Goransson o ukradení identity neměl ponětí až do minulého týdne. Pachatel prý použil Goranssonovu totožnost, aby zažádal o půjčku nespecifikované částky. Poté u soudu vyplnil žádost o ohlášení bankrotu na jméno prezidenta Securitas.
Ačkoliv podpis, který byl na žádosti použit, se vůbec neshodoval s Goranssonovým, městský soud ve Stockholmu ohlásil v pondělí jeho bankrot.
Securitas AB
|
Prezident a výkonný ředitel bezpečnostní firmy tak byl kvůli prohlášení o bankrotu následně automaticky vyškrtnut z vedení společnosti Securitas, ale také z dozorčích rad dvou dalších společností. Dva dny poté odvolací soud anuloval rozhodnutí městského soudu a úřad, který Goranssona vyškrtl, jej opět musel zapsat do všech funkcí.
Podle mluvčí společnosti Securitas Gisely Lindstrandové krádež identity prezidenta chod firmy nikterak neovlivnila. Zneužití dat prominentního švédského činitele však spustilo podle serveru Bloomberg debatu ohledně bezpečnosti v oblasti kybernetiky a digitalizace úřadů.
Švédsko je podle Bloombergu napřed oproti zbytku světa ve snaze nahradit hotovost on-line platbami, kreditní karty akceptují dokonce i bezdomovci.
Společně s vysokou mírou transparentnosti úřadů se v nedávné době zvýšil počet krádeží identity. Případ prezidenta Securitas je pouze jedním z 12 800 zločinů spojených s krádeží identity, které odehrály ve Švédsku za posledních šest měsíců.
