Prvním je současný správní náměstek ředitele Jiří Špelina, druhým pak ředitel divize Horní Planá Petr Král.
Špelina je ve vojenských lesích od roku 2014. „Ano, do výběrového řízení jsem se přihlásil,“ potvrdil LN. Už dříve pracoval pro stát, byl právníkem ve Fondu národního majetku ČR i na ministerstvu obrany.
Zkoušel také politickou kariéru, v roce 2006 kandidoval do zastupitelstva hlavního města jako nestraník za Věci veřejné. S tehdejším místopředsedou VV Josefem Dobešem spoluvlastnili vydavatelství Pražan, které vydávalo nejdříve stejnojmenný měsíčník a od roku 2009 občasník přejmenovaný na Věci veřejné.
Druhý favorit
Druhý favorit se lesnictví věnuje celý život. Král vystudoval Střední lesnickou školu v Písku, poté obor lesního inženýrství na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Ve VLS pracuje od roku 2006, předtím působil v Lesích Český Krumlov. Král nechtěl svoji účast ve výběrovém řízení komentovat.
Ředitelem Vojenských lesů a statků byl až do letošního září Josef Vojáček. Ten se přihlásil do výběrového řízení na ředitele jiného státního podniku – Lesů ČR – a uspěl v něm. Do funkce byl jmenován na začátku září. Lesy ČR přišly o předchozího šéfa poté, co bývalý ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO) odvolal Daniela Szóráda, a to kvůli kůrovcové kalamitě, která zasáhla české lesy vůbec nejvíc v historii.
Podle ministra Szórád nezakročil proti kalamitě dostatečně a včas. Stejně jako Vojáček v Lesích ČR bude ale muset kůrovcovou kalamitu řešit i nový ředitel Vojenských lesů a statků. Škůdce zasáhl i je.
Boj s kůrovcem je priorita
Jako prioritu vidí boj s kůrovcem i Špelina, a pokud by ve výběrovém řízení uspěl, chtěl by se zaměřit právě na něj. „Je nezbytné monitorovat další výskyt tohoto škůdce na území ve správě VLS a důsledně předcházet jeho rozšíření. Zároveň je třeba neustále aktivně sledovat trh s dřívím a nacházet nové odbytové možnosti,“ sdělil.
VLS obhospodařují 123 hektarů porostů (což je více než dvojnásobná rozloha Prahy). Kůrovcová těžba se tady rok od roku zvyšuje. V roce 2012 činila 25 tisíc kubíků, předloni už to bylo 232 tisíc. V újezdech se sice postupně zvyšoval i celkový objem vytěženého dříví, ovšem nebyl to tak rapidní skok, jaký nastal u dřeva napadeného lýkožroutem.
V roce 2016 bylo ve VLS z celkového objemu 85 procent těžeb nahodilých – šlo o stromy, které buď pokácel vítr, nebo jež napadl škůdce. Podnik tak nakonec úplně zastavil úmyslnou těžbu zdravého dřeva.
I přesto ale vytěžily VLS nakonec loni víc, oproti roku 2016 o 25 procent. Z 1,6 milionu kubíků tvořila 90 procent těžba nahodilá, z toho čtvrtina bylo dříví napadené kůrovcem.
Ziskový podnik
I tak se ale na rozdíl od Lesů ČR vojenským lesům dařilo a podnik ministerstva obrany skončil v zisku. Zatímco Lesům ČR klesl loni meziroční čistý zisk o 26 procent, VLS se zvýšil o 12 procent.
Trh se přitom potýká s klesajícími cenami dřeva, a to kvůli přebytku kalamitního dříví nejen v Česku, ale i v okolních státech. Pokles je to přitom významný, v řádu stokorun za kubík.
Vojenské lesy a statky hospodaří ve vojenských újezdech, a to jak existujících, tak zrušených. Spadají pod ně například Brdy nebo Ralsko. Dohromady se starají zhruba o pět procent ze všech lesů. Největším vlastníkem jsou Lesy ČR, které obhospodařují bezmála polovinu lesů v zemi.
