Benzinový model SUV Škoda Kodiaq by kvůli tomu, že automobilka nenaplní nové emisní limity, mohl podražit o 150 tisíc korun, pokud by se průměrná spotřeba škodovek do roku 2022 nezměnila. Právě tak vysoké pokuty Evropské unie totiž hrozí výrobcům aut, když nezačnou ve větší míře vyrábět ekologická vozidla. Pokud automobilky nechtějí být ve ztrátě, dá se tak čekat, že se pokuty za neplnění emisí projeví na prodejních cenách vozů.
Evropská unie vyžaduje, aby průměr zplodin od roku 2021 klesl jen na 95 gramů. Kdo to nesplní, začne platit u vyrobeného auta pokutu 95 eur z každého gramu navíc. Oxid uhličitý patří mezi takzvané skleníkové plyny, které se podílejí na změnách klimatu. Zmíněný cíl znamená, že vyráběná auta budou muset mít průměrnou spotřebu pod 4,1 litru benzinu nebo 3,6 litru nafty na sto kilometrů; dnes je přitom i laboratorní spotřeba aut o čtvrtinu vyšší.
Kvůli novým emisním normám se v Česku zužuje nabídka nových aut, automobilky to pocítí na výdělcích |
Do roku 2030 se podmínky ještě zpřísní, požadované maximální emise budou odpovídat spotřebě zhruba 2,5 litru nafty.
Problém ale je, když má automobilka v nabídce větší SUV s vyšší spotřebou. Potom bude muset buď platit pokuty, nebo emise vyrovnat prodejem výrazně čistšího vozu, například elektroauta. „Výrobci v tuto chvíli musí významně zvyšovat počet vyráběných elektromobilů. Je to pro ně jediná cesta, jak splnit emisní limit platný od roku 2021,“ tvrdí Petr Knap, expert na automobilový průmysl poradenské společnosti EY.
Automobilka Škoda Auto měla loni podle analytické společnosti JATO v Evropě průměrné emise oxidu uhličitého 116 gramů na kilometr.
Žíznivých aut přibývá
Škoda Auto na dotaz, zda potřebují elektrická auta ke splnění cílů odpověděla nepřímo. „Elektrifikace je klíčovou technologií výměny fosilních zdrojů energie. Snižuje závislost na ropě, snižuje emise CO2 a umožňuje vozům zítřka plně se integrovat do nových modelů systémů multimodálního provozu,“ říká mluvčí automobilky Štěpán Řehák.
Firma plánuje první elektromobil příští rok, půjde o elektrickou verzi minivozu Citigo s dojezdem kolem 300 kilometrů. Příští rok přijde i první hybrid značky s možností dobíjení ze zásuvky – půjde o elektrifikovanou verzi modelu Superb. První vůz, který byl od základů navržen jako elektromobil, uvede automobilka v roce 2020.
Škoda by musela v případě nesplnění nových limitů při současné nabídce aut platit z každého prodaného vozu pokutu přes 50 tisíc korun. Nejnižší by byla u nejúspornějšího minivozu Citigo, kde by při aktuální spotřebě šlo o necelých deset tisíc korun. Naopak výrazně by se prodražil zmíněný benzinový Kodiaq. Tyto částky by musel platit buď zákazník, nebo by se automobilka propadla do ztráty v hospodaření.
Starosti automobilkám dělají i samotní zákazníci. „Při současném trendu preference vozů SUV a benzinových motorů nyní spíše průměrná hodnota emisí roste,“ vysvětluje Knap. Řidiči totiž stále častěji volí těžší a žíznivější vozy, průměrnou spotřebu pak zvyšuje i klesající zájem o diesely. Automobilky navíc musí počítat s ještě přísnějšími ekologickými normami, ty pro změnu neřeší produkci oxidu uhličitého, ale naopak látek, které škodí přímo v okolí vozu – například oxidů dusíku nebo pevných částic. Splnění nových ekologických norem automobily vždy o něco prodraží, blíží se proto doba, kdy se ceny klasických a elektrických aut potkají.
Výrobci, kteří vyrábí ještě větší a žíznivější modely než Škoda, jsou na tom nejhůře. Všichni hledají cesty, jak prodávat co nejvíce úspornějších aut – hybridů, dobíjecích hybridů, elektromobilů, případně vozů na vodík. Nebo také menších a lehčích vozů. Každé takové auto totiž při sledování emisních norem v nabídce pomůže.
Drahé elektrovozy a dobíjení
Plně elektrické auto by na pokutách v přepočtu znamenalo úsporu 230 tisíc korun. Jenže prodat je není tak snadné. „Celé odvětví žije ve velké nejistotě, za jaké ceny budou elektromobily prodejné – tedy jak moc je bude třeba dotovat,“ říká Knap.
Automobilky se této regulaci dlouho snažily bránit, upozorňovaly například na to, že se osobní vozy na celkových emisích skleníkových plynů podílí jen nepatrně. Dopadají na ně ale tvrdé regulace, které se například letecké či lodní dopravy netýkají. Nakonec se ale s předpisem smířily a podařilo se jim získat na přípravu rok navíc. Prodeje elektrických aut v Evropě ale nejsou takové, jak se očekávalo, a výrazné zlepšení není ani v dohledu.
Kvůli emisním limitům zlevní v Česku některé automobily. Musí se rychle prodat |
Více než procento z celkových prodejů aut evidují u ekologických aut jen nejbohatší země Evropy, u těch chudších zemí jsou čísla minimální. Automobilky se proto obávají, že na východě Evropy i do budoucna mnoho neprodají a o to více budou muset udat na západě kontinentu.
Evropská asociace automobilek ACEA letos vypracovala studii, která rozebírá největší překážky rozvoje elektromobility. Hlavní z nich je cena aut. Zatímco hybridy jsou už pro zákazníky cenově zajímavé i bez dotací, u elektromobilů je ekonomická výhodnost zatím v nedohlednu – tedy pokud nejde o země, kde jsou vozidla buď zvýhodněna, nebo naopak ta ostatní znevýhodněna. To je příklad Nizozemska, kde jsou daně z vozidel s vyšší spotřebou tak vysoké, že jsou auta s přidaným elektromotorem ve výsledku levnější než ty bez něj.
Vážným problémem rychlejšího rozvoje elektromobilů jsou i dobíjecí místa. Například v Nizozemsku je přes 30 tisíc stanic na nabití, ale i to je do budoucna málo. V řadě evropských zemí jsou ale v současnosti maximálně jen stovky stanic.
