Za srpen bylo schváleno přijetí 170 zaměstnanců z Ukrajiny, za září je stejná kvóta naplněna již nyní. To podle Wiesnera značí, že postupně se jejich počet bude zvyšovat. Nejpalčivější nedostatky zaměstnanců se tak daří řešit, dodal.
Koncepce reagovala na stížnosti firem, podle nichž trvá vyřizování zaměstnaneckých karet pro Ukrajince příliš dlouho a mnohé podniky musí odmítat zakázky.
Zaměstnanost v EU je rekordní. Lépe je v Česku, nejvíc se zlepšili Estonci |
Tiskaře, svářeče, zámečníky, kuchaře, obráběče kovů, lisaře umělých hmot, řidiče, ale i opraváře praček, švadleny nebo šičky firmy poptávají na Ukrajině prostřednictvím Hospodářské komory. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu zaměstnavatelé postrádají 140 tisíc lidí.
Komora se proto obává, že kapacita projektu na zaměstnávání i středně a nízkokvalifikovaných pracovních sil z Ukrajiny nebude dostatečná. Prvních 30 českých firem nabídlo prostřednictvím komory zaměstnání téměř 150 Ukrajincům.
„Na Úřadu práce poptáváme kolem 50 volných pozic. Situace na trhu práce ve strojírenství je bohužel taková, že chybí nejenom kvalifikovaní, ale i nekvalifikovaní pracovníci. Také vzhledem k tomu, že máme vazby na Ukrajinu prostřednictvím dceřiné společnosti, jsme přistoupili k tomuto řešení,“ uvedl Alena Štefaníková z firmy TVD - Technická výroba, která se zabývá kovovýrobou a zpracováním plechů.
Systém pro vyřizování zaměstnaneckých karet je zaměřen na kvalifikované pracovní síly z Ukrajiny. Netýká se vysoce kvalifikovaných odborníků, na něž cílí jiný vládní projekt. Spočívá v tom, že zaměstnavatel, který nabízí pracovní místo, při jeho vyhlášení pracovním úřadem vysloví souhlas s jeho zařazením do evidence volných míst obsaditelných držitelem pracovní karty. Pokud se na pozici nepodaří sehnat občana ČR nebo jiné země EU, mohou se o ni ucházet Ukrajinci.
Proti obsazování volných míst lidmi z Ukrajiny se staví odbory. Podle odborářů o tato místa není mezi Čechy zájem, protože jsou špatně placená. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v polovině června prohlásil, že je nejprve třeba, aby mzdy byly vyšší než sociální dávky.
