28. prosince 2016 10:00 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Sedm nových hříchů: lidé jsou chamtiví. Žádají stále víc, dostatek neexistuje

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Chamtivost (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Chamtivost (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

„Chamtivost je dobrá. Chci, abyste to věděli. Chamtivost je zdravá. Můžete být chamtiví a nemít výčitky svědomí,“ řekl v květnu 1986 při příležitosti předávání diplomů absolventům Kalifornské univerzity v Berkeley americký burzovní obchodník Ivan Boesky. Máloco dokáže lépe vystihnout mentalitu značné části populace dnešního světa než jeho slova.

Na jejich přitažlivosti nic nezměnilo ani to, že byl Boesky nedlouho poté odsouzen k zaplacení pokuty 100 milionů dolarů a třem a půl roku vězení za insider trading. Jeho slova o chamtivosti se stala dokonce inspirací pro film Wall Street, kde je přednesl Gordon Gekko v podání Michaela Douglase. Režisér Oliver Stone chtěl vytvořit odstrašující příběh o úpadku lidské morálky; místo toho paradoxně přiměl tisíce mladých mužů, aby zkusili pohádkově zbohatnout jako burzovní makléři.

Banner Index

Touha nahromadit víc než ostatní vládne světu. Možná byli takoví lidé vždycky, snad nikdy ale nebyla chamtivost tak tolerovaná, či dokonce vychvalovaná jako v posledních desetiletích. V dobách středověku byla zařazena mezi sedm hlavních hříchů a hromadění majetku bylo odsuzováno.

Jako zlom ve vnímání chamtivosti je často označován text nizozemského filozofa a politického ekonoma Bernarda Mandevilla, který v roce 1705 publikoval svoji Bajku o včelách. Mandeville v ní vyslovil názor, že hnacím motorem pokroku není nic jiného než touha jedince po osobním prospěchu.

Motor ekonomiky může chamtivost i zadřít

S podobnou chválou chamtivosti pak přišel i slavný skotský filozof a zakladatel moderní ekonomie Adam Smith. Dle něho přece každý jedinec, který sleduje své osobní zájmy, zároveň podporuje pokrok a blahobyt celé společnosti.

Jistě, chamtivost může být skutečně zčásti tím, co pohání motor ekonomiky. Zároveň jej ale může stejně tak snadno zadřít. Při poslední finanční krizi chamtivost bankéřů a finančních společností málem přinesla globální katastrofu. Obří bankovní společnosti padaly do propasti bankrotu a zachránit je nakonec musela až masivní státní pomoc. Hříchy několika málo extrémně bohatých jedinců tak zaplatili daňoví poplatníci.

Chamtivost moderní společnosti se ale zdaleka netýká jen peněz. Projevuje se v obří spotřebě čehokoli, od jídla až po energie. Heslem je nahrabat si co nejvíc teď hned, bez ohledu na to, jaký to bude mít v budoucnosti efekt pro naše potomky.

‚Dokud nakupuješ, žiješ‘

Pomáhá tomu i reklama, která lidi svádí. „Dokud nakupuješ, žiješ,“ lákají slogany. A lidé utrácejí. Utrácejí za věci, které nepotřebují, peníze, které často nemají. A tak se zadlužují, čímž k hříchu chamtivosti přidávají i hřích nepřiměřenosti. Činí si nárok na věci, na něž nárok nemají. Možná doufají, že tak uspokojí své potřeby, avšak to je omyl.

Moderní společnost nezná uspokojení. Dostatek neexistuje, je třeba mít stále víc. A tak se ženeme v závodě za dalšími penězi a doufáme, že budeme mít víc než ostatní. Jenže tento závod nemá cíle. Je nekonečný, mění se jen závodníci, jejichž život nekonečný není. V takovém závodě nakonec není vítězů, jen poražených.

Petr Kain, Lidové noviny
  • 4Diskuse