Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Šéf pražské burzy Petr Koblic hlásí: Restartujeme Start

Ekonomika

  7:00
Vypadá to jako kdyby se na pražské burze blýskalo na lepší časy. Zájem investorů vzbudil nedávný vstup Moneta Money Bank, šlo ostatně o letošní největší evropský primární úpis akcií. Další zájemce ze stran investorů i firem toužících po vstupu burzu by pak mohl přilákat projekt nového obchodního trhu, který chce pražský akciový trh spustit na podzim.

Petr Koblic foto:  Dan Materna, MAFRA

LN: Na pražské burze se po delší době opět objevila velká společnost Moneta Money Bank, EPH úpis akcií na poslední chvíli zrušila. Evidujete díky tomu ve světě větší zájem o pražský akciový trh?
Co jsme slyšeli od Monety a jejích poradců, tak si investoři po celém světě díky jejich roadshow oprášili, co je to vlastně česká ekonomika a proč by se o ni měli zajímat. Takto velká emise samozřejmě vzbudila zájem a tak trochu i prošlapala cestu ostatním. Byl to ostatně letos největší primární úpis akcií v Evropě. Myslím, že kdyby teď do Prahy přišla i menší, třeba poloviční emise, tak by v mezinárodních investičních vodách vzbudila více vzruchu než před příchodem Monety.

LN: A evidujete i vyšší zájem ze strany firem, které by na pražskou burzu chtěly vstoupit? Dojde v dohledné době k nějakému dalšímu vstupu na pražský akciový trh?
Něco ve velikosti Monety už letos nevidíme. Je to dáno velikostí české ekonomiky, nemůžete mít prostě takto obrovské transakce každou chvíli. A pohříchu je také řada velkých českých firem pevně v rukou mezinárodních korporací listovaných na burze, fungují v podstatě jako česká pobočka a pravděpodobně už nikdy na žádný akciový trh nepůjdou. Je pravdou, že když jsem komunikoval s lidmi z EPH, tak pro ně pražská burza není uzavřenou kapitolou, ale zase na druhou stranu nevidím, že by se něco mohlo udát řekněme do nějakých dvou let.

LN: A pokud jde o menší firmy?
Komunikujeme s řadou středních firem. Často říkají: “My na burzu jednou přijdeme, tak za dva, tři roky.” Jenže to samé nám tvrdí třeba už pět let v kuse. Mnozí čeští podnikatelé totiž spatřují ve vstupu na burzu finální fázi vývoje společnosti a v podstatě používají akciový trh ke svému odchodu ze společnosti. Přitom burzy by měly fungovat, a v anglosaském světě také fungují, jako prostředek k tomu, aby se firma stala silnější. Tohle chápání ve střední Evropě nevidíme.

LN: Je pravdou, že o vstupu na burzu uvažuje společnost Korado?
S Koradem komunikujeme více než rok. Byť je to velice známá firma, není nijak obrovská, ale myslím, že by to byla hezká transakce a vzhledem k akcionářské struktuře by to pro mnohé vlastníky bylo řešení, které dlouho hledaly.

LN: Kromě Monety měla na pražskou burzu vstoupit i společnost EPIF, do níž by EPH oddělila svou infrastrukturní divizi. Nakonec z toho sešlo, upřímně, věřil jste, že EPIF akcie v Praze upíše, nebo jste to od počátku považoval spíš za hru, kterou se EPH snažila popohnat jednání o koupi EPIF s jedním investorem?
Prakticky všechny velké transakce ve střední a východní Evropě probíhaly tak, že se paralelně jednalo o vstup na burzu a přímý prodej jednomu finančnímu investorovi. Když jsem poprvé slyšel o možnosti mít EPIF na burze, myslel jsem si, že jde jen o nějaké testování trhu, ale čím déle jsme s EPH jednali, tím víc jsem byl přesvědčen, že to myslí vážně. Až mě překvapilo, jak blízko ta transakce byla uskutečnění. Chybělo asi opravdu jen málo a ta akcie mohla být na trhu. Je to pro kapitálový trh obrovská škoda.

LN: Před rokem jste zmiňoval, že burza připravuje projekt tržiště, kde by se neobchodovalo denně, ale jenom občas a šlo by o jakýsi výměnný trh investic typu private equity. Jak daleko jste se dostali?
Projekt stále žije. Děláme na něm rok a půl a byli jsme v situacích, kdy jsme nad ním skoro zlomili hůl. Ukázalo se, že jeho legislativní ukotvení je složitější, než jsme čekali, ale v uplynulých týdnech se nám podařilo z 99 procent vše vyřešit. Očekáváme, že bychom vše odstartovali na podzim.

LN: Problémy s legislativním ukotvením myslíte, že k projektu měla výhrady ČNB?
Neřekl bych výhrady. Něco jiného je, když máte něco ve fázi projektu a něco jiného, když si sednete a začnete opravdu psát předpisy, jaké konkrétní kroky mají subjekty v dané situaci dělat. Najednou najdete deset zakopaných psů, ze kterých se mohou stát psi baskervillští. Nešlo o to, že bychom se hádali s ČNB, ona nám naše návrhy velmi profesionálně připomínkovala a my jsme se je pak snažili upravit tak, abychom se pak nemuseli stydět za jejich konečnou podobu, kterou na ČNB doneseme. V současnosti zbývá jeden poslední detail, který myslím bez problémů vyřešíme.

LN: V čem byly problémy?
Šlo o technicko-právní záležitosti týkající se korporátního práva. Obecně stále platí, že roubovat na něco tak typicky anglosaského, jako je kapitálový trh, na Český zákon o obchodních korporacích, nebo obecně na kontinentální korporátní právo je vždy velmi obtížné, ale ne nemožné.

LN: Jak bude tedy tento trh vypadat? Bude to něco jako Start, nebo snad náhrada Startu?
Start nikdy historicky nesplnil tu roli, kterou jsme mysleli, že splní. Chybně jsme podlehli tlaku některých obchodníků a Start jsme udělali jako normální burzu, akorát pro malé firmy. V některých krocích vstupu na trh a obchodování byly fixní náklady tak vysoké, že to pro malé společnosti nefungovalo. Prostředníci, které pro obchodování na burze potřebujete, na tom prostě nevydělají tolik, aby je to vůbec zajímalo. Aby třeba někdo analyticky pokrýval určitou společnost, musí se s ní obchodovat. A když jsou objemy deset milionů za rok, protože ta firma samotná má tržní kapitalizaci sto milionů, tak to nikoho zajímat nebude.

LN: Co to tedy bude znamenat pro Start?
Vezmeme jméno Start a přelakujeme to na něco jiného. Nový trh bude restartem Startu.

LN: A v čem se tedy ten restartovaný Start bude odlišovat od klasického burzovního trhu?
Klíčové je, že se nebude obchodovat denně. Likvidita se bude koncentrovat do několika dní v roce. A budou se obchodovat podíly, které budou spíše podobné tomu, co se děje na venture kapitálovém trhu. To znamená, že to nebude trh pro drobné investory, tu minimální obchodovatelnou investici chceme nastavit poměrně vysoko, kolem milionu korun.

LN: Předpokládám, že když se trh rozjede na podzim, musíte už mít vytipované nějaké firmy, které by na něm mohly být.
Máme už seznam firem, které by se na tomto trhu mohly obchodovat. Nechceme, aby jich ze začátku bylo příliš. Myslím, že ideální číslo jsou tak dvě až tři. S vybranými společnostmi komunikujeme, ale že bychom měli něco podepsáno, to zatím ne.

LN: Platí stále, že západní investoři příliš nerozlišují mezi Českem a jinými zeměmi střední Evropy, že nás hází do jednoho pytle? A neubližuje nám to trochu vzhledem k dobrým výkonům české ekonomiky?
Ve světě investičního bankovnictví stále stojí železná opona, která se jmenuje indexy. Nejpoužívanější index na rozvíjející se trhy se jmenuje MSCI a pro nás je neštěstím, že používá kvantitativní parametry. Takže bychom tu mohli mít HDP jako Švýcarsko, nulovou inflaci, ekonomický růst jak blázen, ale pokud nebudeme mít na trhu deset firem velkých jako ČEZ, tak pro ně budeme stále rozvíjející se trh. V důsledku to znamená, že když vejdete do dealingu nějaké velké investiční banky v Londýně, tak uvidíte na začátku tradery pokrývající Německo a až někde na druhé straně sálu je analytik, který pokrývá střední a východní Evropu. A ti lidé se pořádně ani neznají. Částečnou vinu nesou i média. Když si zapnete CNBC, pořad Closing Bell (věnuje se obchodování na světových akciových trzích, pozn. red.), tak máte pocit, že sledujete televizi v roce 1988. Uvidíte tam mapu, kde je vysvícená západní Evropa, tedy v zásadě členové NATO v roce 1988, přičemž zbytek Evropy je černý. Jakoby nám říkali: Hic sunt Leones.

LN: Určitá ignorance západního investorského světa nás tedy brzdí? Byli bychom na tom lépe, kdyby nás brali jako součást vyspělého světa?
Nechci aby to vypadalo, že když budeme patřit k západní Evropě, bude to pro nás automatická spása. Bylo by to asi lepší pro valuaci podniků, na druhou stranu to může být docela potíž. Pamatuji se na rozhovor s někdejším šéfem řecké burzy, který vyprávěl, že když bylo Řecko povýšeno z rozvíjejícího se trhu mezi trhy rozvinuté, začala jedna z nejhorších epizod v historii tamního akciového trhu. Všechny fondy specializující se na rozvíjející se trhy najednou musely své investice v zemi odprodat a Řekové museli najít cestu k fondům rozvinutých trhů, které ale tamní trh neznaly a ani je moc nezajímal. Tyto fondy měly v portfoliu americké, německé či britské akcie a Řecko pro ně bylo strašně malé. Povýšení trhu mezi ty rozvinuté je zkrátka dvousečná zbraň.

LN: Vyplývá z toto tedy, že pro pražskou burzu jsou nejdůležitější domácí investoři?
To ne. Po pravdě jsme zcela závislí na mezinárodních investorech. Ti čeští jsou naší největší slabinou. Je to dáno spoustou faktorů. Jednak u nás neexistují opravdové penzijní fondy. To co se v Česku nazývá penzijním fondem jsou obyčejné fondy peněžního trhu. Manželka nedávno dostala výpis z porfolia jednoho penzijního fondu a já málem praskl smíchy, když jsem to četl. Šededesátpět procent měl ve státních dluhopisech, necelých třicetpět procent v termínovaných vkladech a zbytek, nula nula nic - ostatní aktiva. To není portfolio, to je blábol. A může za to ten imbecilní zákon nakazující penzijním fondům, že musí mít každý rok plusový výnos.

LN: A co by se tedy mělo udělat s kapitálovým trhem v Česku, aby lépe fungoval?
Za prvé by se měly vytvořit normální penzijní fondy. Za druhé je třeba podpořit sekuritizaci v Česku. To znamená, aby se vydávaly dluhové instrumenty a dostaly přednost před bankovním trhem. Instituce jako různé fondy fondy či třeba pojišťovny mají podle propočtů AKAT asi 1,15 trilionu korun. A neví co si za to mají koupit. Proč firmy nevydávají více dluhopisů? No protože banky, které mají také spoustu hotovosti, před nimi klečí na kolenou a prosí je, aby žádné dluhopisy nevydávaly a raději si od nich vzaly úvěr. To je třeba změnit. A pak ještě jednu věc. Když se bavím s firmami, které chtějí vstoupit na kapitálový trh, tak tím největším nákladem pro ně není sestavení prospektu, ale náklad na změnu svých účetních standardů. Měli jsme tu jednu firmu, která měla takřka připravený vstup na burzu, jenže měla české účetní standardy, což znamenalo, že by mohla jít jen na neregulovaný trh, kde by jejich akcie nemohly nakoupit regulované subjekty, takže se nakonec muselo IPO o půl roku posunout, aby firma stihla přejít na IFRS. Proto říkám, pojďme v Česku všichni povinně přejít na IFRS. České účetní standardy jsou minulostí. Pomůže to mezinárodním investorům, pomůže to bankám, které tak lépe porozumí výsledkům svých klientů. Podívejte se, já po dvaceti letech praxe na kapitálových trzích nevyčtu z českých účetních standardů nic. S nimi můžu tak akorát utřít čaj vylitý na stole. Z těch mezinárodních vám jsem schopen po dvou, třech minutách říct, co to je za firmu, jak vypadá a když budu mít výsledky za pár let, tak odhadnu i jak to s ní pravděpodobně bude vypadat do budoucna.

LN: Kdo je nejvíce proti plošnému zavedení IFRS?
Především úředníci. Tvrdí například, že neví, co by se pak stalo s daňovým výběrem. To se dá přitom snadno nasimulovat. Vůbec největší opozice bude ale asi armáda daňových a účetních poradců, kteří se deset, patnáct let před odchodem do důchodu už nechtějí nic nového učit.

LN: Jak reálné je prosadit tento návrh?
Nevím, nedokážu to odhadnout. Je to boj s větrnými mlýny. Možná se tom povede, ale bude to rozhodně trvat dlouho.

LN: Jsou ještě jiné způsoby jak podpořit kapitálový trh v Česku, třeba prostřednictvím daňových zvýhodnění?
Samozřejmě. Kotované firmy jsou transparentnější a tím pádem je pro ně mnohem komplikovanější schovávat své výnosy. To logicky vede k tomu, že daňový výnos z nich je správný a tím pádem vyšší. Je jasné, že by se jim tím pádem mohlo daňově ulevit. Když ale komukoli navrhnete, že by měl dát někomu daňovou úlevu, tak abyste si najal armádu lobbistů, která to vysvětlí každému poslanci zvlášť.

LN: Fungují mimochodem nějaké takové daňové výjimky v jiných zemích?
Teď zrovna jsem odpovídali na nějaký dotazník evropské federace burz na toto téma, až jako členská firma dostaneme výsledky určitě je nějak budeme publikovat.

LN: Před lety se mluvilo o spojení CEESEG s varšavskou burzou, je takové propojení v současnosti ještě ve hře?
Spojení s Varšavou momentálně vůbec není reálné. Polský akciový trh momentálně bojuje o to, aby vůbec mohl dál fungovat, a to alespoň trochu úspěšně. Nová vláda na tamní kapitálový trh tvrdě tlačí, možná někdy pochopíme, proč tak činí.

LN: Varšavská burza vám byla v minulosti často předhazovaná jako příkladný postkomunistický akciový trh. Máte z toho, že je v potížích škodolibou radost, nebo je její úpadek problémem pro celý kapitálový trh ve střední Evropě?
Škodolibý nejsem. Jestliže by to mělo skončit zásadní likvidací polského kapitálového trhu, tak by to mělo negativní vliv na celou střední a východní Evropu. Samozřejmě, dlouhá léta mi bylo z mnoha stran předhazováno proč to neděláme jako ve Varšavě, na což jsme odpovídali, že tamní burza dostává dárky od vlády a počkejte, až je přestanou dostávat. To se teď stalo, takže se dá říct, že cítíme určité zadostiučinění.

LN: Stává se, že za vámi přijdou podnikatelé, kteří prodali firmy, jež založili na počátku 90. let a teď uvažují co s penězi? Chtějí po vás radu?
Jistě, takoví lidé za mnou chodí, většinou prodali svou společnost a teď chodí po Praze, přemýšlejí jaký dům si pořídit na Vinohradech a jakou jinou firmu by si měli koupit.

LN: Co jim radíte?
Říkám jim, že tu svou původní firmu neměli prodávat, nýbrž ji měli dál rozvíjet. Mohli jít na burzu pro kapitál, koupit třeba svou polskou konkurenci a pak třeba i tu německou a stát se velkou evropskou firmou. Místo toho svou společnost prodali, jen co jim někdo ukázal kufr plný peněz. Pak po půl roce zjistí, že jim leží na účtě balík peněz, což není úplně ideální. Po pravdě s nimi moc nesoucítím.

Autor:

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...