Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Státní pojišťovna chce prodat desetimiliardový balík rizika českých projektů

Ekonomika

  12:30
PRAHA - Ve státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) začal předvánoční úklid. Státní pojišťovna prodala podíl ve finanční společnosti KUPEG, chce se zbavit podílu v České exportní bance a zvažuje vydání dluhopisů za dvě miliardy.

Uhelná elektrárna Yunus Emre pro tureckou společnost Adularya. foto: Adularya

Důvodem je evropské nařízení (Solvency II – pozn red.), podle něhož mu sí v průběhu příštích pěti let výrazným způsobem navýšit kapitál na přibližně 12 miliard korun. Pojišťovna se proto rozhodla učinit několik kroků, které jí mají pomoci požadavky splnit.

V Rusku nekončíme, hlavní problém máme v Turecku, říká šéf státní pojišťovny EGAP

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je prodej podílů ve finančních společnostech, kde má EGAP větší než desetiprocentní podíl. „První operace, která už proběhla v listopadu, je prodej 34procentního podílu v KUPEG (úvěrová pojišťovna zabývající se pojištěním pohledávek – pozn. red.),“ říká šéf EGAP Jan Procházka. Za ten EGAP, podporující český export, inkasoval od belgické společnosti Credimundi 6,144 milionu eur (166 milionu korun).

Procházka by si rovněž přál zbavit se 16procentního podílu v České exportní bance, který v bilanci EGAP čítá téměř miliardu korun. „Už rok a půl prodáváme ČEB, podíl byl nabídnut akcionářům,“ říká Procházka. V ČEB má podíl stát, a to konkrétně čtyři ministerstva – financí, průmyslu a obchodu, zahraničních věcí a zemědělství. Podle Procházky by podíl v ČEB mohla koupit i samotná exportní banka.

Jenže to by bylo proti záměru vládního materiálu, který před časem pro kabinet zpracovali členové dozorčí rady ČEB. Konkrétně makroekonom Miroslav Zámečník ve spolupráci s bývalým šéfem České spořitelny Pavlem Kysilkou. Právě ti navrhli, že řešením problému by byla vlastnická konsolidace, kdy by se z ČEB stala stoprocentně vlastněná dcera EGAP.

Kvůli ČEB rezignoval Kysilka

Jenže návrh se zasekl a Kysilka pak v listopadu rezignoval na svůj post v dozorčí radě ČEB. „Kabinet odložil rozhodnutí o systémových krocích v oblasti státní podpory zahraničního obchodu až pro další vládu. Jsem přesvědčen, že tak dlouho čekat nelze,“ řekl tehdy Kysilka LN.

POJIŠŤOVNA V KOSTCE

Co je EGAP

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a .s., je specializovaná státní úvěrová pojišťovna,
jejímž úkolem je podpora exportu. Pojišťuje tržně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s vývozem zboží, služeb a investic z Česka.

V jejím čele stojí od roku 2012 Jan Procházka.

Výše obchodů v portfoliu

Pojistná kapacita EGAP pro rok 2016 je 230 miliard korun. EGAP nesmí mít v portfoliu obchody za vyšší hodnotu, nesmí ji překročit.
K dnešnímu dni má pojistnou angažovanost 206,4 miliardy
korun.

Chystané kroky

Podle evropské směrnice Solvency II musí EGAP navýšit kapitál. Pojišťovna zvažuje či už přistoupila k několika krokům, jak to splnit:

1) V listopadu odprodala za 6,144 milionu eur 34procentní podíl
v úvěrové pojišťovně KUPEG.

2) Ráda by se zbavila svého 16procentního podílu v České exportní bance.

3) Zvažuje vydání dluhopisů.

4) EGAP vypsala výběrové řízení – k odprodeji nabízí část svého portfoliového zajištění v řádu miliard korun.

Angažovanost podle zemí

Rusko 22 %

Ázerbájdžán 20 %

Turecko 12 %

Slovensko 11 %

Gruzie 5 %

Bělorusko 4 %

Čína 4 %

Srbsko 2 %

Gabon 2 %

Dalších 54 zemí s podílem pod 2 %

Jenže jak se teď ukazuje, varianta, že se ČEB stane dcerou EGAP, nesmetli úplně ze stolu. Podle informací LN jde o jednu zvariant, která se ještě bude rozpracovávat a o níž by během několika týdnů, pravděpodobně v lednu, měla jednat vláda.

Že by tedy podíl ČEB odkoupili akcionáři, není příliš reálné. Šlo by to totiž zcela proti záměru, aby EGAP ČEB zcela vlastnila.

„Vzhledem k probíhajícím úvahám o budoucí podobě podpory exportu není odkoupení 16procentního podílu v ČEB pro nás v tuto chvíli prioritní záležitostí,“ řekl LN náměstek ministra financí Ondřej Landa.

Miliardový balík na prodej

Pr ode j podílů ve finančních společnostech není jediný způsob, jakým chce EGAP vyřešit své obtíže. Dalším je odprodej části pojistného zajištění. Celková angažovanost státní pojišťovny přitom nyní činí asi 206,7 miliardy korun. Podle Procházky jde o balík větší než deset miliard korun.

„Nejde přitom o celé obchody, ale třeba jen o 40 procent z daného obchodu. Balík jsme pak nabídli na trhu. Je tam hodně Rusko, Ázerbájdžán, ale i další země,“ říká Procházka. „Udělali jsme výběrové řízení, kdy vyvedeme riziko a část zajistného ven. Soutěží se, kolik nám za to firmy zaplatí. Otázka je, jak to dopadne. Musí to schválit několik subjektů, například ČNB, představenstvo či dozorčí rada. Jelikož to bude velká operace, půjde to na valnou hromadu,“ dodal.

Díky tomu si pojišťovna může uvolnit ruce pro pojištění v těchto státech, kde už je na maximální možné výši angažovanosti. Ta by podle ČNB neměla být v žádné zemi vyšší než 20 procent.

Poslední zvažovanou variantou, avšak nepříliš pravděpodobnou, je emise dluhopisů ve výši dvou miliard korun. „Tady je však psychologický problém, jestli zadlužovat instituci se státní garancí a nechat ji platit úrok, nebo jestli není jednodušší si vydiskutovat s ministerstvem financí, aby ty peníze EGAP poslalo,“ říká Procházka.

V současnosti se kapitál EGAP pohybuje v řádu nižších jednotek miliard. Přesně to ale kvůli nedokončené stavbě uhelné elektrárny Yunus Emre v Turecku říci nejde. Bude totiž záležet na dalším vývoji. Pokud by státní EGAP musela proplatit pojistnou událost, mohlo by to ji a s ní i stát vyjít na 16 miliard korun.

Autor: