Nakonec ovšem ministerstvo financí hrdě hlásí, že rozpočet bude přebytkový, a to dokonce nejvíce od roku 1993. Podle ekonomů však není všechno zlato, co se třpytí.
Historické tabulky přepisovaly výkony českého rozpočtu každý měsíc už od jara. Na konci října se přebytek vyšplhal až na 98,3 miliardy korun. o rok dříve přitom byly veřejné finance přes 29 miliard v minusu. „Budeme mít nejlepší rozpočet v historii této země, přebytkový. A snížíme dluh poprvé od roku 2011 (pod hranici 40 procent HDP), a to díky výběru daní,“ chlubil se už na podzim ministr financí Andrej Babiš.
Podle údajů zveřejněných jeho resortem v polovině listopadu by měla státní pokladna přetéct o zhruba 25 miliard korun. Česká republika přitom měla přebytkový rozpočet jen v prvních třech letech své existence. Vůbec nejvýš se dostal v roce 1994, konkrétně na 10,4 miliardy korun. Schodek poprvé přišel o dva roky později, kdy činil 1,6 miliardy korun. Nejhlouběji se pak propadl v roce 2009, kdy přesáhl 192 miliard korun.
Růst příjmů a mezd zvedl i životní úroveň
Letošní výsledek má dva důvody. prvním je růst příjmů, způsobený pokračujícím růstem ekonomiky, který se promítá i do růstu mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře, což vedlo k většímu utrácení domácností a podle dat českého statistického úřadu i k jejich rosp toucí životní úrovni. To se pozitivně projevilo na výši výběru daní a pojistného na sociální zabezpečení.
Podle ministerstva financí růst příjmů způsobil především efektivnější způsob výběru daní, díky kterému stát získal v roce 2016 meziročně o více než 38 miliard korun navíc. „Inkaso daní od mého nástupu na ministerstvo do konce třetího čtvrtletí roku 2016 stouplo o 321,6 miliardy korun. Zdůrazňuji, že jsou to peníze, které se podařilo vybrat navíc,“ uvedl Babiš.
Supermarkety loví prodavače, kde se dá. V boji s konkurencí připlácejí tisíce |
Ministr to přičítá i zavedení kontrolního hlášení u DPH přestože podle jeho slov tím úřad podnikatele „trošku obtěžoval“. Jen do konce září jich bylo přijato na 50 milionů, a počet nespolehlivých plátců se tak od začátku roku téměř zdvojnásobil na 6275 subjektů. „Není to jen růstem ekonomiky. přišli jsme s věcmi, které tu nikdo nedělal. HDP v porovnání s předchozím rokem roste o 3,5 procenta, kdežto daňové příjmy o téměř osm procent,“ dodal k výsledku hospodaření Babiš.
Rovněž ekonomové přebytkové hospodaření označují za úspěch. Zároveň ale upozorňují, že česko by si na to nemělo zvykat. Rok 2016 byl totiž v mnoha ohledech mimořádný. Nelze přehlédnout například příliv peněz z fondů evropské unie na jedné straně a jejich minimální čerpání na straně druhé. Rovněž neobvykle vysoký byl podle nich výběr daně z příjmu právnických osob pramenící z rekordních zisků firem a nad očekávání dobrý výběr pojistného spojený s maximální zaměstnaností a růstem mezd.
„Pozitivní vliv na pokladní plnění má růst ekonomiky v loňském a letošním roce. zvedly se zálohy na korporátní daně, a firmy navíc dodanily část zisků z loňska. Pokles nezaměstůvodní nanosti, růst zaměstnanosti na rekordní úrovně a vyšší mzdy v ekonomice přinesly více na příjmových daních fyzických osob i sociálním pojištění. Zvýšilo se daňové zatížení tabákových výrobků. A také DPH roste, a to dokonce nad rámec spotřeby domácností,“ říká ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Klesly investice – i ty, které přišly z EU
Druhým důvodem letošního skvělého výsledku je ale pokles investic. Rozpočet sice počítá s meziročním poklesem o 3,4 procenta, ještě dva měsíce před koncem roku to však bylo 5,6 procenta, tedy o 57,9 miliardy korun méně. Podepsal se na tom zejména přechod na nové programové období evropských fondů, kdy do letošního rozpočtu zpětně přiteklo ještě zhruba 90 miliard za projekty z minulého období, zatímco to současné se zatím rozjíždí jen pomalu.
Letošní výdaje na projekty spolufinancované EU jsou tak velmi nízké. Konkrétně 65,6 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 73,8 miliardy, s dopadem zejména do kapitálových výdajů.
„Letošní výsledek lze těžko zopakovat. A vlastně je v našem zájmu jej neopakovat. Spíše by bylo dobré peníze z EU investovat. Z pohledu letošního roku, kdy už nelze tyto peníze proinvestovat, bude dobré je využít na umoření části státního dluhu,“ uvádí ekonom ČSOB Petr Dufek.
Česko má dlouhodobě investiční deficit v oblasti infrastruktury a školství. Prioritními oblastmi pro umístění těchto finančních prostředků by proto podle ekonomů mělo být budování dopravní sítě a podpora odborného a téměř zaniklého učňovského školství. Firmy se totiž potýkají s nedostatkem techniků, který brzdí jejich rozvoj.
„Letošní výsledek zopakovat nepůjde, a to z několika důvodů. Zaprvé, stát se nedočká zmíněného přílivu peněz z EU v rámci proplacení uskutečněných projektů v minulém programovém období. Zadruhé, vláda chce opět rozjet nové investice spolufinancované z EU. Postupné řešení problémů s posudky EIA a příprava nových projektů to snad státu dovolí. Zvýší se proto kapitálové výdaje. Zatřetí, rostou běžné výdaje – platy, sociální dávky, platby do zdravotnictví,“ vypočítává Dřímal.
V souhrnu je rok 2016 opravdu mimořádný, a to díky souběhu několika jednorázových položek, které vylepšují vládní hospodaření. Je mimořádný v tom, že se rozpočet dostal do černých čísel, ale přitom nedošlo k žádné strukturální změně v ekonomice či ve fiskální politice, která je dlouhodobě nastavena na deficitní hospodaření.
Jaký bude rozpočet na rok 2017?
Pro rok 2017 je schválený rozpočtový schodek 60 miliard korun. Poměrně málo ambiciózní cíl nepomohlo změnit ani nečekaně dobré hospodaření roku 2016. Podle výhledu ekonomů by ve výsledku mělo být manko nižší, ale vzhledem k tomu, že jde o volební rok, který může přinést některé předvolební balíčky a tlak na růst méně potřebných výdajů, nebude přebytkové hospodaření hlavní prioritou.
„Z obecného pohledu by mohl být rozpočet na příští rok více investiční. Ve srovnání s letošním rokem se sice plánuje s vyššími investicemi o zhruba 30 miliard, na druhou stranu je to v kontextu předchozích let spíše průměrné číslo. V absolutní hodnotě je obdobné jako v roce 2013 a 2014, podíl investic na celkovém rozpočtu je však pouhých 7,9 procenta, což je méně, než bylo 8,7 procenta v roce2013 a 9,2 procenta v roce 2014,“ hodnotí hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Za neřesti utratí Češi miliardy. Za alkohol dají osmkrát víc než za vzdělání |
Slabinou rozpočtu je, že není předvídatelný – kvůli problematickým veřejným zakázkám, pomalému náběhu čerpání fondů EU a nejisté výši přílivu peněz z Unie. Není ani dostatek připravených projektů, aby bylo možné investovat rychleji. I v příštím roce tak budou evropské peníze mít zásadní vliv na celkový úspěch či neúspěch.
„Největším problémem je asi neschopnost vyčerpat peníze z EU na smysluplné projekty, tedy například typicky na dopravní infrastrukturu. Ta by zlepšila dopravní obslužnost, zmenšila náklady, vylepšila životní standard a zvýšila skutečný i potenciální růst české ekonomiky. Pokud se toto nedaří, pozitivních efektů se samozřejmě nedočkáme nebo přicházejí jen omezeně,“ vysvětluje Dřímal.
Podle Komerční banky by tak po rekordním přebytku v roce 2016 měl v roce 2017 následovat schodek 45 miliard korun. Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč je o něco optimističtější, když odhaduje rozpočtový deficit na třicet až čtyřicet miliard.
Co kritizují opoziční politici
Návrh rozpočtu se nezdá opozičním politikům. Vadí jim, že nejdůležitější zákon roku nepočítá s některými normami, které mají v roce2017 o miliardy zhoršit rozpočtovou bilanci. Jde například o plánované zavedení otcovské dovolené, rozšíření zelené nafty pro zemědělce či vrácení daňových slev na děti pro živnostníky s paušály.
To všechno dohromady by po výdajové stránce mělo znamenat přes tři miliardy korun navíc.
Podle ministra financí Andreje Babiše však ani tato opatření plánovanou výši deficitu neohrozí – stejně jako neohrozí hlavní cíl rozpočtové strategie vlády, jímž je postupné snižování schodku státního rozpočtu ze 100 miliard navržených pro rok 2015 až na 30 miliard korun v roce 2019.
