Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Rostoucí nerovnost mezi lidmi je jako bomba před explozí, varují elity

Ekonomika

  7:00
LONDÝN/PRAHA - Známé osobnosti, jako bankéř chudých Muhammad Yunus či fyzik Stephen Hawking, varují, že majetková nerovnost hrozí přerůst v katastrofu.

Chudoba. Ilustrační foto. foto: Reuters

K varovným hlasům, že prohlubující se příkop mezi těmi nejbohatšími a nejchudšími lidmi světa způsobí sociálně-ekonomické nepokoje, se hlasitě přidal i laureát Nobelovy ceny za mír z roku 2006 Muhammad Yunus.

V Česku se chudoba dědí, říká sociolog. Děti často nepřekročí stín rodičů

„Bohatství se koncentruje jen na několika místech na zemi. Je to tikající bomba a obrovské nebezpečí pro náš svět,“ řekl Yunus minulý týden agentuře Reuters. Tento bangladéšský finančník si uznání získal propagací mikroúvěrů pro chudé podnikatele, kterým by normální banka nepůjčila. Teď poukazuje na to, že současný bankovní a finanční systém vytvořily svět, ve kterém „čím více máte, tím více dostáváte“, zatímco většina lidstva nedosahuje ani přiměřené životní úrovně.

Podle nobelisty je ostatně příčinou vítězství Donalda Trumpa či brexit jen vyjádřením hněvu chudých vůči vládnoucím elitám, které nedokážou stále se zvětšující nerovnosti rozdělení bohatství zabránit. Řešení podle Yunuse tkví ve využití lidské kreativity k podnikání.

„Lidé nejsou zrozeni k tomu, aby hledali práci. Jsou to přirození podnikatelé,“ tvrdí Yunus s tím, že firma, jež se zaměřuje na společenský přínos, pomáhá ekonomice víc než taková, která se soustředí pouze na zisk.

Zapomenutí promlouvají

Nejde o osamocený názor. Podobně to vidí i další ze známých osobností – fyzik Stephen Hawking. „Můžeme si myslet o rozhodnutí britských voličů odejít z EU či o rozhodnutí americké veřejnosti zvolit Donalda Trumpa příštím prezidentem cokoliv. V myslích mnohých komentátorů jde o vyjádření hněvu lidí, kteří cítí, že byli svými vůdci opuštěni,“ napsal Hawking v dopise, který ve čtvrtek publikoval britský list The Guardian.

„Byl to, jak se každý shoduje, moment, kdy zapomenutí promluvili a odmítli rady a vedení expertů a elit po celém světě,“ dodal.

Astrofyzik Stephen Hawking

Podle něj vyjadřují tyto hlasy obavy z ekonomických dopadů globalizace a stále rychlejších technologických změn, jako je automatizace, která ničí tradiční výrobu, či vzestup umělé inteligence, který způsobí zánik pracovních míst, a to i na úkor střední třídy. Podle světoznámého fyzika je problém nejenom v tom, že se zvyšuje nerovnost, ale pro spoustu lidí mizí i příležitost, kde peníze vydělat.

I technologie, jako je internet, jež pomáhají spojovat svět a jsou na jednu stranu velkou příležitostí, jsou podle Hawkinga hrozbou. Umožňují totiž, aby malé skupiny jednotlivců vydělávaly obří zisky s pomocí jen několika málo lidí. I to je tak podle něj jedním z důvodů, proč žijeme ve velmi nebezpečné epoše, a je to rovněž varování současným vůdcům, aby problém rostoucí nerovnosti nepřehlíželi.

Sám Hawking vidí řešení a budoucnost lidstva v cestách ke hvězdám. Zatím však lidstvo nemá potřebnou schopnost odletět, ale zároveň by dokázalo planetu zničit. Je tak třeba spolupracovat a Zemi chránit. Aby toho šlo dosáhnout, je podle něho nutné bariéry strhávat, a ne je stavět. S tím, jak se bohatství koncentruje v rukou jen několika málo jedinců, se musí lidé naučit více dělit. Podobně s tím, jak mizí celá průmyslová odvětví, je dle Hawkinga třeba pomoci lidem s přípravou na nový digitální svět – a během jejich vzdělávání je pak nutné je i finančně podporovat. V opačném případě hrozí, že se spásná cesta ke hvězdám nikdy neuskuteční.

Superbohatá setina

Statistiky jsou alarmující. Už dnes podle světoznámé charitativní organizace Oxfam platí, že nejbohatší jedno procento světové populace má větší majetek než celý zbytek lidstva. K pomyslnému převážení misek vah došlo v loňském roce.

„Rozdíl mezi menšinou nejbohatších a zbytkem obyvatel se v posledních 12 měsících neobyčejně prohloubil,“ konstatoval zkraje letošního roku Oxfam, který dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že vítězové v globálním závodě jsou hlavně ti nahoře.

Chudší polovina světové populace žije nejvíce na místech ohrožených změnami klimatu

V loni se podle Oxfamu majetek 62 superboháčů světa vyrovnal celkovému bohatství chudší poloviny planety, tedy asi 3,6 miliardy lidí. I změny objemu majetku jsou u obou skupin opačné. Zatímco bohatství více než šesti desítek nejmovitějších lidí planety vzrostlo od roku 2010 o 542 miliard dolarů, hodnota majetku chudé půlky světa se za stejnou dobu propadla o více než jeden bilion dolarů, tedy o 38 procent.

Křivd souvisejících s nerovnoměrným rozdělením bohatství je přitom samozřejmě víc. Například zatímco chudší polovina světové populace žije nejvíce na místech ohrožených změnami klimatu včetně růstu hladiny světových moří, na vypouštění emisí skleníkových plynů, jež tyto změny urychlují, se podílí jen z desetiny.

I Oxfam hledá cestu, jak nepříznivý vývoj zvrátit. Doporučuje například realističtější výpočet minimální mzdy a životního minima. Dalším navrhovaným řešením je pak regulace odměn vysoce postavených manažerů, boj s daňovými ráji a úniky a progresivnější zdanění obecně.

Autor: