Co stojí za touto nákupní horečkou na finančních trzích? Centrální banky totiž opět troubí do světa, že by zase mohly vyrazit nakupovat. V jejich případě to znamená natisknout peníze (dnes vlastně jenom vytvoří digitální záznam ve svých počítačích) a začít znovu nakupovat dluhopisy, především pak ty státní.
Při troše zjednodušení, pokud centrální banka kupuje dluhopisy, tak do ekonomiky pumpuje peníze. Následně by tyto peníze měly pomoci roztočit ekonomiku, protože banky budou mít další peníze na úvěry pro firmy apod. Když je ale peněz víc, než je třeba, rozjíždí se inflace.
Dluhopisy se v současnosti kupují hlavně proto, že je kupují centrální banky a zvyšují tak jejich cenu, což v opačném směru snižuje výnos. Na dluhopisovém trhu tak není investora, který by alespoň neuvažoval, zda je na dluhopisech bublina.
Investoři kupují akcie a komodity ne ve víře, že nové nákupy centrálních bank rozjedou ekonomiku, ale hlavně proto, že finanční trhy zalije velké množství nových peněz. Odhady zisků firem v poslední době totiž spíše klesají. Současně s tím padá dolar, protože se všichni bojí, že bude všude plno nově "natisknutých" amerických dolarů.
Roste také apetit po reálných aktivech, a tak zlato, stříbro, měď nebo zemědělské plodiny lámou jeden rekord za druhým. Při zvyšující se nervozitě a nejistotě, kam se současný ekonomický systém vyvíjí, roste preference držet bohatství v drahých kovech na úkor peněz ovládaných centrálními bankami.
Všeho moc škodí. Trhy stále více trápí myšlenka, zda současné pomoci ze strany centrálních bank není příliš. I to vysvětluje, proč poprvé v novodobé historii fyzické osoby drží více zlata než centrální banky.
