Fanny Minot a Fahad Tabuck se nikdy nepotkali. Editorka satirického televizního pořadu Le Petit Journal a otec pěti dětí ze syrského Aleppa žili zcela rozdílné životy.
Přesto mají něco společného. Smrt jednoho a příchod druhého může zásadně změnit tvář Evropské unie. Devětadvacetiletá Minotová byla jednou ze 130 obětí nedávného teroristického útoku v Paříži. Osmatřicetiletý Fahad Tabuck je zase jedním ze stovek tisíc migrantů, kteří letos přišli do Evropy s nadějí na nový život.
Český boom skončí kvůli Německu. Pro exportéry i celou ekonomiku |
Projekt sjednocení starého kontinentu zažívá vlivem mohutné imigrační vlny a rostoucího nebezpečí teroristických útoků jednu z nejhorších chvil své historie. Jestliže má Evropská unie oslabená navíc nedávnou dluhovou krizí vnější tlak přežít, nesmí za prvé obětovat základní hodnotu volného pohybu.
Za druhé musí zvládnout nevyhnutelnou vnitřní proměnu a za třetí musí doufat, že k tomu její demokratická politická elita dokáže nalézt společnou řeč a odolá sílícímu vlivu evropských extrémistických stran i Putinova Ruska. Na hranicích EU i v jejím srdci se dnes hraje o budoucnost Evropy. O naši budoucnost.
Znovurozdělený trh
Všechny překážky a nesnáze, které EU v historii potkaly, končily takřka vždy větším semknutím, dalším krokem k větší integraci. Současná krize se ale zatím vyvíjí odlišně. Pod tlakem migrantů a hrozících teroristických útoků rychle mizí solidarita mezi členskými zeměmi a bortí se základní pilíř na kterém integrace stojí už přes šedesát let.
Otevírá se otázka samotného volného pohybu zboží a osob na společném trhu uvnitř unie. Díky třicet let staré Schengenské smlouvě byly vymazány fyzické hranice mezi 26 státy, dnes se ale na přechodech opět objevují kolony aut. Náhodné prohlídky, které francouzská policie zavedla pár dní po teroristických útocích v Paříži, vytvořily na hranicích s Lucemburskem až tříhodinové fronty. Mnoho z 80 tisíc lidí, kteří přes ně každodenně dojíždí za prací to raději vzdalo a pracovalo z domova.
Držitel Nobelovy ceny Sims: Evropa by se měla pořádně zadlužit |
Jestliže převáží strach nad rozumem a volný pohyb osob i zboží přestane fungovat, bude to pro Evropskou unii tvrdá a možná smrtelná rána. Bolestivý direkt by dostala i česká ekonomika. Zrušení Schengenského prostoru by nás jakožto exportní a tranzitní zemi zvláště zabolelo. “Otevření hranic vnímali podnikatelé jako jednu z největších výhod vstupu do EU,” potvrzuje za Svaz průmyslu a dopravy ČR Milan Mostýn.
Vyčíslit přesně důsledky zatím ani Svaz průmyslu, ani Hospodářská komora, či velké firmy nedokáží. O co by evropské státy obnovením hranic přišly, ale naznačuje rok stará studie Dane Davise a Thomase Gifta. Obchod mezi dvěma zeměmi v Schengenu se podle jejich odhadů každoročně zvyšuje o 0,1 procenta. Třeba u Itálie a Španělska to činí 50 milionů euro ročně.
Je jisté, že i když se hranice neuzavřou úplně, čekají evropany nová bezpečnostní opatření a kontroly, které znesnadní pohyb osob, ale třeba i kapitálu v EU. Zavádět se může další monitorování leteckých pasažérů i kontrola finančních toků, k čemuž ostatně již vyzvala Rada ministrů spravedlnosti. Může také dojít k dalšímu rozšiřování počtu lidí na teroristických seznamech, jejichž finance se mají zmrazit, často jen na základě tajných informací zpravodajských služeb.
Tak jako vždy při reakci na teroristické útoky také hrozí, že bude rovnováha vychýlena ve prospěch bezpečí a na úkor práv občanů. Proti takovému jednostrannému prosazování tvrdších opatření proto může ještě zasáhnout Evropský soudní dvůr, který tak v minulosti již několikrát učinil.
Příliv imigrantů a bezpečnostní hrozby ale mohou vyvolat ještě jednu změnu, o níž se zatím příliš nemluví. V Evropě nemusí dojít nutně k obnovení fyzických hranic, je ale možné, že se rozpadne jednotný pracovní trh. Jeho otevírání byla jedna z nejdelších a nejbolestivějších cest, kterou si zatím unie prošla a hlavně Česko s ostatními středoevropskými sousedy to považovalo za velkou výhru.
V některých zemích, kam směřuje většina uprchlíků, jako je třeba Švédsko, už jejich počet pomalu převyšuje počet volných pracovních míst. Opětovné uzavírání národních trhů žadatelům o práci, tak může být brzy logické, pro evropskou ekonomiku to ale nepřinese nic dobrého.
Je jasné, že jednoduchý recept na vyřešení migrace a bezpečnosti neexistuje. Evropa ale musí začít jednat, jinak se situace bude jenom zhoršovat. Na Středním východě, v Africkém rohu a v oblasti jižního okraje Sahary, tak zvaného Sahelu, se v současnosti pohybuje na 20 milionů lidí bez domova.
Jak nedávno poznamenal ekonom Nouriel Roubini, jestliže si Evropa neporadí s jedním milionem uprchlíků, těžko si poradí s 20 miliony. Opatření, ke kterému bezpochyby musí přistoupit, je ochrana svých vnějších hranic, doufat ale, že se jejich opevněním vše vyřeší, by bylo podle Roubiniho nebezpečnou iluzí. Pouze by se destabilizovala situace v okolních zemích kde již žijí miliony uprchlíků. A těžko si představit lepší místo pro šíření myšlenek Islámského státu, než uprchlické tábory plné zoufalství přímo na hranicích Evropy.
V tématu o současné situaci v Evropě dále v pondělním magazínu Index LN čtěte:
Dvourychlostní unie
Bude Evropská integrace rozdělena na silnější jádro a jakousi druhou ligu zemí, která nebude mít v EU tak silná práva?
Hledá se leader
Evropa hledá výrazné vůdčí osobnosti, Merkelová ani Hollande nepřináší optimismus.
Evropa jde do války
Ideová krize v Evropě může skončit, když se státy EU spojí, aby hájily svou svobodu.
