"Já bych teď nechtěl říkat konkrétní číslo, budu o tom v pondělí informovat vládu. Jsou to dá se říct údaje v desítkách miliard (korun), to je zřejmé," řekl novinářům Janota na dotaz, nakolik nová makroekonomická prognóza ministerstva financí ovlivní schodek rozpočtu.
Ministerstvo financí si dalo za cíl, že schodek letošního státního rozpočtu nepřekročí 170 miliard korun, což se projevilo i v programovém prohlášení, připomněl Janota. "My bychom neměli připustit nějaké razantní navýšení deficitu nad rámec toho, co bylo v tom programovém prohlášení," poznamenal.
Místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), který je současně předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů, dnes odhadl, že se kvůli poklesu HDP deficit přiblížil 200 miliardám korun.
Ušetřit dalšími škrty bude podle ministra velmi obtížné vzhledem k už přijatým úsporným opatřením. Situaci podle něj komplikují také rostoucí mandatorní výdaje v souvislosti s krizí. "My jsme loni utratili pět miliard a v letošním roce už atakujeme částku 15 miliard (korun) za podporu v nezaměstnanosti," poznamenal.
Všichni si podle Janoty budou muset uvědomit, že skončila dobrá léta, kdy inkaso příjmů překrývalo všechny problémy. "Ta poměrně štědrá výše mandatorních výdajů prostě není ufinancovatelná v situaci, kdy ekonomika je v propadu nebo v minimálním růstu," uvedl ministr. "Budeme se muset chovat ještě úsporněji, než jsme si možná mysleli," dodal.
Velmi vážně bude třeba podle Janoty uvažovat také o tom, že bude třeba posílit nejen výdaje, které souvisí s krizí, ale také už i úrokové náklady dluhové služby. "I tam nám bude chybět v řádu pět šest miliard korun," řekl ministr. Podotkl, že problémy s nadměrným deficitem má 24 ze 27 států Evropské unie, což ovlivní trh se státními dluhopisy. Výnosy dluhopisů půjdou nahoru, a to znamená, že to zdraží úrokové náklady dluhové služby, uvedl.
