Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Hlubinnou těžbu plánuje společnost Geomet, kterou vlastní právě EMH. Australský investor by mohl začít s těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.
Nejsem český Elon Musk, říká vynálezce unikátních baterií. Má zájem o tuzemské lithium |
Možná těžba kovu v Česku se stala jedním z největších témat předvolební kampaně před říjnovými sněmovními volbami. Kauzu vyvolal podpis memoranda o porozumění, které podepsal s EMH ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).
Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš memorandum několikrát označil za krádež spáchanou ČSSD. Několikrát uvedl, že by mohl lithium těžit státní podnik Diamo, i když ten o to v minulosti nikdy neprojevil zájem. Diamo má nyní zhruba 2500 zaměstnanců.
„Při stávající vysoké průměrné mzdě ve výši asi 30 tisíc korun nelze očekávat masový zájem o nově vzniklá pracovní místa ve ztížených pracovních podmínkách. Bude nutné vybudovat systém zaměstnaneckých bonusů včetně výstavby dočasných i trvalých ubytovacích kapacit v regionu,“ uvádí MPO ve výčtu rizik, které by měl takový krok za následek.
Podobný systém navíc podle něj selhává v Moravskoslezském kraji, kde nejsou horníci OKD ani přes významné náborové příspěvky ochotni přecházet z uzavřeného dolu Paskov na jiné doly. Mezi dalšími riziky zmiňuje ministerstvo možnou nižší konkurenceschopnost hlubinné těžby kovu nebo možné alternativy k lithiovým akumulátorům v automobilovém průmyslu.
Analýza dále popisuje tři varianty toho, jakou roli může stát v možné těžbě lithia mít. Generální ředitel Geometu Richard Pavlík už v dubnu řekl, že by EMH uvítal, pokud by do holdingu vstoupil strategický český partner, ať už soukromý, polostátní nebo dokonce stát jako takový.
Šéf budoucí továrny na baterie: Zpracovali bychom veškeré české lithium, zatím ho dodá Čína |
První variantou je odkoupení práv na osvojování ložisek od EMH. Tržní cena společnosti se na základě cen jejich akcií podle materiálu pohybuje během roku v rozmezí jedné až tří miliard korun. Dokument připomíná, že odkoupení práv je ale možné provádět až na základě studie proveditelnosti, která má být hotova příští rok.
Druhou variantou je společný podnik státu s EMH. „Varianta je v podstatě podobná s předchozí variantou s tím, že zisky, ale i rizika, by byly rozděleny na základě výše akciového podílu státu v projektu,“ stojí v materiálu.
Třetí variantou je pokračování projektu bez vlivu státu. „Varianta by sice znamenala nejnižší příjem státu, ale také nulová podnikatelská rizika. Stát by mohl na základě tržní ceny za výsledný produkt upravit výši sazby za vydobytý nerost a tyto příjmy by byly společně s daňovým výnosem příjmem státu z těžebního projektu,“ dodává analýza.
