Šéfové ztrácejí prestiž, populárnější jsou už i účetní

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění si lidé letos více než manažerů cení účetních, truhlářů nebo policistů.
Na vině je podle odborníků hned několik důvodů. Jedním z nich je fakt, že manažerskou funkci má dnes téměř "každý druhý".

"Například manažer kopírovacího centra může být ten, za kým lidé chodí, aby jim udělal kopii dokumentu, a k tomu potřebujete základní vzdělání. Ale je to ,manažer‘," říká Filip Černý, personální ředitel společnosti AutoCont.

"Přestali jsme nazývat věci pravými jmény, asistentka je office manažer, prodejce je obchodní manažer, pracovník odpovědný za styk s médií je PR manažer. Ani jeden z nich nikoho neřídí, ale zní to lépe. Lidé si neumí představit konkrétní práci typu lékař, truhlář, metař pod pojmem manažer," říká Ján Dolejš, lovec manažerů ze společnosti PP Partners.

Podle odborníků také došlo k poškození dobré pověsti opravdových manažerů, tedy lidí, kteří zastávají vedoucí funkce, řídí zaměstnance a stanovují firemní strategii.

"A toto je jedna z nejtěžších prací, stanovit správně vizi a strategii a pak motivovat lidi tak, aby chtěli těchto cílů dosáhnout. Manažer totiž pracuje s tou nejhůře predikovatelnou proměnnou, a tou je člověk," říká Černý.

Jsou manažeři zbyteční?

Střední a nižší management má také podle odborníků v Česku tendenci shazovat vinu na své podřízené. To způsobuje, že zaměstnanci nechápou pravou povahu práce svých nadřízených, a často dokonce považují pozici manažera ve firmě za zbytečnou.

Velkou roli hrají i negativní zprávy o nestandardním chování manažerů, jako byl například nedávný pád Sazky. Čechům tak chybí pozitivní vzory kvalitních vrcholových manažerů, jako je tomu například ve USA.

Podle odborníků také české manažery trápí relativně nízká míra odpovědnosti, kterou ve své funkci mají. To je ovšem dané velikostí českého trhu.

Propadli se i politici

"Ředitel pro Českou republiku má v nadnárodní společnosti zhruba desetinovou zodpovědnost oproti manažerovi zodpovědnému za Německo. Jinými slovy, takových, jakých je v Česku deset, mají v Německu sto," tvrdí Ján Dolejš.

Zároveň si ale Dolejš nemyslí, že propad v žebříčku prestiže povolání má nějaký zásadní dopad na samotné povolání. "Kdo chce ovlivňovat dění okolo sebe, nevyhnutelně směřuje k manažerské pozici," dodává Dolejš.

Manažeři ale nejsou jediní, kteří v očích české veřejnosti klesli. Nejvíce se v žebříčku hodnocených povolání propadli ministři a poslanci.

"Uvedené změny jsou nejvýraznějšími posuny za období posledních čtyř let. Dokládají, že současný stav naší politické scény se promítl do výrazného poklesu prestiže všech povolání nějak spjatých s politikou," tvrdí Milan Tuček, autor průzkumu.