Zákon o "zahraničních agentech" je navzdory silným protestům z Ruska i ze zahraničí od 1. listopadu v platnosti, ale právní norma rozšiřující jeho platnost na média naráží na problémy. Fjodorov navrhl ve Státní dumě nový mediální zákon už letos v červenci, ale po kritických komentářích z Kremlu ho sám stáhl.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle jeho původního návrhu se k financování ze zahraničí měla otevřeně přihlásit všechna média, která získávají jakékoli prostředky ze zahraničních zdrojů. "Pokud například televizní kanál podpoří ve volbách některého gubernátora, voliči musejí vědět, že na daném kandidátovi mají zájem USA a gubernátor bude pracovat pro ně," uvedl jako příklad Fjodorov.
Červencový návrh narazil na kritiku, která zaznívala i z řad Fjodorovových spolustraníků z Jednotného Ruska. Ruské zákony podle nich fungování médií regulují už dostatečně, transparentní je i jejich financování. Sám navrhovatel odvolal projekt v okamžiku, kdy se do sporu vložila ruská vláda - dala najevo, že "v daném znění" poslancův návrh nepodpoří.
'Sovětské praktiky'
Dnes Fjodorov přišel do parlamentu s novou verzí. Za "zahraničního agenta" budou média povinna se označovat jen tehdy, když podíl jejich financí přicházejících z ciziny překročí 50 procent celkových nákladů. Ze zákona navíc budou vyjmuta média, která se nezabývají politikou.
Už v červenci návrh nového mediálního zákona kritizovala vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. Upozornila, že Rusko ve vztahu ke svobodě slova "sklouzává k sovětským praktikám".
