobních, ale i průmyslových. V Evropě je svázána přísnými pravidly, což je jistě dobře, průmysl by ale pro účinný internet věcí, který je na nakládání s daty založený, potřeboval méně regulace.

LN:Světové ekonomické fórum ale vydalo studii, podle které roboti a umělá inteligence připraví o práci pět milionů lidí.

Ve snaze o vyšší efektivitu se často ruší pracovní místa. Nejsem si proto jist, že by lidé přišli o práci kvůli technologiím. Pracovní místa by zanikla tak jako tak. Jestli jich bude kvůli technologiím víc? Také se nedomnívám. Jako první budou totiž zanikat pozice, které jsou hodně náročné, a tudíž se těžko obsazují. V současnosti například testujeme roboty, kteří zastanou horníky. V dnešní době už není tolik lidí, kterým by se chtělo trávit čas těžkou prací pět set metrů pod zemí.

Navíc vzniknou nové pozice, protože bude stále třeba lidského pohledu na věc a důležitého rozhodování. Zároveň vzniknou profese, které dnes neexistují. Když se podíváme na průmyslové revoluce, které za posledních 200 let proběhly, pracovní místa vždy zanikala a nová vznikala.

Jistě, lidé budou muset umět s technologiemi zacházet, ale říkat, že kvůli čtvrté průmyslové revoluci přijdou miliony lidí o práci, je nesprávné. Ve výsledku totiž význam pracovníků v procesu ještě stoupne, protože budou mít více zodpovědnosti. Zprávu Světového ekonomického fóra a některé její interpretace proto považuji za poněkud nepřesné

LN: O konečný pozitivní efekt se tedy bát nemusíme?

Rozhodně ne. Nacházíme se v období změn a já jsem nadšený, že tento proces mohu vidět a tvarovat. Pokud se někteří lidé těchto změn bojí, je to proto, že nemají o věci dostatek informací a nevědí, jaký to bude mít výsledek. Je to cesta, která už začala, a my musíme zjistit, kam vede.

LN: O jak vzdálenou budoucnost jde? Je to možné už dnes?

Nahradí golfisty roboti? Stroj jménem Eldrick trefil ve Scottsdale hole in one

Částečně ano. Například sbíráme a vyhodnocujeme data o produktivitě či emisích našich klientů, na jejichž základě vznikají reporty příslušným autoritám a upravují se výrobní procesy. Dokážeme monitorovat chod strojů, opotřebování součástek a předpovídat poruchy. Dokážeme monitorovat elektrické systémy námořních lodí, vidíme v reálném čase, kolik energie produkují motory. a můžeme upravovat jejich chod tak, aby pracovaly co nejefektivněji a aby se prodloužila jejich životnost. Jde přitom o systém, který původně fungoval v elektrárnách. V tom je kouzlo internetu věcí. V univerzalitě. Ale opět, rozhodující slovo má kapitán. Může změny přijmout a nemusí.

LN: Podíváme-li se na tržby ABB, jak velký byznys internet věcí představuje?

Budeme-li se bavit jen o automatizaci, což je především internet věcí, pak je to 50 procent. Když připočteme i roboty, kteří v těchto systémech pracují, pak to bude samozřejmě víc a tato čísla rok od roku porostou. Tento obor je pro nás velice důležitý. Účastníme se proto všech významných pracovních skupin a profesních organizací, jako je Industrial Internet Consortium (IIC) a další.

LN: V IIC jste velice aktivní. Co toto uskupení dělá?

Především se snažíme vyvíjet standardy, protože ty jsou pro fungování internetu věcí v globálním měřítku důležité. Vzpomeňme si, jak bylo otravné, když dříve například nebyly globálně zkoordinovány standardy mobilní komunikace a telefony z některých zemí v jiných regionech nefungovaly. V průmyslu by přitom důsledky byly závažnější, alespoň z ekonomického hlediska. Jde nám ale io uspořádání diskuse mezi firmami, průmyslovými asociacemi a vládami, která by měla přinést lepší zavádění inovací i přiblížení této problematiky veřejnosti.

LN: Který z regionů je v tomto ohledu nejdál?

Několik dobrých případů vidíme u firem v USA, pár zajímavých užití je i v Německu. Osobně vidím velký potenciál v Číně. Jejich vládní strategie modernizace průmyslu Made in China 2025 je opravdu dobře promyšlená a mohla by být inspirací pro řadu vlád po celém světě. Naši čínští kolegové, se kterými zasedáme v různých profesních organizacích, tam obvykle tiše sedí a dělají si velké množství poznámek. Pak přijedou domů a začnou rychle uvádět novinky do praxe. V budoucnu proto určitě budou na špici. V současnosti ale není výrazně napřed nikdo.

LN: Jaké obory vedou?

Velkou část zákazníků máme v energetice. Určitě nemalý podíl má výrobní průmysl, zpracovatelský průmysl a doprava a dopravní strojírenství. Zájem je napříč různými obory, zpravidla jsou to ale velké firmy, což je vzhledem k systému jejich fungování a nutným investicím logické.

LN: Kam se bude internet věcí a průmyslová revoluce ubírat?

Příležitost je v nabídce nových služeb. V zařízeních jako takových je prostor pro nějaký zásadní průlom menší. S internetem věcí ale vznikne trh pro služby orientované na data stejně jako služby poradenské, například management energetické efektivity.Lidé a služby jsou obecně v iniciativách týkajících se průmyslu 4.0 upozaďovány na úkor automatizace výroby, a to je špatně. Rád proto hovořím o internetu věcí, služeb a lidí. Jsou to služby, které dělají rozdíl. To už vidíme v jiných oborech. A jsou to lidé, kdo bude stroje řídit, nikoliv naopak.

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...