Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

‚Obvinění musím odmítnout‘. Šéf Rozhlasu se ohradil proti petici zaměstnanců

Média

  14:06
PRAHA - Generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral se v pátek ohradil proti čtvrtečnímu prohlášení zaměstnanců ČRo, v němž kritizují jeho vystupování v souvislosti s reportážemi Janka Kroupy o hospodaření koncernu Agrofert na pozemcích s nevyjasněnou strukturou vlastníků. V drtivé většině bodů odmítl stížnost společnosti Agrofert, pochybnosti měl ale o kvalitě zpracování reportáží, uvedl Zavoral v prohlášení. Pod petici s kritikou jeho postoje se podepsalo více než 215 lidí, zaměstnanci ji v pátek vedení předali.

Šéf Českého rozhlasu René Zavoral v roce 2016. foto:  Michal Růžička, MAFRA

Generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral se v pátek ohradil proti čtvrtečnímu prohlášení zaměstnanců ČRo, v němž kritizují jeho vystupování v souvislosti s reportážemi Janka Kroupy o hospodaření koncernu Agrofert na pozemcích s nevyjasněnou strukturou vlastníků. 

V drtivé většině bodů odmítl stížnost společnosti Agrofert, pochybnosti měl ale o kvalitě zpracování reportáží, uvedl Zavoral v prohlášení. Pod petici s kritikou jeho postoje se  podepsalo více než 215 lidí, zaměstnanci ji v pátek vedení předali.

Zavoral ve středu na zasedání Rady Českého rozhlasu uvedl, že Kroupovy reportáže byly nevyvážené a neobjektivní. Podle něj mu to potvrdila analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Rada doporučila, aby se ČRo snažil do budoucna o objektivitu, což se v „tomto případě zcela nestalo“.

Kroupovy reportáže o Agrofertu nebyly objektivní, tvrdí šéf Českého rozhlasu. Chce školit zaměstnance

Podle zaměstnanců lze Zavoralova slova vnímat jako zastrašování. Pracovníci žádají Etickou komisi rozhlasu, aby reportáže zhodnotila. Na podpisových arších, které má ČTK k dispozici, je například moderátorka Lucie Výborná, dále pak Barbora Tachecí, Michael Rozsypal, Jan Bumba nebo šéf domácího zpravodajství rozhlasu Vladimír Křivka, šéf webu iRozhlas.cz Radek Kedroň nebo Patricie Polanská pověřená řízením ČRo Plus. 

Kroupu překvapil počet podpisů. „Že se takové množství kolegů ohradilo proti manipulativnímu postupu ředitele a že si uvědomilo, že se pravděpodobně z jeho strany jedná o zastrašování, je samo o sobě fakt poměrně silný,“ řekl v pátek. Zavoral by se z toho měl poučit a minimálně vyvodit závěr, že se mýlí v tom, co dělá, dodal.

„Mrzí mě, že někteří zaměstnanci Českého rozhlasu zveřejnili ve svém prohlášení ze dne 1. 2. 2018 obvinění, která musím odmítnout a ohradit se proti nim,“ uvedl Zavoral. Podle něj mají zaměstnanci pro práci takové podmínky, aby ji mohli vykonávat svobodně. Podotkl, že stejně tak se dělo i v případě reportáží o pozemcích s nejasným vlastníkem. „Všechny zpravodajské či publicistické příspěvky byly odvysílány či napsány a zveřejněny. Podotýkám, že jsem také v drtivé většině bodů odmítl stížnost společnosti Agrofert,“ sdělil.

Souboj tří analýz

Stanovisko k věci si podle něj vyžádala Rada ČRo, na kterou Agrofert své výtky k reportážím Janka Kroupy adresoval. „Nikdy jsem nepopíral závažnost tématu, na přímý dotaz členů Rady ČRo jsem pouze loni v listopadu vyjádřil pochybnosti o kvalitě zpracování,“ uvedl v pátek. Proto nechal vypracovat odborné analýzy. Jednu nechal zadat Karlu Hvížďalovi, kterého si vybrali pracovníci zpravodajství ČRo.

Komise chce v souvislosti s nahrávkami Babiše vyslechnout novináře Kroupu

Ze tří zpracovaných analýz byla podle ředitele použitelná jen jedna. „Ta bohužel potvrdila mé pochybnosti a ukázala, že v reportážích k danému tématu byla řada diskutabilních jevů a nedostatků,“ uvedl. Analýzy Karla Hvížďaly a Newtonu podle něj neposkytovaly odborný rámec.

V prohlášení napsal, že se zaměstnanců v minulosti mnohokrát zastal. „A zastávat budu - vždy, když tato práce bude kvalitní a dobře odvedená. Pokud bych ale hájil chyby a nedostatky, jen bych tím podkopával důvěru veřejnosti v to, že Český rozhlas pracuje objektivně,“ dodal.

Zaměstnanci jsou ale toho názoru, že ředitel, ač měl k dispozici tři nezávislé analýzy, zcela účelově si vybral jen jednu z nich a z té pak pouze citoval vybrané pasáže. Ve svém prohlášení pracovníci naopak citují část analýzy, která pochybení relativizuje.

Celé vyjádření Reného zavorala

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

vzhledem k tomu, že jsem do této chvíle neobdržel „Prohlášení“ některých zaměstnanců ČRo a s jeho zněním jsem se seznámil až z médií, zasílám vám k němu své stanovisko.

Vážím si práce všech zaměstnanců Českého rozhlasu, tedy i redaktorů Zpravodajství. Neváhal jsem je proto na posledním veřejném zasedání Rady ČRo pochválit za dobře zvládnuté pokrytí prezidentské volby a nejednou jsem také jejich výkony ocenil.

V Českém rozhlase pracuji 16 let a na každé pozici, kterou jsem zastával – od řadové až po manažerské – jsem vždy ctil a hájil zájmy média veřejné služby, jeho objektivitu, nestrannost a vyváženost. Jako generální ředitel jsem vždy vedl otevřený dialog se zaměstnanci a neváhal hájit jejich kvalitní práci a profesionalitu. Vždy jsem také přede všemi hájil dobré jméno Českého rozhlasu.

Mrzí mě, že někteří zaměstnanci Českého rozhlasu zveřejnili ve svém prohlášení, datovaném dne 2. 2. 2018 obvinění, která musím odmítnout a ohradit se proti nim.

Všichni zaměstnanci Českého rozhlasu měli vždy pod mým vedením pro svou práci takové podmínky, aby ji mohli vykonávat svobodně a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Stejně tak se dělo i v případě reportáží o pozemcích s nejasným vlastníkem, které připravoval redaktor Janek Kroupa a další redaktoři. Všechny zpravodajské či publicistické příspěvky byly odvysílány či napsány a zveřejněny.

Podotýkám, že jsem také v drtivé většině bodů odmítl stížnost společnosti Agrofert. Mé stanovisko k této věci si vyžádala Rada ČRo, na kterou dotyčná firma své výtky k reportážím Janka Kroupy adresovala.

Nikdy jsem nepopíral závažnost tématu, na přímý dotaz členů Rady ČRo jsem pouze loni v listopadu vyjádřil pochybnosti o kvalitě zpracování. Tak, jak jsem deklaroval, jsem nechal vypracovat k této věci odborné analýzy, z toho jednu jsem nechal zadat Karlu Hvížďalovi, kterého si vybrali na své přání pracovníci zpravodajství ČRo. S nimi jsem také o věci otevřeně hovořil a seznámil je s mými výhradami a zároveň deklaroval, že pokud se moje podezření o nedostatcích nepotvrdí, budu jedině rád.

Ze tří zpracovaných analýz jsem mohl pro dané téma využít pouze jednu, analýzu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, která byla nejkomplexnější a nejlépe zpracovaná. Ta bohužel potvrdila mé pochybnosti a ukázala, že v reportážích k danému tématu byla řada diskutabilních jevů a nedostatků. Stejně tak mě v mém postoji utvrdily názory dalších mediálních odborníků a právníků, kteří pro mě dané téma analyzovali.

Analýzy pana Hvížďaly a Newtonu neposkytovaly odborný rámec, na základě kterého by bylo možné téma hospodaření na pozemcích s nejasným vlastníkem objektivně hodnotit. Materiál Karla Hvížďaly byl spíše esejistickým útvarem, práce společnosti Newton se zabývala převážně kvantitativním výzkumem, nikoli však kvalitativní složkou a rámováním obsahu.

Po objektivním přečtení všech tří analýz, které jsou veřejně dostupné, musí každý vidět rozdíl v jejich zpracování. Stejně bych si mohl počínat já a uvést, že autoři „Prohlášení zaměstnanců“ si ve svém textu vybírají „účelově“ jen ty pasáže, které hovoří v jejich prospěch. Já ale tímto způsobem postupovat nechci.

Zaměstnanců i práce Českého rozhlasu jsem se v minulosti mnohokrát zastal a zastávat budu – vždy, když tato práce bude kvalitní a dobře odvedená. Pokud bych ale hájil chyby a nedostatky, jen bych tím podkopával důvěru veřejnosti v to, že Český rozhlas pracuje objektivně a podle platných zákonů a Kodexu ČRo.

Právě já jsem byl tím, kdo kdysi zakládal v Českém rozhlase investigativní buňku zpravodajství a podporoval jejich práci, a to přístupem „padni komu padni“. Tím více se mě dotýkají slova Janka Kroupy, který k mé lítosti nemá na zřeteli dobro Českého rozhlasu a není schopen přiznat vlastní chybu, ačkoli byla potvrzena nezávislým a respektovaným zdrojem.

V této souvislosti bych rád zdůraznil, že nedostatky v reportážích Janka Kroupy a jeho spolupracovníků potvrdila jak analýza IKSŽ FSV UK, tak i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Rada Českého rozhlasu.

Zároveň mi dovolte vás odkázat na již zveřejněné materiály, které souvisí s tímto tématem.

S přáním klidného víkendu

René Zavoral

Autor: