Slovensko dosud v přípravách zvažovaného dopravního projektu zastávalo roli pozorovatele. V Česku je jeho největším propagátorem prezident Miloš Zeman.
„Tímto aktem se Slovensko formálně zapojilo do pracovní skupiny k DOL (zkratka pro kanál Dunaj-Odra-Labe - pozn. red.). Předchozí memorandum, které tento dokument nahradil, už bylo zastaralé a neodpovídalo současnému stavu,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.
STALETÉ PLÁNY
|
Pro českou stranu je nejpalčivějším problémem ve vodní dopravě špatná splavnost Labe v česko-saském příhraničí. Tento problém by měla vyřešit výstavba takzvaného plavebního stupně Děčín, která se ale na řadu let zadrhla ve fázi posuzování vlivu stavby na životní prostředí (proces EIA).
Prioritou Polska ve vodní dopravě je naopak otázka splavnosti řek Odry a Visly. Země se proto bude snažit Odru zapojit do prioritní sítě evropsky významných tras Ten-T, uvedl polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Jerzy Gróbarczyk.
„Plánujeme vytvoření pracovní skupiny a poté komise, která se projektem bude zabývat,“ dodal podle agentury PAP polský ministr s tím, že do roku 2023 by chtěla skupina předložit žádost o financování projektu z evropských fondů a zahájit jednání s Evropskou komisí.
Projekt DOL počítá s ambiciózním propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje do Severního a Baltského moře. V současnosti českého ministerstvo dopravy nechalo zpracovat studii proveditelnosti stavby. Ta má zodpovědět otázku, zdali se náklady na výstavbu kanálu vyplatí investovat.
Dunaj s Odrou by se měl podle projektu propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ republiky by se na severojižní cestu napojil prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic, kde by se napojil na Labe. Stavba by podle předběžných odhadů měla vyjít na 400 miliard korun.